Tuningová společnost Koenig Specials byla založena jako jeden z prvních úpravců exkluzivních a luxusních aut z Evropy. V době uvedení Ferrari Testarossa na trh v roce 1984 již měla rozsáhlé zkušenosti s plochým dvanáctiválcem z Maranella. Německá společnost Willyho Koeniga se v pozdních sedmdesátých a raných osmdesátých letech zaměřovala na úpravy vozů Ferrari Berlinetta Boxer, takže bylo logické, že obrátila svou pozornost na nejnovější supersport od Ferrari.

Zákazníci si mohli vybrat z rozsáhlého seznamu nových vylepšení, který zahrnoval vše od volantu Koenig až po konverzi na otevřenou verzi Spider nebo twin-turbo s maximálním výkonem okolo 1 000 koní.

Standardní dvojité přeplňování od Koenigu vyvinulo až 700 koní díky turbodmychadlům KKK, upravenému řízení motoru Bosch Motronic, vylepšeným snímačům průtoku nasávaného vzduchu a novým těsněním hlav válcům. Zvýšením kompresního poměru válců a dalšími drobnými vylepšeními bylo dosaženo ohromujících parametrů. Upravená Testarossa zrychlovala na stovku za 3,9 sekundy, na dvoustovku za 10,9 sekundy a rozjela se na nejvyšší rychlost přes 320 km/h.

Ještě rychlejší možností byla dražší úprava Evolution s ohromujícím výkonem 1 000 koní. Dvanáctiválec Evolutionu byl vybavený kompletně přepracovaným řízením motoru Bosch Motronic, výkonnějším olejovým čerpadlem a chladičem oleje, novými turbodmychadly a většími mezichladiči. Obrovský nárůst výkonu si vyžádal odolnější spojku, ozubená kola a hřídele převodovky. Tisícikoňová Testarossa se rozjela na stovku za 3,4 sekundy, na dvoustovku za 9,8 sekundy a jezdila až 344 km/h.

Úpravy podvozku se zaměřily na širší rozchod kol, tužší odpružení a výkonnější brzdy. Koenig podle typu úpravy a přání zákazníků rozšiřoval rozchod kol v rozmezí 10 až 80 milimetrů. Pružiny Koenig snížily výšku o 20 až 30 milimetrů a k dispozici byly nastavitelné hliníkové tlumiče a tužší stabilizátory. Závodní brzdový systém se skládal z 355 milimetrových kotoučů a čtyřpístkových brzdičů. Zakázková třídílná kola měla průměr od 17 do 19 palců a byla nabízena v různých šířkách.

Koenig odstranil původní mrkačky, které nahradil pevnými světlomety s kryty z plexiskla, namontoval nový přední spoiler, rozšíření blatníků vpředu i vzadu, prahové nástavce, kryt motoru z plexiskla a nabídl zákazníkům několik typů přítlačného křídla. Podle přání zákazníků byly panely karoserie vyráběny ze skelných vláken nebo kevlaru. Otevřená verze Spider s plátěnou střechou měla nově profilovanou zadní část.

V interiéru si zákazníci mohli vybrat od drobných doplňků až po zcela přepracovaný vnitřek s novými sedadly, dveřními panely a přístrojovým vybavením. Většina zákazníků měla svá auta vybavena závodními sedadly, televizory, telefony a nejmodernějšími audiosystémy. Ferrari Testarossa od Koenigu je dokonalým příkladem tuningového směru osmdesátých let.