Hyundai Tucson MHEV: Dobré, pokud nemáte cit pro detail

Je hybridní Tucson jezdící průšvih, nebo vlastně docela dobré auto? A co když je to oboje?

První den v Tucsonu a jsem z toho celý nesvůj. Asi to bude to nejhorší auto, ve kterém jsem kdy jel, říkám si. Uvažuji, že snad auto raději vrátím zpět ku prospěchu všech. Na první osahání totiž Tucson nebudí zrovna dobrý dojem.

Třeba taková tlačítka pro stahování oken. Jejich zvuk a chod, to je jako když louskáte ořechy. A tlačítko pro otevírání střechy se viklá. A v palubním počítači se na řádek vejde zhruba 12 písmen a nic jiného se nedozvíte, protože vše končí třemi tečkami. A infotainment se umí zaseknout a spadnout. A k ovládání hlasitosti se musíte doslova natáhnout; a to je ještě to nejbližší tlačítko celého infotainmentu. A třeba na tachometru, tam je čárka cejchující 50 km/h jakousi tmavě červenou, takže prostě není vidět.

Grrrr! Úpím. Těším se, až doma vystoupím. Toho času ještě nevím, že kvality Tucsonu jsou jinde, ale o tom později. Nejdříve si auto pojďme trochu představit. 

CO JE UVNITŘ

Máme tu Hyundai Tucson s dvoulitrovým dieselem (192 koní) a mild-hybridní technologií, pohonem všech kol, osmistupňovým automatem a v plné výbavě. Stojí 972 tisíc korun a abyste si ho zvládli zařadit, papírově se hlásí jako konkurent Karoq, ale v mnoha ohledech se blíží spíše ke Kodiaqu. Oba ale poráží cenou.

Za tento necelý milion korun dostanete velmi univerzální auto, které nabídne spoustu dospělácké výbavy. V zásadě vám nebude nic chybět. Sedačky jsou vyhřívané i větrané, elektricky nastavitelné, kožené a pohodlné. Při parkování si zamilujete pohled z ptačí perspektivy. Bezklíčový přístup funguje znamenitě. Pro srovnání, zatímco u Tiguanu mé matky se mi podařilo otevřít kufr máváním nohy jen jednou v historii lidstva, Tucson otevře kufr bez tohoto idiotského break-dance. Otevře kufr prostě proto, že máte klíč v kapse a stojíte tam, kde lidé běžně stojí, když chtějí dát věci do kufru. Chytré, Hyundai, chytré…

Překvapila také plejáda asistentů řízení. Nejen svou přítomností, ale hlavně tím, že doopravdy v praxi pomáhají jízdě. Radarový tempomat udržující rychlost podle aut jedoucím před vámi reaguje hladce a systém držení v jízdních pruzích spolehlivě zatočí i do prudší dálniční zatáčky. Výsledkem je, že na dálnici opravdu dochází k nějakému polo-autonomnímu řízení. Pro unavené večerní návraty po dálnici je to přesně to, co potřebujete. Dobré také je, že se všechny tyto systémy dají vypnout velkými fyzickými tlačítky a nemusíte je lovit někde na obrazovkách. To opět napomáhá praktické použitelnosti. Prostě si to všechno zapnete, když je třeba, a s lehkostí vypnete, když to otravuje.

Za zmínku také stojí hlídaní slepých úhlů. Při couvání z parkovacího místa Tucson trefně upozorní na to, že k vám míří auto a vy si musíte dát pozor. A opravdu je na to spoleh a nepípá to zbytečně.

Paradoxní ovšem je, že tato široká plejáda asistentů nijak neřeší mikrospánek. Zatímco když auto z koncernu VW zjistí, že jste se na řízení vybodl a dal si šlofíka, začně hlasitě pípat a nakonec rázně kopne do brzdy tak, že by to vzbudilo i mrtvého. Ne u Hyundai. Ta jednou decentně pípne a systém prostě vypne. To není chytré, Hyundai, kdepak…

JAK TO JEZDÍ

O řízení se nemá cenu bavit. Je to SUV a je to Hyundai. Já myslím, že si to umíte představit. Váš život to neosvěží, ale žádný průšvih se nekoná. Prostě obyčejné auto.

O čem vám ale říci musím, to je vynikající odhlučnění, které spolu s hybridním ústrojím a diskrétně pracujícím automatem dodává jízdě překvapivou sametovost, kterou byste čekali spíše u dražších a méně plebejských aut. Výsledek kazí jen 19 palců velká kola, od kterých jsou vetší nerovnosti jak slyšet, tak cítit.

Zajímavý je režim Sport, jediná alternativa standardního režimu. Málokde se po stisknutí tlačítka odehrají tak velké změny – auto najednou reaguje na plyn mnohem ostřeji a převodovka si s vámi ujasní priority. Sametovost je ta tam. Auto bude spěchat na schůzku tak odvážně, jako spěcháte vy. Není to o sportovním zážitku, ale věřím, že to nejednou oceníte.

 

Pokud se nás ptáte, jestli je lepší utratit milion korun za nový Tucson nebo za ojeté C63 AMG, vždy vám řekneme to samé.

Vraťme se ještě k hybridnímu ústrojí. Jedná se o systém mild-hybrid, tedy o nejjednodušší způsob, jak hybrid postavit. Když brzdíte, sbírá energii do baterie a když zrychlujete, posílá jí zpět na klikovou hřídel (podrobněji v článku na fDrive.cz). Takže pokud se ptáte, kde se to nabíjí a kolik to ujede čistě na elektřinu: nikde a nic. Mělo by to pomáhat spotřebě, ale při běžném ježdění dosáhnete na nějakých 7,5 až 8 litrů na 100 kilometrů. Not great, not terrible.

KOUPIT ČI NEKOUPIT

Záleží, jak se ptáte. My jsme Temple of Speed a pokud se nás ptáte, jestli je lepší utratit milion korun za nový Tucson nebo za ojeté C63 AMG, vždy vám řekneme to samé. (Kupte si RX-8, Avantime a za zbytek tu hromádku rzi servisujte).

Ale pokud se ptáte jako běžný spotřebitel, který shání SUV, můžete si pro odpověď sáhnout do vlastní kapsy. Pokud v ní je iPhone, za který jste si připlatili kvůli dotaženým detailům, plynulému chodu a prestiži, tak si s Tucsonem příliš neužijete. Pokud ale máte v kapse telefon za polovinu peněz, který umí to samé a máte ho rádi i přes chybky a nižší kvalitu zpracování, tak tohle auto by vám mohlo sedět.

Musím konstatovat, že Hyundai západ pořád nedohnal (a nepředehnal), ale umí toho spoustu za rozumné peníze a s lehkostí se stane dobrým parťákem pro život.

A pokud se ptáte jako můj strýc, který má na Tucsona zálusk a ptá se mě na resumé… Po všem to rozčilování na začátku ani nemůžu uvěřit, že Tucsona doporučím své vlastní rodině. Auto jako celek, se vší tou výbavou, má něco do sebe. Strejdo, jo, kupte si ho, vybavte si ho a užijte si ho.

Bentley proti Le Train Bleu. Nemožný závod auta s vlakem

Woolf Barnato, člen skupiny závodníků Bentley Boys, se v roce 1930 vsadil, že dokáže porazit slavný luxusní francouzský noční expres Le Train Bleu. Závodil proti němu ve svém Bentley Speed Six.

Číst celé

Legendy s moderní technikou. 4 repliky lepší než originály

Čtveřice replik slavných vozů, které jsou lepší než originály. Podívejte se na modernizované legendy, po nichž budete toužit.

Číst celé

Spin-off story. Jak se z neužitečného Opelu stala automobilka Bitter

Velké plány Opelu nevyšly, ale ujmul se toho někdo jiný. Tím byly položeny základní kameny automobilky Bitter, která je aktivní až dodnes. No, aktivní… ale pojďme od začátku.

Číst celé

Píše se rok 1991 a my vám představujeme nejlepší auto na světě

15. září 1991 bylo najednou na zámku ve Versailles a pod obloukem Le Grande Arche v pařížské čtvrti La Défense vystaveno něco neuvěřitelného. Stalo se tak přesně 110 let od narození slavného zakladatele značky Ettoreho Bugatti.

Číst celé

Supersporty z Japonska: Tyhle 3 zanikly ve fázi prototypů

Japonští inženýři nenavrhují supersportovní vozy každý den, ale když to zkusí, výsledek jejich snažení stojí za to. Každý z těchto projektů měl slibnou budoucnost, ale všechny zanikly dříve, než dostaly šanci na úspěch.

Číst celé

Pablo Escobar byl závodník, kterého byste nechtěli předjet

Nejslavnější obchodník s drogami byl nadšeným závodníkem, jehož úspěchy byly kromě jiného dosaženy i zastrašováním.

Číst celé