Můžu říct, že Miata patří k mým nejoblíbenějším autům vůbec. Maličký sporťák inspirovaný klasickými britskými roadstery dokáže bavit kvůli své nízké hmotnosti, pohonu zadních kol a přiměřené porci výkonu. Bylo pro mě velkým překvapením, když Mazda v roce 2016 představila targu MX-5 RF. Zcela novou karosářskou variantu jednoho z nejprodávanějších sportovních aut všech dob.

Mazda MX-5 ND, navržená Masashim Nakayamou, je designově opravdu povedeným malým sportovním autem. Agresivní příď s malými světlomety a úzká záď dávají jasně najevo, že je nizoučké auto čistokrevný sporťák. Na prvních fotografiích se RF (Retractable Fastback) zdálo ušité horkou jehlou, pevná střecha se skládacím prostředním dílem byla u MX-5 opravdu něčím novým. Naživo auto ale vypadá opravdu k světu a velmi rychle jsem si zvykl na skutečnost, že Miata už není jen roadster. Mnou testovaný kus svým na míru navrženým polepem navíc připomíná slavný den roku 1991, kdy tovární tým Mazdy zvítězil ve vytrvalostním závodě 24 hodin Le Mans, jako první a zatím i poslední značka ze země vycházejícího slunce.

Roadster, který na současném trhu nemá přímou konkurenci, jsem již řídil před několika měsíci. Ve výbavě Revolution byl skvělým autem na letní výlety, ale kvůli absenci pevné střechy bude velká část z nich stát přes zimu v garážích. Právě s tímto vědomím se Mazda pustila do výroby varianty RF, jenž z MX-5 udělala auto použitelné každý měsíc v roce. Elektricky ovládaná skládací střecha z auta udělala přítele pro každý den, ale vybrala si svou daň v podobě menší praktičnosti. Kromě menšího zavazadelníku, jehož část uvolnila místo oddělené schránce pro složenou střechu, byla zmenšena i přihrádka za sedadly. V interiéru je tedy zase o něco málo méně odkládacího prostoru.

Na rozdíl od roadsteru se mi RF dostalo do ruky v nejvyšším dostupném stupni výbavy Revolution TOP. V interiéru se nově objevila sportovní sedadla Recaro, která mírně snižují komfort, ale jejich kvality posádka ocení již při průjezdu první zatáčkou. Disponují výborným bočním vedením. Zavřený těsný interiér RF nabízí o trochu méně místa nad hlavou a osoby s výškou nad 185 centimetrů nebudou považovat jízdu za pohodlnou, případně si budou muset užívat své RF jen za slunečných dnů. Zbytek interiéru zůstává při starém a svým návrhem se zaměřuje na řidiče, který má na své straně auta více místa i přes prvky řízení.

Jako člověk průměrného vzrůstu jsem si ale mohl užívat MX-5 RF plnými doušky. Při každém nastartování dvoulitrový čtyřválcový SkyActiv o 160 koních zlověstně vyštěkne a jakmile se zahřeje klidnou jízdou, je připraven ze sebe vydat to nejlepší. Vysoký kompresní poměr dodává dostatek síly v nízkých otáčkách v městském provozu, díky čemuž se spotřebou dostane i pod 9 litrů na 100 kilometrů. To nejlepší ze sebe atmosférická jednotka začíná vydávat s rostoucími otáčkami a největší porci hnací síly dodá při 6 000/min. Rychlé gradování otáček je doprovázeno typickým surovým hlasitým řevem dvouvačkového čtyřválce, které se mi pokaždé okamžitě zaryje pod kůži.

Přestože dvoulitrová Miata zrychluje opravdu snadno, své pravé „já“ odhalí až v zatáčkách. Moderní řízení s elektrickým posilovačem sice nenabízí tolik zpětné vazby, jako staré hydraulické, ale díky jeho lehkosti lze snadno měnit směr i za pomoci dvou prstů. Přesto bych však autu hluboce křivdil, kdybych řekl, že nepodává zpětnou vazbu – na současném trhu spadá k těm nejlepším. V rámci vrcholného balíčku výbavy jsou na vůz montovány sportovně laděné tlumiče Bilstein, které z MX-5 udělaly zcela jiné auto. Zavěšení je značně tužší, ale stále dovolí náklony karoserie. Do zatáček se celé auto vrhá s lehkostí, s jakou je i opouští, a zlepšení doznala i reakce na okamžitou změnu směru. S novým nastavením podvozku má auto větší sklony k přetáčivému smyku, jenž přichází plynule a řidič jej snadno zaznamená svou zadnicí.

Ať už s obrovskou porcí přilnavosti, nebo s rozevlátou zádí, Miata dokáže rychle upalovat karlštejnskými okreskami, jejichž technické pasáže jí svědčí nejvíce. S mokrým či kluzkým povrchem RF ochotně hodí zadkem kdykoliv mu k tomu dáte jen malý nepatrný podnět, až se z toho stává opravdu návyková záležitost. Za volantem se bude tetelit radostí opravdu každý a opět si vzpomínám na myšlenku, kterou jsem v hlavě nosil už při ježdění se zcela otevřenou verzí – pro zábavu za volantem zkrátka nepotřebujete stovky koní, stačí jen perfektně naladěné auto. K brzdění a zastavení kvůli nízké pohotovostní hmotnosti 1 130 kilogramů bohatě poslouží i malé kotoučové brzdy.

I v městském provozu funguje RF na výbornou a kvůli jeho prťavým rozměrům je snadné se s ním kdekoliv protáhnout a k zaparkování stačí i menší volné místo. Vlivem slušného poměru výkonu a hmotnosti MX-5 není brzdou ani dálničním provozu, kde se při delším cestování projevuje hlasitější zvuk motoru a slabší odhlučnění, ale na tento druh používání Miata zkrátka není zamýšlená.

A jaké tedy RF ve výsledku je? Z Mazdy MX-5 se kvůli pevné střeše opět stalo nenáročné sportovní auto pro celoroční používání. Přestože se samotný roadster nese na vlně tradice a přiblížil se původnímu NAčku, RF nezapírá, že se snaží být jiné. I přes méně odkládacích prostorů je praktičtější, a jestliže si zájemce o čistokrevnou zábavu za volantem není jistý, že by zimu bez rozevláté zadokolky přežil, je jasnou volbou. Když ale přemýšlím, zda bych upřednostnil roadster či RF, jasnou volnou by byla první varianta ve výbavě Revolution TOP. Kombinace nebe nad hlavou a příplatkového podvozku je prostě skvělá.

Za zapůjčení vozu děkujeme společnosti Car Star Praha.