Toyota GR Supra vzbudila spoustu nadšení i kritiky. Toyota se vydala nejreálnější cestou, jak oživit ikonickou Supru a na autosalonu v roce 2019 na autosalonu Detroitu představila právoplatného nástupce. Důvodem kritiky je skutečnost, že se Japonci při vývoji spojili s německými inženýry z BMW a znovuzrodili legendu s jejich technikou. Byla to chyba, nebo nejlepší řešení? Jízdní vlastnosti a charakter Supry totiž probouzejí nefalšované řidičské nadšení.

Není tajemstvím, že Toyota GR Supra vznikla na modulární platformě BMW CLAR, kterou Toyota sdílí s roadsterem BMW Z4. V internetových diskuzích jsem kvůli tomu četl spoustu nevole, ale už od oficiálního potvrzení vývoje jsem byl natěšený a budu zjišťovat, zda se inženýrům Toyoty podaří odlišit svůj model od německého sourozence. Zdařilé BMW Z4 M40i jsem už řídil, ale po usednutí za volant Toyoty GR Supra A90 Edition se ukazují překvapující rozdíly mezi oběma modely.

Toyota GR Supra stojí na německé platformě, ale design karoserie je typicky japonský. Kupé s dlouhou přídí a krátkou zádí je vzrušující, futuristické až bláznivé, ale zároveň je elegantní. Tohle auto není pro konzervativní řidiče, protože je zaměřené na řidiče, kteří se chtějí odvázat a bavit. Obrys předních světlometů odkazuje na legendární generaci A80, boule na střeše připomínají Zagato a zádi dominuje ducktail a dvojice impozantních výfukových koncovek, mezi kterými je diodová mlhovka inspirovaná monoposty F1.

Supra je zvnějšku osobitá, ale uvnitř nemá vlastní identitu. Za volantem se sedí ve sportovních sedadlech v pozici krátké ruce – dlouhé nohy a za řidičem a spolujezdcem se nachází jen zavazadlový prostor. GR Supra je dvoumístné sportovní kupé a místo zadních sedadel má reproduktory audia JBL a malý hasicí přístroj, který údajně slouží jen jako doplněk. Toyota říká, že se při hodně rychlé jízdě nemusíme bát vášnivého vzplanutí. Není překvapením, že po prvním usednutí do interiéru začnete zkoumat, co všechno pochází z bavoráků, ale krátce poté změníte pravidla a začnete hledat odlišnosti.

V interiéru je spojení s BMW nejvíce viditelné. Toyota si sice navrhla vlastní palubní desku, ale použila vybavení ze skladů mnichovské automobilky. Moderní Supra mi trochu připomíná Mini, protože na moderní bavoráky jsem zvyklý, a když intuitivně sáhnu po nějakém tlačítku nebo nastavení, skutečně se tam nachází. Dokonce i digitální přístrojový štít s centrálním otáčkoměrem navrhli v BMW, protože Toyota vybavila GR Supru starší verzí infotainmentu BMW iDrive.

V Toyotě se oficiálně jmenuje Toyota Touch, ale oproti standardnímu infotainmentu se stejným názvem v běžných Toyotách je nesrovnatelně lepší. Běžný systém Toyoty nemám rád, protože je zastaralý a pomalý, takže i starší iDrive vítám jako příjemnou změnu k lepšímu – je intuitivní a funguje výrazně lépe.

Technika Toyoty GR Supra je možná rozporuplná, ale Toyota ve skutečnosti nemohla vybrat lépe. Zájem zákazníků o sportovní vozy klesá a vývoj nového pohonu by pro Toyotu byl extrémně nákladný. GR Supru pohání třílitrový řadový šestiválec BMW B58 s variabilním časováním ventilů a Twin-Scroll turbodmychadlem, se kterým dosahuje nejvyššího výkonu 340 koní a točivého momentu 500 newtonmetrů. Nezávislá měření ale ukazují, že skutečný výkon je vyšší a blíží se čtyřem stovkám koní.

Technické parametry sametového šestiválce se shodují s BMW Z4 M40i, ale inženýři Toyoty si udělali vlastní naladění. Motor se sice vytáčí jen k přibližně 6 500 ot./min., ale maximální točivý moment s relativně plochou křivkou je dostupný už od 1 600 ot./min. a projev motoru je trochu výbušnější než v bavoráku. Přeplňovaný šestiválec silně táhne v celém spektru otáček a na vrcholu graduje sympatickou výkonovou špičkou. Hluboký zvuk při plné zátěži doplňuje syčení turbodmychadla a motor při ubrání plynu plive do výfuku.

Nepochybuji, že by GR Supra se šestistupňovým manuálem byla zábavnější, ale ve spojení s osmistupňovou automatickou převodovkou ZF funguje bezproblémově, protože je rychlá, výborně zpřevodovaná a řadí bez sebemenších záškubů. Toyota GR Supra se špičkovou převodovkou a systémem launch control zvládne sprint na stovku za 4,3 sekundy a dosahuje nejvyšší rychlosti 250 km/h, ale chování auta při pružném zrychlení na rovince a ze zatáček je zajímavější a návykově zábavné. Neustále se pokouší jezdit dveřmi napřed.

Tetsuya Tada a inženýři Toyoty přeladili podvozek od BMW a vytvořili zábavnější auto, než jakým je Z4 M40i. Toyota GR Supra je hravá, takže pohodlnější Z4 oproti ní vypadá jako obyčejný komfortní roadster bez střechy pro muže s krizí středního věku. Divoký přetáčivý charakter je následkem přepracované geometrie podvozku, aktivního diferenciálu mezi hnacími zadními koly a výbušného charakteru motoru, takže stačí Supru nasměrovat do zatáčky trochu ostřeji a její záď se okamžitě snaží předbíhat předek.

GR Supra je jedním z mála moderních sportovních aut, která je potřeba neustále řídit. Supra při prudké akceleraci nechává uklouznout záď do strany a ze zatáček nejraději vyjíždí powerslidem, ale občas zákeřně kouše. Rychlá jízda se Suprou v zatáčkách vyžaduje citlivou práci s dávkováním výkonu a řízením, protože se nebojí vyškolit méně zkušené řidiče. Nedotáčivost v ní téměř neexistuje, ale přetáčivost je pro ni přirozená. Supra je čitelná, ale protože je krátká s minimálními převisy, všechno se děje velmi rychle a na nečekané ustřelení zádi je nutno reagovat rychlým kontra.

Musím ale zmínit, že jsem se Suprou jezdil na zimních pneumatikách, takže se standardním letním obutím Michelin Pilot Super Sport bude klidnější. Driftování je návykové, ale GR Supra je rovněž skvělý nástroj pro rychlou jízdu v čisté stopě. Průjezd zatáčkou s perfektně trefeným apexem vykrouží bez zaváhání. Toyota GR Supra se může pochlubit nízkým těžištěm a ideálním rozložením hmotnosti 50 : 50, takže je obratná, ochotně se stáčí za volantem a nechává se řídit s chirurgickou přesností. Řízení je precizní, příjemně tuhé a přenáší spoustu zpětné vazby, takže umožňuje bezproblémové čtení informací o chování předních kol.

Toyota GR Supra neobtěžuje širokou škálou jízdních režimů, protože nabízí pouze dva – Normal a Sport. Adaptivní podvozek AVS je v normálním nastavení tuhý, ale menší nerovnosti tlumí měkce a je příjemný na delší cestování. Ve sportovním režimu, který umožňuje individuální nastavení vozu, pak přitvrdí a omezuje náklony karoserie na minimum. Čtyřpístkové brzdy Brembo jsou silné a mají ostřejší nástup účinku, ale nechávají se snadno dávkovat. Supra při brzdění zaujme tuhou přední nápravou, kterou zpevňuje silný plech pod motorem fungující jako výztuha.

GR Supra je pro Toyotu nesmírně důležitá. Generální ředitel automobilky Akio Toyoda je nadšený řidič a závodník, který se snaží o to, aby se Toyota vrátila ke sportovním a řidičským autům. Spojení s BMW se může zdát zvláštní, ale Toyota se nebojí spolupráci přiznat, protože na některých snadno přístupných dílech lze vidět znaky nebo samolepky BMW.

Když jsem naživo sledoval emoce továrního týmu Toyota Gazoo Racing poté, co Toyota GR Supra dokončila náročnou čtyřiadvacetihodinovku na Nürburgringu v roce 2019, pochopil jsem. Nadšenci neustále řeší vývoj ve spolupráci s BMW, ale Japonci ne. Toyota je hrdá, že našla způsob, jak znovuzrodit legendu, a užívá si její přítomnost. Spolupráce Toyoty a BMW dala světu další fantastické sportovní auto, na které můžeme být pyšní, protože kdo jiný by se měl spojit než dvě značky vyrábějící skvělá auta.