Mercedes-Benz se rozhodl pozvat na významnou událost každého tehdy žijícího světového šampióna, aby si společně zazávodili v identických Mercedesech 190E 2.3-16. Pouze Juan Manuel Fangio, Jackie Stewart a Nelson Piquet zajímavou nabídku odmítli. Emmerson Fittipaldi a Mario Andretti byli naopak zaneprázdnění účastí ve vytrvalostním závodě Indy 500. I přesto se na startovní čáře vyrovnaného závodu potkali muži jako Stirling Moss, Jacques Laffite, James Hunt a budoucí šampión Alain Prost.

V jednom z Mercedesů dorazil na start i Brazilec Ayrton Senna, který byl pouhé tři závody před začátkem své kariéry ve Formuli 1. Ačkoliv se jednalo o dalšího z budoucích mistrů světa, jen málokdo tušil, jaké skutečné umění předvede.

Prost odstartoval z prvního místa, ale Senna jej stihl vytlačit z trati už na startu a následně se ujal vedení. Mezitím, co se všichni ostatní spíše bavili, Senna opravdu závodil se svou typickou intenzitou. Do cíle dorazil jako první s dvouvteřinovým náskokem nad Nikim Laudou na druhém místě. Na třetí pozici se umístil Carlos Reutemann, na čtvrté pak Keke Rosberg. Prost skončil až patnáctý.

Ačkoliv doopravdy závodilo jen několik ze všech zúčastněných jezdců, nikdo nepochyboval o tom, že je Ayrton Senna velký řidičský talent. Své řidičské schopnosti ukázal i o tři týdny později při slavné jízdě v Monaku, kde se umístil na druhém místě. Bohužel jeho návrat na Nürburgring v rámci Velké ceny tohoto roku nebyl tak úspěšný. Senna totiž způsobil kolizi hned v první zatáčce, při níž kromě sebe vyřadil i čtveřici dalších řidičů.