Už několik desetiletí je trojkový bavorák uznávaný jako auto, které dokáže posloužit v různorodých situacích. Umí fungovat jako ochránce rodiny, záskok za opravdovou limuzínu při cestě na důležitou společenskou událost nebo kvalitní sportovní náčiní, za jehož volantem lze trefovat jeden apex za druhým. Šest generací se zasloužilo o to, že řada 3 je světově nejprodávanějším modelem z nabídky mnichovské značky. A to i se širokým zástupem crossoverů a SUV, snažících se ukořistit titul, za zády.

BMW si při vývoji minulé generace F30 hrálo s poměrem výše uvedených dovedností, což znamenalo, že výsledné auto upřednostnilo bezpečnost a komfort před sportovní DNA, která pomohla vybudovat slavné jméno automobilky. Záleží na úhlu pohledu, zda F30 považujete za nejlepší, nebo nejhorší trojku všech dob, ale ať už je to jakkoliv, určitě je tou nejméně oblíbenou. Pověsti nepomohla ani horší technická řešení oproti předchozí E90, jejichž rozboru se věnoval Martin Vaculík ze Světa motorů ve své reportáži.

Automobilka bědování a kritiku nepřeslechla a při vývoji sedmé generace G20 se soustředila na to, aby se trojka vrátila k tradičním sportovním kořenům a řidičskému zážitku. BMW při vývoji prodloužilo rozvor, použilo hydraulické dorazy tlumičů, zpevnilo karoserii i šasi, snížilo hmotnost a dosáhlo rozložení hmotnosti 50:50. Hmotnost trojky navíc v závislosti na motorizaci klesla až o 55 kilogramů. Karoserie je oproti minulé generaci delší a širší, rozvor kol byl prodloužen o nezanedbatelných 41 milimetrů a výrazně se zvětšil i rozchod kol.

Následkem provedených změn je skutečnost, že BMW řady 3 je zase lepší sportovní sedan, což jsem zjistil už při krátkém testování nejprodávanější vznětové motorizace 320d xDrive, která mne zaujala dobrým komfortem a skvělou agilitou. Novou trojku si ale můžu pořádně vyzkoušet až teď a navíc ve verzi, která doslova volá po sportovnosti – 330i s příplatkovým balíčkem doplňků M Performance. I když není tím nejlepším, co si ze současné nabídky lze objednat, kromě pár nepříjemných drobností jde o povedené auto.

Návrháři se při vytváření designu nejspíše vydali do továrního muzea v BMW Welt, kde sbírali inspiraci při pohledu na bavoráky minulosti. Design nejnovější trojky převzal nutné minimum z minulé generace a je kombinací sportovní agresivity a čisté elegance. Spodní vlnka předních světlometů odkazuje na oblíbenou generaci E46 a linie bočních oken je zakončena zalomením známým jako Hofmeisterův záhyb, který je dlouhodobě používaným charakteristickým prvkem modelů BMW. Agresi trojky více umocňuje paket M Performance, který se skládá z plastových a karbonových kontrastujících doplňků.

Skutečnost, že nová trojka je větší než pětka generace E39, lze poznat i v interiéru. Dříve stísněnější trojka je s novou generací prostornější a ve výbavě má prvky, které byly v minulosti dostupné až ve vozech řady 5 a vyšších. K dispozici je head-up displej a vrchní části palubní desky, která je mimochodem zase natočená k řidiči jako u starých modelů, se nachází 10,25″ displej infotainmentu iDrive 7.0, o němž lze říci, že je tím nejlepším, co dnešní trh nabízí.

BMW si je vědomé, že i usilovnou snahu o vytříbené sportovně laděné auto může zkazit špatná pozice za volantem. To se v nové trojce naštěstí nekoná. Za volantem se nesedí příliš vysoko a pozici lze nastavit blízko mojí oblíbené poloze krátké ruce – dlouhé nohy. Nezbývá tedy, než stisknout startovací tlačítko, které je nově umístěné na středovém tunelu vedle voliče převodovky, a vyrazit vstříc zjištění, jak nová trojka jezdí s prostředním benzínovým motorem.

Nejnovější trojka navazuje na svého předchůdce a pokračuje v typickém označování moderních BMW. Motorizací 30i už dávno není třílitrový řadový šestiválec, nýbrž turbodmychadlem přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec o výkonu 258 koní. Hliníkový motor s časováním ventilů Double-VANOS a variabilním zdvihem Valvetronic dokazuje, že technický pokrok je nezastavitelný. Legendární atmosférické šestiválce od BMW se přeplňovanému čtyřválci nemohou rovnat. Alespoň, pokud jde o jízdní výkony.

Dvoukomorové Twin-Scroll turbodmychadlo eliminuje jakoukoliv prodlevu a odezva na plyn je okamžitá. Čtyřválec umí vyvinout solidní sílu. Nejvyšší točivý moment 400 newtonmetrů je k dispozici od 1 550 otáček za minutu a nepolevuje až do 4 400 otáček. Široké střední otáčkové pásmo je příjemné při běžném ježdění, ale chvílemi přemýšlím nad tím, zda plochá momentová křivka nekazí zábavnost motoru při ostřejší sportovní jízdě. Motor postrádá výkonovou špičku, ale probouzí radost hutným zvukem sportovního výfuku a nechává se vytočit až k hranici 7 000 otáček za minutu.

Motorizace 330i je dostupná i ve verzi s pohonem všech kol xDrive, ale testované auto disponuje obyčejnější klasickou koncepcí s pohonem zadních kol. S manuální převodovkou si jej bohužel nekoupíte, ale BMW naštěstí používá perfektní osmistupňový automat Steptronic, který si nechává vyrábět u ZF. Převodovka s hydrodynamickým měničem má vhodně nastavené převodové poměry a řadí rychle a hladce. V nejvyšším sportovním režimu Sport+ si převodovka neodpustí umělý kopanec do zad, který efektivně umocňuje pocit z rychlé jízdy.

Vylepšení oproti minulé generaci jsou při dynamičtější jízdě na okreskách opravdu znát. BMW 330i je o poznání hravější a s diferenciálem s elektronicky ovládanou svorností je přirozeně přetáčivé. Do zatáček vjíždí zlehka a bez odporu, je dobře čitelné a nechává se vést s výbornou přesností. Rád bych pochválil i tuhý poddajný adaptivní podvozek M Sport, ale trochu jej kazí paket M Performance. Abych byl přesnější, podvozek kazí jeho dvacetipalcová kola obutá do nízkoprofilových pneumatik Pirelli.

Na lepších silnicích je tuhý podvozek výborný, zlepšuje jízdní stabilitu, zamezuje nepříjemným velkým náklonům a nenutí tolik přemýšlet o přenosech hmotnosti, ale v kombinaci s obrovskými příplatkovými koly přestane fungovat, jakmile takto obutá trojka vjede na nekvalitní asfalt. Podvozek je tvrdý, nepohodlný a celé auto se na nerovnostech a zvlněném asfaltu natřásá. V extrémních případech dokonce poskakuje. Nepatřičný rozměr kol se projevuje i při jízdě v hustém dešti, kdy je lepší se vyhýbat větším loužím, protože kola silně tahají za řízení.

Příplatkové sportovní variabilní řízení je poměrně přesné a v závislosti na rychlosti jízdy mění svou tuhost a strmost. Zatímco v městských rychlostech je řízení volné a má větší vůli ve středové poloze, už v rychlostech nad 80 kilometrů v hodině příjemně ztuhne, zbaví se vůle a zpřesní, takže dokáže reagovat i na nejcitlivější povely. Příplatkové brzdy M umí vyvinout slušnou brzdnou sílu, kterou lze precizně lineárně dávkovat. BMW je proslulé nastavením pedálů, jež i v nových autech umožňují přibrzďovat si levou nohou do zatáčky, aniž by elektronika ustřihávala plyn.

Návrat k tradiční DNA minulých modelů se BMW určitě povedl. Někomu může u 330i vadit kombinace čtyřválce s označením, které stále probouzí vzpomínky na charismatické řadové šestiválce, ale když odsunu marketing stranou, nová generace oblíbené trojky se opravdu povedla. Myslím si, že je dobře, že se BMW rozhodlo navrátit k dřívějším standardům.

A co konkrétně 330i? I přestože není tou nejsilnější benzínovou trojkou, kterou si můžete koupit, je povedená, zábavná a dostatečně výkonná. Ale i když se mi líbí jako celek a příplatky M Performance dotváří její téměř dokonalost, pořád nedokážu překousnout ta nesmyslná kola. Narušují dobrý jízdní komfort a nutí řidiče, aby se neustále bál možného poškození. Tímto způsobem nakonfigurovanou trojku si rychle oblíbíte, ale bude výrazně lepší na obyčejnějších devatenáctkách.