Dnes máme často za to, že Mercedes-Benz a AMG jsou jedna firma. Víme, že dříve tomu tak nebylo, ale úzká spolupráce se nedatuje do historie tolik, kolik by se mohlo zdát. Mercedes a AMG se dohodli na spolupráci teprve roku 1990 a jejich první společnou pílí vyvinuté auto, C36 AMG, vyjelo v roce 1993. O přímém spojení těchto dvou firem se dá mluvit až od roku 1999, kdy Mercedes koupil 51% podíl od jednoho ze zakladatelů. A až roku 2005 Mercedes získal i zbylý podíl a AMG se stala plnohodnotným oddělením Mercedesu, které má dnes 1 500 zaměstnanců.

Generace W210, takzvaná Masařka byla představena v roce 1995. Protože šlo i jistou mezigenerační revoluci, auto bylo vyvíjeno dlouhých 7 let. Nabídlo přehršel benzinovách i naftových motorů a dokonce i řadu variant AMG. Řeč je o šestiválcové E36 AMG, které se prodalo méně než 400 kusů, takže je dnes poměrně vzácná. Dále už mluvíme o osmiválcových variantách značených E50, E55 a E60 AMG. Padesátka i šedesátka jsou poměrně vzácné, resp. 60 AMG se vyrábělo v limitované sérii. Největší prodeje mělo jednodznačně E55. To bylo představeno v roce 1998 a velmi přesně mířilo na BMW M5 E39, které spatřilo světlo světa o rok dříve. Když pomineme raritní E60, šlo o nejsilnější variantu Éčka. Mnozí se dodnes shodují na tom, že E55 se chlubí takovou kombinací výkonu, luxusu a každodenní použitelnosti, kterou žádná další třída E nenabídla až do tohoto okamžiku.

Jak (téměř) vyplývá z označení, E55 AMG bylo vybaveno 5,4-litrovým V8 s 90 stupni mezi válci, který vyprodukoval 349 koňských sil (355 po faceliftu) při 5 550 otáčkách. Newtonmetrů bylo 530 v rozmezí od 3 150 do 4 500 ot./min. Na zadní kola putoval výkon výhradně přes pětistupňový automat. Zajimavostí jsou dvě zpátečky, a druhá je svou rychlostí někde mezi dvojkou a trojkou dopředného směru. Mercedes ji vydával za tzv. Winter Mode.

Osmiválec vyslal sedan z nuly na stovku za 5,4 sekundy, kombi za 5,7. V obou případech ale novináři dokázali naměřit ještě o desetinu méně. E55 AMG mělo elektronicky omezenou maximální rychlost na 250 km/h, ale po odstanění omezovače jste se dostali na nějakých 270 km/h. Zatímco dnes to novému BMW M5 vyčítáme, Mercedes-Benz do svého vrcholného Éčka nabízel pohon všeh kol 4Matic už tehdy.

Stejně jako jeho předchůdce nebo konkerence v podobě BMW M5 E39, E55 si zachovalo poměrně diskrétní vzhled. Tehdy se to tak prostě dělalo a nám se to líbí. Vizuální odlišnosti od běžného Éčka W210 byly v podstatě omezeny na nižší světlou výšku, nevýrazný bodykit obsahující k silnici přitaženější nárazníky a prahy a z dnešního pohledu až banálně jednoduchá osmnáctková kola. Interiér byl vybaven čtyřramenným volantem, sportovními sedadly a za příplatek dvoubarevným čalouněním. Výbava se lišila trh od trhu, ale obecně byla lépe vybavená americká verze.

Zatímco v USA jste dostali výhradně sedan, v Evropě bylo nabízeno i zmiňované kombi. To si koupil i Michael Schumacher, podobně jako třeba Bugatti EB 110, o kterém jsme psali nedávno. Narozdíl od Bugatti, Schumacherovo E55 AMG ale můžete mít. Dokonce se od roku 1998 dochovala pod rádiem i jeho vlastní samolepka Ferrari, za jejichž tým v době koupě Mercedesu už třetí sezónu vyhrával. Dobře, přiznejme si, možná ji tam nalepil autobazarník – ale nezní to potom tak idilicky. Každopádně, německý prodejce ho prodává za závratnou sumu 100 000 euro. Nemusíte ale smutnit, obyčejnými lidmi vlastněné kousky se pohybují okolo 150 000 korun za pěkný kus. Zkuste třeba tenhle. Nám to totiž připadá jako vtipný nápad, jak utratit rozumné koruny za dobře postavené auto.

Mezi lety 1998 s 2002 bylo vyrobeno zhruba 12 000 kousků E55 AMG. Poté bylo nahrazeno generací W211, která zvláštní masařkovitý design dostala do modernější podoby. Na této generaci postavené E55 AMG bylo značně divočejší. Pod kapotu dostalo stejný 5.4-litrový osmiválec, ovšem přeplňování kompresorem nově vyhnalo výkon až na nějakých 476 koní.