Petrolheadi z Nigérie ukazují, jak vypadá skutečná láska k autům
Jejich auta nemají řadu potřebných dílů, ale i přesto jezdí každým dnem. Automobilová kultura v Africe ukazuje, jak vypadá láska k autům.
Bylo tomu na druhém stupni základní školy, když jsem u slepé mapy ukazoval geografickou polohu afrických států, mezi nimiž byla i Nigérie. To, že leží na pobřeží Guinejského zálivu, je však dodnes jedna z mála věcí, kterou o federativní republice v západní Africe vím, aniž bych musel použít Wikipedii. Ještě méně toho vím o místní automobilové kultuře.
Krátký dokument Made in Nigeria: The Unexplored Vintage Car Industry dává příležitost automobilovým nadšencům, aby nahlédli do života místních majitelů klasických aut, z nichž některá by sběratelé z bohatých států přirovnali k předrenovačním vrakům nebo vozům v počátečním stádiu rekonstrukce.
Mezitím, co sběratelé klasických aut z celého světa udržují svá auta v naprosto špičkovém stavu, čtveřice majitelů veteránů z největšího nigerijského města Lagos s nimi jezdí každým dnem a snaží se je udržovat a renovovat za pomoci všech možných dílů, které se jim dostanou do rukou.
Mercedesu 190 SL chybí kromě ostatních dílů i kapota a levé dveře a Porsche 911 je taktéž nekompletní. Mercedes-Benz W123, který se díky své nesmrtelnosti dlouhodobě řadí k nejoblíbenějším autům v Africe, už vypadá o něco lépe a jako nejzachovalejší auto se jednoznačně zdá Dodge Charger SE z roku 1972.
Ani chybějící světlomety ale nezabraňují nadšeným vlastníkům v tom, aby si náležitě užívali svých klasických aut ve stavu, jež bychom v Evropě považovali za nepoužitelný pro běžné ježdění. Zkrátka, jiný kraj, jiný mrav.