Ze všech skvělých vozů, které vytvořil inženýr Giulio Alfieri, patří Maserati „Birdcage“ k těm nejlepším. Poprvé se představilo v roce 1959 a bylo k dispozici s motorem 2,0 litru (Tipo 60) nebo 2,8 litru (Tipo 61). Základem byl velmi sofistikovaný prostorový rám, který stojí za přezdívkou tohoto závodního vozu. Maserati v té době už nevlastnilo žádný závodní tým, takže nový model prodávalo soukromníkům.

Alfieri experimentoval s prostorovým rámem už o několik let dříve, když vytvořil druhou generaci Maserati 250F. Talentovaný italský inženýr se při vývoji Tipo 60/61 rozhodl povedený návrh posunout na další úroveň. Podobně jako ptačí klec bylo celé šasi zkonstruováno svařováním přibližně dvou stovek krátkých rovných ocelových trubek o průměru 10 a 15 milimetrů. Výsledkem byl propracovaný velmi silný a lehký podvozek.

Pohonná jednotka byla namontovaná v přední části vozu, a aby Alfieri zmenšil čelní plochu a snížil těžiště, rozhodl se jej uložit pod úhlem 45°. Čtyřválcové motory vycházející odvozené od motoru Maserati 200S měly přepracovanou hlavu válců, v níž si sací a výfukové kanály vyměnily strany. Provedení Tipo 60 dokázalo vyvinout přibližně 200 koní, zatímco Tipo 61 s větším motorem produkovalo až 250 koní.

Vpředu bylo použito zavěšení s dvojitými lichoběžníky s vinutými pružinami a zadní část nesla nápravu DeDion s příčnou listovou pružinou. Pětistupňová manuální převodovka byla namontována v jedné skříni spolu s diferenciálem, čímž byla lépe rozložena hmotnost mezi přední a zadní nápravou. Kotoučové brzdy byly namontovány ve všech čtyřech rozích. Lehký prostorový rám byl zabalený do hliníkových panelů s vysokými předními blatníky. Alfieri však stále kladl důraz na to, aby auto zůstalo nízké.

Kompaktní a velmi nízké Maserati Birdcage vážilo pouhých 570 kilogramů v provedení Tipo 60. Tipo 61 poháněné výkonnějším motorem vážilo přibližně 600 kilogramů. První vůz byl připraven v květnu 1959 a svěřen Strilingu Mossovi k testování. Podvozek se ukázal být natolik tuhý, že svary nedokázaly unést velké zatížení. Poté, co si Alfieri všiml trhlin ve svarech, vyměnil vysoce kvalitní chromovou ocel za levnější měkčí ocel. To odstranilo problémy s praskáním svarů za cenu malého zhoršení tuhosti rámu.

Prototyp Birdcage byl poháněný dvoulitrovým motorem a už v roce 1959 dokázal zvítězit v Rouenu v rukou Stirlinga Mosse. Úspěch nezůstal bez povšimnutí a Maserati se rychle hromadily objednávky na vozy pro sezónu 1960. Největším zákazníkem byl závodní tým Camoradi, který zakoupil nejméně pět exemplářů. Maserati Birdcage se stalo populární hlavně ve Spojených státech amerických, kde s jej objednali například Briggs Cunningham nebo Jim Hall.

Maserati Birdcage bylo slabší než většina konkurentů, ale vynikalo na užších tratích, kde bylo možné využít jeho vynikající ovladatelnosti. To bylo podtrženo vítězstvími v náročném závodě Nürburgring 1 000 km v letech 1960 a 1961. Mezi mnoha úspěšnými závodníky s Maserati Birdcage byli Carroll Shelby, Dan Gurney, Jim Hall a samozřejmě Stirling Moss.

Maserati v roce 1961 představilo Tipo 63, jež používalo přepracovaný prostorový rám, ale motor byl umístěný za kokpitem. Ačkoliv se předpokládalo, že takový zásah do konstrukce ještě více zlepší schopnosti vozu, ve skutečnosti narušil dokonalé rozložení hmotnosti, kvůli níž bylo Maserati Birdcage tak úspěšné. Později se představily i modely Tipo 64 a Tipo 65, ale původní vozy Tipo 60 a Tipo 61 jdou dodnes považované za nejlepší závodní Maserati s motorem vpředu.