Osmdesátá léta se v automobilovém průmyslu nesla v duchu hranatých tvarů a vzniku mnoha čtyřkolových legend. Na světě se ocitlo například dodnes milované BMW M3 E30, Ferrari F40, Peugeot 205 GTi a mnoho dalších skvělých aut, která ale zastínila méně šťastné sportovně laděné modely, z nichž většina rychle upadla v zapomnění. Pět takových jsme vybrali a rozhodli jsme se alespoň na chvíli oživit jejich zašlou slávu.

BMW 333i E30

BMW M3 E30 se proslavilo po celé Zemi, ale i přesto bylo několik lokalit, kam se oficiální cestou nedováželo. Mezi takové země patřila Jihoafrická republika, kde velké zklamání fanoušků roztočené vrtule žehlilo místní zastoupení. Náplastí se stal model 333i E30, který je dost možná zajímavější než samotná M3. Pod jeho kapotou se totiž nacházela jednotka M30B32. Pokud nemluvíte řečí nadšenců BMW, šlo o 3,2 litrový řadový šestiválec o výkonu 197 koní vyvinutý ve spolupráci s Alpinou, jež se nacházel například v modelu 633 CSi nebo řadách 5 a 7. Dvorní tuner mnichovské automobilky dodal sací potrubí ze svého vyladěného stroje B6 3.5, jelikož se standardní sání motoru pod kapotu nevešlo. Výkonná E30 se dočkala i dalších úprav, k nimž se řadily silnější brzdy či lehce pozměněný interiér. Zvnějšku lze 333i rozeznat od běžných E30 pouze podle šestnáctipalcových litých kol Alpina. BMW smontovalo dohromady 210 exemplářů, z nichž bylo veřejnosti prodáno jen 204.

Citroën BX GTi

Citroën se v roce 1982 vydal do boje s konkurencí za pomoci Bertonem střiženého modelu BX, ale vlajková loď nabídky dorazila až o pět let později. Typ BX GTi poháněl šestnáctiventilový čtyřválec dostupný ve dvou verzích o výkonech 147 a 158 koní. Výkonnější verze však byla po prvním roce prodeje stažena z trhu kvůli značné poruchovosti. Standardním vybavením se stalo ABS, elektrická okna vpředu, anatomická sedadla a bodykit odlišující GTi od běžných modelů. Citroën BX GTi byl příjemným sportovně laděným hatchbackem, jehož majitelé ocenili nejen komfort hydropneumatického podvozku, ale i agilní jízdní vlastnosti ovlivněné krátce odstupňovanou manuální převodovkou.

Ford Capri Turbo

Profesionálové na steroidech. Tak by se dal jednou větou popsat Ford Capri Turbo, který nabízeli němečtí prodejci sportovně laděných Fordů. Zakspeedem inspirované limitované Capri poháněl karburátorový 2,8 litrový vidlicový šestiválec s turbodmychadlem Garrett T4, který dosahoval nejvyššího výkonu 188 koní. Evropská obdoba Mustangu vybavená tlumiči Bilstein a samosvorným diferenciálem se rozjela až na 220 kilometrů v hodině. Ačkoliv údajně vzniklo přibližně 200 exemplářů, pořadí registru vyrobených tunelů pro převodovku se zastavilo na čísle 155.

Opel Manta 400

Přestože druhá generace Opelu Manta vstoupila na trh už v polovině sedmdesátých let, opravdu lákavá varianta byla k mání až v roce 1980. Silniční verze Manty 400 vznikla jako homologační speciál rally skupiny B a pod kapotou se nacházel čtyřválec o objemu 2 420 ccm s dvouvačkovým řetězovým rozvodem a vstřikováním paliva namísto karburátorů Weber, jimiž byla vybavena závodní verze. Nejvyšší výkon Manty 400 dosahoval výkonu 144 koní. Výrobní linku opustilo 245 exemplářů.

Volkswagen Polo G40

Volkswagen spoluzaložil a ovládl kategorii ostrých hatchbacků slavným Golfem GTi. Sportovní nadšení však projevil i v případě druhé generace menšího modelu Polo, když v roce 1987 uvedl na trh jeho rychlou variantu označenou G40. Pod kapotou malého hatchbacku pracoval 1,3 litrový čtyřválec s kompresorem G-Lader, který motoru dopomáhal k výkonu 116 koní a točivému momentu 148 newtonmetrů. Polo G40 bylo schopné akcelerovat z 0 na 100 kilometrů v hodině za 8,1 sekundy a dosahovalo nejvyšší rychlosti až 195 kilometrů v hodině.