Majitel tohoto béžového povozu Audi nesnáší. Dlouhá léta jezdil s milovaným BMW 730d baj bengl a Audi by za běžných okolností nesměla přes práh jeho domu. Jenže ony okolnosti přinesly nabídku na operativní leasing, která se neodmítá. Jako byste si na mountfieldovském kole štěstí vytočili sekačku se slevou 80 %. Vezmete si ji, i když máte jen 2+KK a sennou rýmu.

Jak majitel (tedy nájemce) vysvětluje, takové auto na operativní leasing má řadu teoretických i praktických výhod. Jezdíte novým autem a přitom ušetříte peníze i starosti. Když auto hodíte na střechu, jen si vyndáte orbitky a příští fakturu už nezaplatíte. Auto na operativní leasing je speciálně navržené, abyste nemuseli zahřívat motor, dělit intervaly výměny oleje dvěma a vůbec se příliš starat. Nebo možná není, ale na tom nájemcům takových aut prostě nesejde.

Když páníček této Audi odletěl na dovolenou, na 2 týdny mi ji půjčil, abych si ji vyzkoušel. Když poprvé usednete, překvapí vás, jak lacině vypadá interiér. Nejde ale o chybu v matrixu, interiéry Audi jsou pořád stejně kvalitní, jako vám automobiloví novináři otloukají o hlavu. Zde je ta lacinost způsobená tím, že tato Audi A7 má jen základní výbavu. Židle v hadru nastavíte jedině taháním za páky, místo lakovaného dříví vidíte jen hliník a reproduktorů je tu jen pár.

I tak vám ale nic moc scházet nebude. Pořád jsou ty sedačky vyhřívané, pod volantem najdete tempomat a infotainment MMI umí pustit hudbu přes bluetooth. S couvací kamerou se žije skvěle a díky bezklíčovému přístupu jde auto zamknout i zadkem. Zvenku jsou jedinou vadou opticky malá, sedmnáctipalcová kola, nyní v rámci zimní sady s ucházejícím šedým lakem. Jinak je vše, jak má být. Světla jsou LEDková a blinkry stále předvádí tu prvoplánově vychlubačnou show s postupně nabíhající oranžovou linkou. 

Když A7 v roce 2010 představili, hned se mi líbila. Většinou mě design Audi nechává chladným, nejsem fanda sterility, ale tady i zarytý Audi-hejtr musí uznat, že A7 má něco do sebe. Zajímavé je, že před faceliftem byla hezčí.

Někdo prý v A7 vyhledává požitek z řízení. Dovolte mi se zasmát.

I ve výše zmíněném 730d E65 z roku 2008 jsem taktéž najezdil nějaký ten kilometr, proto mi dovolte malé srovnání. Pokrok o generaci je tu znát. Výkon 272 koní a 580 Nm neslibuje žádnou hvězdnou dynamiku, nicméně reakce na plyn je rychlejší snad o týden, díky čemuž jste zejména ve městě mnohem hbitější, než tabulkové údaje naznačují. Městské obratnosti také pomáhá překvapivě velký rejd a už tradičně přeposilované řízení. Proplétat se městem s těmito téměř 5 metry je daleko příjemnější, než bývalo v 730d.

Nedávno jsem v jedné uživatelské recenzi Audi A7 dočetl, že si ji majitel koupil, protože vyhledává požitek z řízení. Dovolte mi se zasmát. Když auto pošlete na limit, jen hrne. Prý by pomohlo přidat plyn, ovšem pokud na to stejně jako já nemáte odvahu, počítejte s ohromnou nedotáčivostí. Posilovač lze nastavit do tužšího režimu, ale nemá to cenu. Dostanete jen tužší slepotu, protože přední kola prostě komunikovat s řidičem skrze volant neumí. To mě přivádí zpět k onomu srovnání s BMW 730d. I přes nemalou hmotnost, obří volant a taktéž velmi lehké řízení můžete sedmičku vodit do zatáček s radostí a s citem. K důstojnosti těchto drahých aut se brek předních kol v každém rychleji projetém dálničním sjezdu nehodí a mnichovští to dobře vědí.

Je tu ale stále ještě pár věcí, které Audi umí lépe. Motor je tišší a celkově je auto znatelně lépe odhlučněné. Pokud vás nezajímá spotřeba, přeskočte na další odstavec, nicméně já se u ní zastavit musím. Běžný provoz východní půlky Prahy zvládá Audi za nějakých 8 litrů nafty na 100 kilometrů, ovšem pokud si z nedělního oběda chcete venkovskou krajinou jen tak plachtit, spotřeba spadne na absurdní čísla. Ze Sázavy do Prahy za 5,7 litru? S třílitrem a autem vážícím bezmála dvě tuny? To smekám. 730d si vezme zhruba o 2,5 litru nafty více, za všech okolností.

Tato Audi A7 neprochází redakčním testem, abychom tu teď dali nějaký verdikt ála kupte-nekupte. Já bych si ho za ty peníze nekoupil. Nicméně, na běžný denní provoz je to fajn passat, který vás nemůže ničím naštvat. Je uživatelsky přívětivý, jednoduše ovladatelný a navíc pohodlný, obratný a co si budeme povídat, je také docela hezký. V kombinaci s operákem můžete úplně zapomenout, že máte nějaké auto. Berte ho jako prostě jako boty.