Toyota GR Supra se v lednu 2019 stala nástupcem legendární Supry z devadesátých let. Nový sportovní model od Toyoty vyhlížela většina motoristických nadšenců, ale automobilka se při oficiálním představení svého nejnovějšího modelu stala terčem kritiky a dočkala se rozporuplných názorů. Od prvních okamžiků nové Supry na světle světa se ozývali zarytí milovníci japonských vozů a zdůrazňovali, že nová Supra není opravdovou Suprou, protože není japonská – Japonci se rozhodli zjednodušit nákladný vývoj spojením s BMW.

Lidé z Toyoty se při vývoji nejnovějšího sportovního modelu spojili s inženýry mnichovské automobilky a vypůjčili si od nich modulární platformu BMW CLAR s pohonem zadních kol a hnací ústrojí z nejnovější generace roadsteru BMW Z4. Dalším důvodem kritiky GR Supry je i země, v níž se vyrábí. Nová Supra se totiž nevyrábí v „domácím“ Japonsku, nýbrž v továrně Magna Steyr ve Štýrském Hradci v Rakousku. Ale skutečně je to takový problém?

S GR Suprou jsem se svezl hned několikrát a vždycky jsem z ní byl nadšený. Toyota GR Supra je opravdu povedeným a zábavným sportovním autem se silným řadovým šestiválcem pod kapotou a pohonem zadních kol. Jenže vyšší prodejní cena GR Supry v Evropě, blížící se dvěma milionům, odrazuje mnoho potenciálních zákazníků, tudíž se automobilka rozhodla nabídnout dostupnější alternativu. Toyota v lednu 2020 uvedla na evropský trh levnější verzi se slabším a kompaktnějším čtyřválcem, která sdílí techniku s BMW Z4 sDrive30i a do té doby byla dostupná pouze na domácím trhu v Japonsku.

Čtyřválcová Toyota GR Supra Dynamic dokonale maskuje svou pravou tvář. Slabší verze vypadá úplně stejně jako její dospělejší ségra se šestiválcem a jediným výraznějším rozdílem jsou jiná kola a trochu jiné výfukové koncovky. Šestiválcová verze přijela na evropský trh s limitovanou edicí A90 Edition a čtyřválcová verze pokračuje v jejích stopách. Toyota připravila limitovanou edici Fuji Speedway s charakteristickou metalickou bílou barvou, matně černými devatenáctipalcovými koly a červenými kryty vnějších zpětných zrcátek. Celkem se vyrobí jen 200 exemplářů.

Slabší Supra se uvnitř odlišuje chudší výbavou a obyčejnějším semišovým čalouněním sedadel. Speciální edice Fuji Speedway se vyznačuje hezkou kombinací černého semiše a červené kůže, ale v obyčejných čtyřválcových suprách najdete jen a pouze černou barvu. Oproti vrcholnému modelu ve výbavě chybí elektricky ovládaná sedadla, dešťový senzor, sledování slepého úhlu a přední parkovací senzory. Poslední zmíněný asistent je ale v Supře velmi praktický, protože z interiéru je horší výhled na čumák, tudíž jeho pozici při parkování často jen odhadujete.

Toyotu GR Supra Dynamic pohání dvoulitrový řadový čtyřválec B48 s nejvyšším výkonem 258 koní v rozmezí 5 000 až 6 500 otáček za minutu a točivým momentem 400 Nm v rozmezí 1 550 až 4 400 otáček. Kratší čtyřválec s dvoustupňovým turbodmychadlem je pod kapotou snadno rozpoznatelný, protože absencí dvou válců a jeho uložením za přední nápravou vznikl viditelný prostor mezi chladičem a motorem. S menším motorem, který je uložený blíže středu vozidla, je GR Supra lehčí o přibližně 100 kilogramů a může se pochlubit ideálním rozložením hmotnosti 50:50.

Čtyřválec je responzivní, má slušné reakce na plyn a celkově odpovídá charakteru sportovních automobilů. Ochotně se vytáčí k červenému poli, přičemž se zvuk postupně mění z hlubokého barytonu v jadrný řev, ale chybí mu citelná výkonová špička. Křivka točivého momentu je docela plochá a pocitově je nejsilnější ve středním pásmu otáček. Nepochybně se ale jedná o jeden z těch lepších přeplňovaných dvoulitrů moderních sportovních aut, kterému nechybí nadšený charakter a dokonce občas zaprská z výfuku.

Základní GR Supra je oproti šestiválcové verzi značně oholená. Ve standardní výbavě nemá ani adaptivní tlumiče a aktivní zadní diferenciál, ale obojí lze získat dokoupením balíčku Sport, který navíc přidá i lepší brzdy. Pro limitovanou edici Fuji Speedway je sportovní balíček standardem, který Toyota rozšířila o devatenáctipalcová kovaná kola, vylepšené výfuky a pár komfortních prvků výbavy navíc.

Jízdní vlastnosti čtyřválcové GR Supry jsou přesně takové, jaké je asi očekáváte. S menším a lehčím motorem má lepší rozložení hmotnosti, přední část vozu není přetížená a řízení je přirozeně lehčí. Čtyřválec je o přibližně 80 koní slabší než šestiválec, ale výkon vám ve většině situací nebude chybět. Dynamika základní Supry je opravdu slušná, protože zrychluje na stovku za 5,2 sekundy a jezdí až 250 kilometrů v hodině. Čtyřválci nechybí výkon ani pro ani pro občasné sklouznutí bokem.

Spojení menšího motoru a nižší hmotnosti se ale nejlépe projevuje na klikatých okreskách. S lehčím předkem je čtyřválcová GR Supra obratnější a přátelštější. Šestiválcová verze je úplně jiné auto. Dravá, kousavá a neurvalá. Špatně šlápněte na plyn a s ustřeleným zadkem budete mít plné ruce práce. Čtyřválcová verze vám naopak leccos odpustí, ale to neznamená, že je nudná a pomalá. Se slabší verzí se mnohem lépe sžijete. I nezkušení řidiči si k ní mohou dovolit docela hodně a zkušení řidiči s ní mohou být až překvapivě rychlí.

Toyota GR Supra s dvoulitrovým čtyřválcem je zajímavou volbou pro řidiče toužící po hezkém nevšedním kupé s hbitým a úsporným motorem, ale bohužel postrádá emoce dospělejší ségry. I když je výkon čtyřválce slušný a jemný řev ve vysokých otáčkách umí vykouzlit úsměv na tváři, v základní GR Supře mi bohužel chybí sametový chod, sytý zvuk a solidní výkon řadového šestiválce. Z podvozku a brzd navíc cítíte, že jsou vyvinuté právě pro nejsilnější motorizaci, která je jasnou volbou, když se rozhodnete pro novou Supru a nezáleží vám na penězích.