Land Cruiser je legenda výjimečných rozměrů. Je tomu už skoro sedmdesát let, kdy Japonci začali pracovat na své armádní odvetě proti Jeepu. Od té doby se prodalo více než 6,5 milionů kusů po celém světě. Vzhledem k tomu, že ho v Evropě potkáváme relativně zřídka je jasné, že si ho lidé oblíbili na úplně odlišných trzích. Kupovali ho kvůli extrémním vlivům okolního prostředí, na které tu naštěstí zvyklí nejsme. Land Cruiser si lidé primárně kupovali pro jeho klasickou techniku, na kterou je spoleh a je nezlomná v terénu.  V Africe se dodnes vyrábí a prodávají Land Cruisery modelových ročníků 79 a 76.

Je to prostě obrovská Toyota klasické koncepce. Symbol kvality a zkroceného ega. Docela maskuje svou vyšší cenu, ale znalejší vědí, že se nejedná jen o spotřební SUV. On ale vlastně „lanďák“ není tak velký, jak vypadá. Máme sice pětidveřovou verzi, jako pravověrný offroad ale ani extra dlouhý být nemůže. A je široký jako sedany vyšší střední třídy. To, co ho dělá optický větší, je nízká střecha, vysoká světlá výška a prvky jako naduté blatníky a kapota. Nám Evropanům Toyota dodává pouze celkově tuto menší verzi Land Cruiseru. Téměř pro celý zbytek světa Toyota ale stále nabízí i obrovskou verzi, navíc stále s osmiválcem. Její pompézní rozměry už ale moc nesouvisí s myšlenkou původních modelů, respektive nepřidá to průchodnosti v terénu a mnoha možnostem nasazení.

Je úplně jedno, že současná platforma je na trhu už nějakých 10 let. Času na to vypiplat původní DNA bylo totiž i tak mnoho. Pokud se ale podíváme na další legendární offroady, co přežily půl století – jako Mercedes G nebo již důchodový Defender – tak vidíme, že Toyota se v průběhu let vzhledově vyvíjela a nezůstala jen prostou krabicí. A to se mi se mi líbí, retro nemusím.

Land Cruiser po své poslední modernizaci je přeci jen jiný. Základ zůstal, ale jinak se děly věci. Pozornost se věnovala hlavně tomu, aby auto bylo offroadu vyhovovalo také požadavkům na moderní SUV. Toyota byla v Evropě nucena nabídnout jediný motor a tím je diesel o objemu 2,8 litru se čtyřmi válci. Jak to funguje?

Asi do devadesátky je vše v pořádku, pak už je předjíždění potřeba naplánovat, z většího odstupu a přidat dříve. V momentě předjíždění využít hybnost více než dvou tun. Do stoupání na dálnicích také ztrácí dech. Motoru to prostě v celé poslední třetině otáček moc nejde. Ano, Land Cruisery s osmiválci dovolovaly terorizovat své okolí i dynamikou. Ale on to má být primárně prostě Cruiser a to se daří úžasně. Motor ve sto třiceti točí okolo dvou tisíc a po městě se dá jezdit svižně. A jako traktor zní jen studené starty. Umí to jet pod deset a to starší lanďáky nesvedou.

Interiér je dobře odhlučněný a zpracovaný. Nádherný volant je z oné super obří verze. Jen některé plasty dávají najevo, že ještě existuje Lexus a že auto je původně hlavně pracant. Sedačky možná nevypadají honosně, ale mají nastavitelné vzduchové vaky a odvětrávání. Parkovací kamery nabízí možnost složení obrazu pro pohled na vůz z ptačí perspektivy. Nástup vám usnadní ocelový schůdek.

Prostor pod dveřmi je rovnoměrně osvětlen, takže to připomíná staré dobré neony. Obsáhlé osvětlení interiéru nenechá podlahu ani žádný odkládací prostor po tmě, při jízdě se samozřejmě trochu ztlumí. Světlomety samotné potom mají funkci automatického ztlumení v obci a protijedoucím.

Bezpečnosti přispívá systém, který v případě možné čelní kolize sám začne brzdit. A také aktivní tempomat či upozornění na udržování jízdních pruhů. Tyto systémy jsou dnes celkem rozšířené, důležité ale je, že jsou tu správně naladěné a nejsou přecitlivělé. Další zajímavou výbavou byla sedmá řada sedaček, kterou jde tlačítky elektricky zarovnat tak, že to vypadá jako běžný zavazadlový prostor.

Jako se stálou čtyřkolkou to je na sněhu sranda. Mezi zadními koly je navíc torsen s omezenou svorností, tedy pro tři nejvyšší výbavy. Elektroniku samozřejmě vypnete. Možnost odpojit přední nápravu tu sice nenajdete, s uzávěrkou středového diferenciálu je ale jízda na ujezděném sněhu přetáčivější. Snadno auto rozkývete už v nájezdu do zatáčky a ani na trojku není problém pokračovat ve smyku plynem. Překvapivější je ale to, jak auto odolávalo nedotáčivosti a jak rychle ji lze na tak těžké auto potlačit. Nejen na sněhu Land Cruiser ochotně zatáčí a nepokouší si žít vlastním životem. Řízení je přesné a rádo si samo „namotá“ kontra. A pokud líznete sněhovou závěj, nezačne vás stahovat ke krajnici. Celková stabilita auta je prostě skvělá. I díky 256mm širokým pneumatikám.

Terénní vlastnosti vozu můžete upravovat. Třeba ve dvou nejvyšších výbavách dostanete Crawl control, což je něco jako adaptivní tempomat do terénu. 2nd start umožní rozjíždět se na druhý rychlostní stupeň. Je tu i funkce redukční převodovky asi do šedesátky. Schopnosti v terénu ale samozřejmě omezovaly silniční pneumatiky a naše nezkušenost s tímto stylem ježdění. Na stoupání do vysokého sněhu bez pořádných drapáků to ale není, hmotnost dvou fábií se prostě ráda boří. A pokud opravdu využijete drsné vlastnosti v terénu, možná pro vás bude spíš třídveřová a přeci jen více mechanická verze.

Land Cruiser stále dostává svého jména a to je nejdůležitější. Pohodlné přesuny a terén už ale nejsou to jediné, co umí. Dá se v něm vést nerušený rozhovor i v dálničních rychlostech, slušně kličkovat ve městě a na okresce vás nezahodí. Surovost tu potkává kvalitu a přesnost. Skvěle se řídí a není odtažitý. V našich končinách navíc není jen ikonický, ale i docela exotický. Vlastně bychom mu dali přednost i před některými luxusními SUV i sedany vyšší střední třídy, se kterými sice přímo nesoupeří, ale jistě by nás dokázal lépe vytrhnout ze stereotypů. Nadšencům ale V8 chybět bude.