Dr. Ferdinand Porsche patří k nejslavnějším konstruktérům automobilů, ale spolupráce s nacistickým režimem v době před 2. světovou válkou zkomplikovala jeho poválečné životní období. Otec populárního Volkswagenu Beetle byl po skončení války uvězněn jako válečný zločinec, protože Němcům pomohl s vývojem tanků Tiger I a Tiger II a několika typů obrněných vozidel. Ferdinand Porsche byl oblíbeným inženýrem Adolfa Hitlera, který jej podporoval při projektech sloužících jako německá propaganda.

Celosvětově proslulý německý automobilový závodník Hans Stuck chtěl dosáhnout světového rychlostního rekordu na zemi a přesvědčil Mercedes-Benz, aby pro odvážný pokus postavil speciální závodní auto. Adolf Hitler byl ovlivněn Stuckovým řidičským talentem a projekt oficiálně schválil a zahájil v roce 1937, protože nacistická Třetí říše byla na vrcholu svých sil. Vedoucím inženýrem projektu se stal Ferdinand Porsche.

Ferdinand Porsche se nejprve zaměřil na rychlost 550 kilometrů v hodině, ale po úspěšných jízdách George Eystona a Johna Cobba v letech 1938 a 1939 byla cílová rychlost zvýšena na 600 kilometrů v hodině. Ve druhé polovině roku 1939, kdy byl projekt dokončen, byla cílová rychlost posunuta na mnohem vyšších 750 kilometrů v hodině. 

Jízda Hanse Stucka se měla stát historicky prvním pokusem o absolutní nejvyšší rychlost na německé půdě a Hitler si představoval Mercedes-Benz T80 jako další propagandistický triumf německé technologické nadřazenosti, který by se svolením německé televize sledoval celý svět. Adolf Hitler chtěl světu rovněž ukázat úroveň německého stavitelství, protože by rekordní jízda zviditelnila nové německé dálnice.

Náročný cíl byl usnadněn obrovským množstvím peněz a nejmodernější technikou. Mercedes-Benz T80 byl dokončen za přibližnou cenu 600 000 říšských marek (v dnešní době přibližně 100 milionů korun). Osmimetrový jednosedadlový speciál měl tři nápravy, z nichž dvě byly poháněny, vážil 2,7 tuny a aerodynamická karoserie navržená Josefem Micklem dovolovala teoretickou nejvyšší rychlost 750 kilometrů v hodině. Aerodynamika Mercedesu T80 potřebovala rozměrná křídla a ocasní plochy, které zajišťovaly přítlak a stabilitu. Součinitel odporu vzduchu byl pouhých 0,18.

Aerodynamická karoserie byla potřebná, ale neméně důležitý byl výkonný pohon. Ferdinand Porsche se rozhodl použít letecký kompresorem přeplňovaný 44,5 litrový vidlicový dvanáctiválec Daimler-Benz DB-603, který byl šasi T80 namontován suchou klikovou skříní vzhůru. Motor DB-603 se zvětšeným zdvihovým objemem byl evolucí slavného motoru DB-601, jež poháněl vojenskou stíhačku Messerschmitt Bf 109.

Dvanáctiválec DB-603 byl největším leteckým motorem, který německé továrny montovaly v období 2. světové války a v Mercedesu T80 byl naladěn na maximální výkon 3 042 koní, což byl přibližně dvojnásobek oproti nejvyšším výkonům stíhacích letounů Bf 109 nebo Supermarine Spitfire. Motor spaloval speciální palivo, které se skládalo z methanolu, benzenu, ethanolu, acetonu, nitrobenzenu, leteckého paliva, etheru a vody zabraňující předčasným detonacím.

Rekordní jízdě předcházelo testování pneumatik Continental na zkušebním stanovišti, při kterém se v rychlosti 500 km/h objevila vážná deformace drátěných kol od společnosti Hering z Ronnenburgu. Později bylo uskutečněno testování aerodynamiky zmenšeného modelu ve větrném tunelu výrobce vzducholodí Zeppelin ve Friedrichshafenu a cílem bylo najít optimální tvar karoserie, se kterým Mercedes T80 dokáže přenést maximum výkonu na asfalt, aniž by přetěžoval pneumatiky.

Hans Stuck měl řídit Mercedes-Benz T80 na úseku dálnice Reichsautobahn Berlin – Halle/Leipzig, který procházel jižně od Dessau a byl 25 metrů široký a přibližně 10 kilometrů dlouhý. „RecordWoche“ (Rekordní týden) byl naplánován na leden 1940, ale válka, která začala 1. září 1939 zabránila uskutečnění rychlostního pokusu.

Schwarzer Vogel (Černý pták), jak vozu přezdíval Adolf Hitler, měl být dokončen v německých nacionalistických barvách s německým orlem a svastikou, ale krátce po vypuknutí války byl projekt ukončen a vůz byl uskladněn. Později byl z vozu vyjmut letecký motor DB-603 a vozidlo bylo přesunuto do bezpečnějšího skladu v Rakousku.  S blížícím se koncem války byl Mercedes T80 přesunut na neznámé místo mimo území Německa, kde byl později nalezen spojeneckou armádou.

Mercedes-Benz T80 nikdy neměl příležitost, aby ukázal svou skutečnou rychlost, ale naštěstí přečkal největší válečný konflikt v dějinách lidstva a dnes je součástí expozice továrního muzea Mercedes-Benz u Stuttgartu. Muzeum vystavuje pouze karoserii s podvozkem, ale těžké hnací ústrojí bylo vyjmuto a je uskladněno v depozitáři muzea.