Mnichovská automobilka při vývoji nejmenších Mkových modelů překonává sama sebe. Nejprve světu představila limitované kupé 1 M a později na něj navázala sériově vyráběným modelem M2, který prochází evolucí a stává se lepším a lepším sportovním autem. Současná verze M2 Competition s motorem z BMW M3 a M4 je jedním z nejlepších řidičských aut posledních let, ale inženýři divize M se rozhodli pokračovat ve vývoji a představili něco, o čem se nebojím tvrdit, že je to nejlepší moderní Mko vůbec.

BMW M2 CS (Club Sport) přijelo na trh jako okruhově zaměřená verze populární „emdvojky“. Duchovní nástupce legendárního BMW M3 CSL se vrací k základním sportovním kořenům automobilky, protože se zaměřuje na opravdové řidiče, kteří to s řízením myslí skutečně vážně. BMW v roce 2020 zákazníkům nenabídlo extrémnější sportovní auto s tak puristickým řidičským zážitkem. Ten si ale nemůže užít každý zájemce o novou M2, protože verze CS vznikne v omezeném počtu 2 200 kusů. Budoucí růst hodnoty je tedy nepochybně zaručen.

Tenhle bavorák přitahuje pozornost jako magnet. Je to pouliční rváč. Agresivní zevnějšek s ostrými hranami doplňuje široce rozkročený postoj a záplava karbonu, která zajímavě kontrastuje s modrým lakem Misano Blue. Našemu exempláři ale bohužel chybí nádherná matně zlatá devatenáctipalcová kola s lepivými pneumatikami, protože kvůli zimnímu obutí stojí na obyčejnějších černých kolech. Mimochodem, všimněte si na přiložených fotografiích toho, jak je vyplňují velké karbon-keramické brzdy!

Začátek vývoje BMW M2 CS odstartoval přísnou uhlíkovou dietou. Karbon tu není jen na okrasu. Karbon-plastová střecha s dvojitou konstrukcí je nosnou součástí karoserie a v nejvyšším bodě šetří deset kilogramů oproti plechu. Karbonová kapota s výdechem horkého vzduchu šetří dalších 11 kilogramů, a aby toho nebylo, české zastoupení BMW vybavilo novinářský exemplář příplatkovými karbonovými blatníky. Zbytek karbonového paketu se skládá z předního lízátka, zrcátek, wingletů před zadními koly, zadního difuzoru a spoileru na víku zavazadelníku.

Interiér se oproti nejnovějším bavorákům zdá trochu zastaralý, protože M2 je posledním bavorákem se starou architekturou, ale u tohoto modelu to nijak nevadí. Klasické ručičkové přístroje, viditelné zaměření na řidiče a minimum prvků odvádějících pozornost jsou styl, který chcete vidět v opravdovém sportovním kupé. Alcantarový volant je vybavený LED diodovou indikací řazení a malým displejem pro zobrazení nejdůležitějších údajů. Skvělá „děravá“ sportovní sedadla si limitka vypůjčila z M3 a M4 Competition.

M2 CS se od běžnější verze Competition odlišuje alcantarovým dekorem s písmeny CS na palubní desce a karbonovými díly. Středový tunel z uhlíkových vláken šetří 2,5 kilogramu a chybí na něm jak ventilace pro zadní sedadla, tak loketní opěrka. S obojím se při ostrém ježdění na okruzích nepočítá. BMW si při odlehčování dalo záležet, ale konečná pohotovostní hmotnost M2 CS je shodná s M2 Competition. Stejných 1 625 kilogramů. To, co ušetřil všechen ten karbon, se totiž vrátilo s výztuhami, novými adaptivními tlumiči nebo vylepšeným chlazením motoru.

BMW M2 vždy poháněl třílitrový přeplňovaný řadový šestiválec, který se ale s každou verzí změnil. Původní verze M2 se musela spokojit s „obyčejným“ motorem N55, modernizovaná verze M2 Competition se představila čistokrevnou jednotkou od divize Motorsport, kterou byl motor S55 z M3 a M4 z nejvyšším výkonem 410 koní, a srdcem nejextrémnější verze CS je opravdový klenot. Tenhle šestiválec má tři chladiče, dvě olejová čerpadla, přepážky v olejové vaně a pro verze s převodovkou M-DCT nechybí chladič převodového oleje.

Pohonná jednotka BMW M2 CS je vylepšenou verzí motoru S55, kterou inženýři převzali z modelů M3 a M4 Competition. Vyladěný přeplňovaný šestiválec má nejvyšší výkon 450 koní a točivý moment 550 newtonmetrů. A je dech beroucí! Když na to pořádně šlápnete, okamžitě letí do otáček a vysokooktanový benzín do něj teče po litrech. Ten příval zrychlení, adrenalinu a řidičské radosti je ohromující! M2 CS se nebojím přirovnat k nabité zbrani, protože z libovolné rychlosti zrychluje jako vystřelený projektil a dvoustovkou jezdí jako nic. Ani se nezadýchá.

Hluboký řezavý baryton šestiválce se dere ven skrze vylepšené výfukové potrubí s aktivními klapkami s ostřejším zvukem, než jaký má M2 Competition. Při rychlé jízdě uslyšíte i zvuk sání a syčení dvoukomorového turbodmychadla. Zátah šestiválce nepolevuje až k omezovači v 7 600 otáčkách za minutu, a když se na vás rozblikají všechny diody, zatáhnete za pravé pádlo řazení a převodovka vás s kopnutím do zad pošle vstříc další řidičské extázi. Děláte to zas a znova a furt nemáte dost.

V Mnichově splnili přání všech puristů a M2 CS vyvinuli i s šestistupňovým manuálem, ale novinářský exemplář je vybavený sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou M-DCT. Se zrychlením z 0 na 100 km/h za 3,8 sekundy je o dvě desetiny rychlejší než s manuálem a nijak neškodí zážitku za volantem. Normálně bych raději uvítal modernější osmistupňový automat ZF s hydrodynamickým měničem, ale hrubější chování dvouspojky umocňuje agresivitu M2 CS. Zvláště v chladných ránech.

Do zimních dnů se M2 CS probouzí s hruběji znějícím zvýšeným volnoběhem a při prvních rozjezdech si připadáte jako v závodním autě. Studená M2 CS krokuje s cukající převodovkou, která se nebojí vás lehce nakopnout do zad. Jakmile se ale ohřeje, funguje naprosto špičkově. Stejně jako motor, podvozek a řízení, má i převodovka 3 volitelné režimy řazení. S nejostřejší mapou kope do zad při každém přeřazení ve vyšších otáčkách, v základním nastavení je naopak příjemně kultivovaná.

Vývoj M2 CS se odehrával ve spojení se závodním oddělením, které připravilo závodní verzi M2 CS Racing, což se projevilo na upraveném nastavení podvozku. Přední stabilizátor je měkčí a hliníkový pomocný rám zadní pětiprvkové nápravy je napevno přišroubovaný do karoserie. Příčné dynamické síly pak z důvodu maximální přesnosti přenáší prostřednictvím kulových kloubů s nulovou vůlí. U verze CS se pak poprvé v historii BMW M2 představily adaptivní tlumiče.

I když se může zdát, že se BMW M2 CS bude chovat jako poskakující a nervózní polozávodní auto, není tomu tak. S adaptivními tlumiči v komfortním režimu je překvapivě pohodlné a na nerovnostech se nebojí maličko zhoupnout. Ve sportovních režimech na středně rozbitých okreskách pracuje tužší podvozek natolik, aby všechna kola udržel v kontaktu s asfaltem. S neduhy českých silnic se M2 CS umí vyrovnat, aniž by se třásla nebo mlátila do dorazů.

BMW M2 CS ale nepatří k těm autům, se kterými se okamžitě skamarádíte. Ostřejší geometrie, rychlejší řízení a brutální síla motoru z něj dělají sportovní kupé, které se nebojí vyvolat řidičsky náročné okamžiky. S výbušným projevem motoru a pohonem zadních kol s elektronicky řízeným diferenciálem má neustále sklony k přetáčivosti. Vyžaduje respekt a úplné zkrocení si žádá svůj čas.

Silná zpětná vazba ale zaručuje, že vždycky budete vědět, co se děje s autem i pod ním. M2 CS komunikuje každou částí svého těla, takže při pomalé jízdě na dlažbě ve volantu ucítíte každou spáru a při divokém zrychlení v zadku snadno poznáte klouzající záď. Zejména na zimních pneumatikách se M2 CS vrtí opravdu ráda. Když při padesátce zašlápnete plyn do podlahy, nenechá se pobízet a okamžitě vypálí vpřed, přičemž se začne zmítat a klouzající záď vlní celým autem. I se zapnutou stabilizací a s motorem v otupělém úsporném režimu.

Jak už jsem napsal, vysoké rychlosti nejsou pro M2 CS nějakou výzvou. Umí být až děsivě rychlá, ale vždycky jí zkrotíte masivními brzdami s šestipístkovými brzdiči vpředu a čtyřpístkovými brzdiči vzadu. Standardně jsou ocelové, ale za příplatek se montují mnohem silnější karbon-keramické, které se nacházejí na testovaném autě. S nimi inženýři dosáhli snížení neodpružené hmotnosti o 7,15 kilogramu na každém kole vpředu a 4,3 kilogramu na každém kole vzadu. Karbon-keramické brzdy mají konzistentní nástup zastudena i v ohřátém stavu a přesně se dávkují.

BMW M2 CS je úžasnou rozlučkou s nejlepším Mkovým bavorákem současnosti. Už základní M2 byla povedeným řidičským autem, ale vrcholná verze CS je dotažená k dokonalosti. Když za jejím volantem hltáte kilometry klikatých okresek, jen těžko si umíte přestavit, že by mohla být ještě lepší. CS je nepochybně tou nejlepší emdvojkou, ale kvůli lepší technice a hlavně exkluzivitě je mnohem dražší než M2 Competition. Zatímco M2 Competition koupíte za cenu od 1,7 milionu, M2 CS se prodávala za cenu od 2,5 milionu, přičemž testované auto vyjde na přibližně 3 miliony korun. Není ale překvapením, že se všech 2 200 kusů okamžitě vyprodalo.