Ford GT: Vzpomínka na Le Mans
Americký Ford se v novém tisíciletí rozhodl připomenout historii svých nejslavnějších modelů. Kromě jmen Mustang a Thunderbird značka oživila i jméno legendárního vítěze nejznámějšího vytrvalostního závodu na světě.
Rok 1966 byl v historii Fordu velmi důležitý. Po čtyřiadvacetihodinové bitvě na trati Circuit De La Sarthe obsadila trojice GT40 Mk.2 stupně vítězů a zasadila bolestivý úder Ferrari. Vývoj modelu GT40 byl totiž zahájen jako odpověď na hrubé chování Enza Ferrariho při jednáních o prodeji italské továrny Američanům. Henry Ford II se rozhodl, že to Ferrarimu oplatí za každou cenu a mělo k tomu dojít na trati závodu 24h Le Mans. Zároveň se Ford stal prvním americkým výrobcem, který zvítězil v tomto náročném vytrvalostním závodě.
Tato vzpomínka Ford dovedla k tomu, aby na detroitském autosalonu v roce 2002 představil zbrusu nový supersport nesoucí jméno Ford GT40 Concept. Za jeho návrhem stál Camilo Pardo, šéf továrního studia „Living Legends“, který pracoval pod vedením J Mayse. Součástí vývojového týmu se stal i bývalý závodník a úpravce Carroll Shelby, aby se podílel na jízdním testování prototypu, jenž vznikal pod krycím jménem Petunia.
Následně se ale objevil problém s označením produkční varianty. Na konci osmdesátých let ochrannou známku „GT40“ převzala britská společnost Safir Engineering, jež pokračovala s výrobou vozů. Po jejím ukončení byla licence prodána malé firmě Safir GT40 Spares sídlící v americkém Ohiu. Ta Fordu dovolila označit výstavní exponát slavným štítkem, ale vyjednávání o použití ochranné známky pro pojmenování produkční verze ztroskotala. Danou skutečností byla automobilka nucena upravit jméno své nové chlouby – Fordu GT.
Supersport zároveň vznikl jako část oslav 100. výročí od založení automobilky, na což odkazoval detail skrytý v přídi vozu. Levý přední světlomet byl designován, aby jeho grafika vypadala jako číslovka „100“. Křivkami vůz ctil svého předchůdce, ale přitom byl delší, širší a vyšší. Na rozdíl od GT40, jehož název odkazoval na výšku vozu v palcích, byl nový GT o tři palce vyšší. Karoserie Fordu GT byla tvořena SPF (SuperPlastic-Formed) rámem, k němuž byly připevněny karbonové a hliníkové panely, magnesiová středová konzole a plastická palivová nádrž.
Uprostřed supersportu byl uložený celohliníkový vidlicový osmiválec Ford Modular V8 o zdvihovém objemu 5,4 litru, který byl přeplňovaný Lysholmovým dmychadlem. Kované vnitřnosti byly vloženy do zcela nového bloku motoru, navrženého přímo pro GT, jehož mazání se suchou skříní umožnilo nízké uložení v autě. Konstruktéři na vrch motoru namontovali přepracované čtyřventilové hlavy s rozvodem DOHC, které pocházely z Mustangu SVT Cobra R. Speciálně navržené vačky zajišťovaly vysoký zdvih a prodlouženou dobu otevření ventilů. Motor dosáhl nejvyššího výkonu 558 koní při 6 500/min. a maximálního točivého momentu 678 Nm v 3 750 otáčkách za minutu. Obrovská hnací síla byla přenášena skrz šestistupňový manuál Ricardo a samosvorný diferenciál na zadní kola. Ford GT byl schopen akcelerace na stovku za 3,9 sekundy a dosahoval maximální rychlosti 330 kilometrů v hodině.
Produkce Fordu GT byla spuštěna v roce 2004 s plánem na 4 500 kusů, z nichž bylo pouhých 100 určeno k exportu do Evropy. Karoserie byla vyráběna společností Mayflower Vehicle Systems v Ohiu a poté byla nalakována v Saleen Special Vehicles v Michiganu. Motor byl stavěn ve Fordově továrně v michiganském Romeo a k finálnímu smontování všech komponentů došlo ve výrobní hale ve Wixomu v Michiganu.
Prvním oficiálně prodaným GT byl exemplář v odstínu Midnight Blue, jenž na aukci v Pebble Beach zakoupil Joe Shirley, člen představenstva Microsoftu, za částku 557 000 amerických dolarů. Ford svůj supersport prodával prostřednictvím dealerů za částku od 139 995 dolarů, kterou mohly navýšit další prvky výbavy jako rychlé pruhy či kovaná litá kola, za něž si továrna naúčtovala o dalších 13 500 babek.
Ford GT byl vyráběn do roku 2006 a vznikl ve 4 038 exemplářích. Posledních 11 vyrobených karoserií bylo následně rozmontováno a použito na náhradní díly. Svou chvilku slávy si supersport užil v britském Top Gearu, kde dostal ocenění „Gas Guzzler of the Year 2005“. Jeremy Clarkson, moderátor pořadu, své GT později reklamoval kvůli neustálým problémům. Jako první se odporoučel imobilizér, který Clarksonovi znemožnil odjezd z natáčení a později jeho rodině zničil život i alarm, jenž se spouštěl jak se mu zamanulo. Vůz později vrátil automobilce, ale GT bylo láskou na první pohled a koupil si druhé, s nímž najel pouhých 96 kilometrů.