Automobilky každým dnem hledají řešení, jak zaujmout na dnešním přeplněném trhu v segmentu vozů nižší střední třídy. Japonci vsadili na osvědčený recept, vylepšili potřebné a novou generaci Mazdy 3 okořenili nepřehlédnutelnými tvary, vedle nichž minulé auto vypadá starší, než skutečně je. Nebudeme se ale zaobírat zdlouhavým úvodním povídáním a pojďme se na novou Mazdu 3 rovnou podívat, protože nabízí hodně zajímavého a navíc zaujme už na první pohled.

Designový jazyk Kodo s novou generací Mazdy 3 přechází do další fáze. Nejvýraznějšími prvky jsou nízká agresivní příď a zakulacená záď s mohutným C-sloupkem. Celkový tvar karoserie může připomínat obrácenou kapku vody. Křivky jsou zhmotněním elegance, čistoty, krásy a serióznosti. Dokonce si myslím, že Mazda v současnosti má nejkrásnější modelovou řadu na trhu. Značka ráda říká, že vývoj modelů zakládá na emocích, čímž mi až nápadně připomíná Alfu Romeo.

Návrháři zapracovali i na interiéru, který je dobře odhlučněný a vyznačuje se výbornou ergonomií. Volant má tenký věnec, takže se dobře drží, sloupek řízení umožňuje rozsáhlé výškové i podélné nastavení, sedadla jsou pohodlná a palubní deska nepřekáží kolenům. Ačkoliv nízká střecha vytváří dojem stísněnosti, interiér je celkem prostorný. Horší je to s výhledem dozadu, který značně narušují masivní C-sloupky a nízká zadní boční okna. Kvůli tomu je Mazda 3 vybavena kamerami, jimiž lze při vycouvávání sledovat prostor okolo vozu. Nový infotainment vsází na jednoduchost, díky čemuž je přehledný a má rychlou odezvu.

Mazda má ze všech běžných japonských výrobců nejlépe navržený a zpracovaný interiér. Pomalu, ale jistě se dotahuje na kvalitu prémiových značek, mezi něž chce v budoucnu patřit. Místo ošklivých plastů je palubní deska a středová konzola čalouněná kůží. Interiér je důkladně spasovaný a nevrže. Uvnitř nové trojky mám chvílemi pocit, že se ostatní japonské automobilky zkrátka příliš nesnaží uhranout náročné evropské zákazníky.

Mazda není členem některé z aliancí značek, ale vlastními silami dokáže vyrábět výborně zpracovaná auta. Ve srovnání s konkurenčními japonskými značkami působí jako ten kluk, co každý den chodí do posilovny boxovat a pořád dokola se kouká na všechny díly Rockyho. Inspirace a snaha být japonským BMW se jí zkrátka vyplácí.

Největším lákadlem nejnovější generace Mazdy 3 je zážehový motor SkyActiv-X, který značka teprve uvádí na trh. Mazda zatím nabízí trojku se dvěma motorizacemi, z nichž jedna je zážehová a druhá vznětová. Pod kapotou testovaného vozu se nachází benzínová jednotka SkyActiv-G o výkonu 122 koní a točivém momentu 213 newtonmetrů, jež se dočkala vypínání válců a 24V mildhybridního systému.

Atmosférický dvoulitr má oproti některým konkurenčním tříválcům větší porci točivého momentu, ale kvůli absenci turbodmychadla je potřeba jej více točit a častěji řadit. Motor má tichý projev a pořádně začíná být slyšet až po překročení 3 000 otáček za minutu, kdy začíná ožívat i hnací síla. Jadrný zvuk i výkon gradují s každou další otáčkou, a přestože roztočený motor má vážně působivý charakter, bohužel mu chybí výraznější výkonová špička. I když při rychlostech do 100 km/h dokáže vyvinout rozumnou dynamiku, nad stovku už to taková sláva není. Pružné zrychlení při předjíždění je slabé, za což může hlavně zpřevodování.

Šestistupňová manuální převodovka má vcelku přesnou kulisu řazení s nepříliš dlouhými drahami, ale zpřevodování je zbytečně dlouhé. Mazda 3 se při zařazené dvojce umí rozjet až na 104 kilometrů v hodině! Auto se slabým motorem sice dokáže jet skoro dvoustovkou, nicméně pro běžné ježdění by bylo vhodnější použít kratší nastavení zlepšující dynamiku při běžné jízdě.

Hnací ústrojí by zasloužilo pár změn, avšak jízdní vlastnosti a zážitek z řízení jsou zvládnuté perfektně. Mazda si při vývoji nových modelů zakládá na souznění řidiče s vozem, což nazývá jako Jinba Ittai. Za volantem Mazdy 3 je cítit, že ji navrhovali lidé, které baví řídit. Pohotové řízení přenáší natolik bohatou zpětnou vazbu, že se na dnešní poměry může zdát až upovídané. Na škodu to ale rozhodně není. Řidiči milující sportovní jízdu ocení i rozmístění pedálů, které umožňuje techniku pata – špička.

Mazda při vývoji aktuální trojky udělala krok zpět a nezávislou víceprvkovou zadní nápravu minulé generace nahradila jednodušší a levnější torzní nápravou. Obavy o ztrátu jízdních vlastností jsou skoro zbytečné. Inženýrům se podařilo naladit podvozek tak, že rozdíl je minimální. Nejvíce je kus železa spojující zadní kola znát na velkých nerovnostech, kdy jsou více cítit rány od zadních kol. Horší technické řešení má drobný dopad na jízdní komfort.

Jestli se Mazda 3 může zdát pomalá na rovinkách, rozhodně to o ní neplatí v zatáčkách. Podvozek v zatáčkách funguje fenomenálně, pevná karoserie se příliš nenaklání a kola bezproblémově kopírují povrch vozovky. U slabé benzínové motorizace je snadno znát, že podvozek je rychlejší než motor. Kvůli silnější jednotce SkyActiv-X jsou rezervy podvozku obrovské, jeho naladění je neutrální a pro dosažení limitů a nedotáčivosti je nutné jezdit skutečně rychle. Při ostrém ubrání plynu v zatáčce se záď umí sklouznout do lehkého přetáčivého smyku, čemuž napomáhá i přibrzďování předního vnitřního kola systémem G-Vectoring Control Plus.

I přestože se nejedná o rychlé auto, je čitelné a v zatáčkách umí být hodně zábavné. I méně zkušený řidič jej může snadno ždímat, ale přitom stále jezdí bezpečnými rychlostmi. Dlouho jsem neřídil podobné auto a kvůli atmosféře pod kapotou, koncepci předního pohonu a karoserii s úsměvem na tváři vzpomínám na svůj starý Civic. Mazdě se povedlo oživit kouzlo starých japonských hatchbacků, jejichž špičkově naladěné podvozky vytvářely hlavní zdroj zábavy za volantem.

Z jízdních vlastností trojky by se mohl poučit nejeden z konkurentů. Trochu rozpačitý jsem ale z nastavení brzd, které mají dostatek síly pro zkrocení 1 358 kilogramů pohotovostní hmotnosti, ale brzdový pedál je až přehnaně tvrdý. Zpočátku je potřeba si na jeho tuhost chvíli zvykat, protože vytváří nepříjemný dojem silného brzdění, které se však nekoná. Brzdná sila jako taková roste lineárně, ale kvůli tvrdému pedálu se nedá citlivě dávkovat.

Mazda se nesnaží hloupě následovat moderní trendy a nezapomíná na základní vlastnosti, kterými by mělo disponovat každé auto. Pořád si zakládá na tom, aby její modely měly skvělé jízdní vlastnosti a nová trojka je toho příkladem. Když se dívám do ceníku, se základní cenou od 520 900 Kč se oproti konkurenci může zdát drahá, ale za své peníze dostanete odpovídající auto.

Ve standardní výbavě se nachází prvky, které u jiných značek dostanete pouze za příplatek. Ve standardu dostanete například navigaci, zadní parkovací senzory, adaptivní tempomat a head-up displej. V kombinaci s dobře odhlučněným prémiovým interiérem, vypilovanými jízdními vlastnostmi a úžasným designem má člověk v Mazdě 3 pocit, že sedí v autě, jehož kvality odpovídají pořizovací ceně.