Kia Ceed 1.4 T-GDI: Zbourejte předsudky, tohle auto jezdí dobře!

Kia se jako jedna z mála automobilek rozhodla poslechnout automobilové novináře a podle jejich hodnocení připravit další generaci úspěšného modelu. Jak to dopadlo?

Před autem se klikatí úzká mírně rozbitá okreska a já snadno směruji příď z jednoho oblouku do druhého. Kdyby mi někdo před několika dny řekl, že jednoduše propadnu běžnému rodinnému hatchbacku korejské automobilky, jen těžko bych mu věřil. Jenže tohle auto je překvapivě skvělé.

Kia v těchto týdnech uvádí na trh už třetí generaci oblíbeného modelu Ceed a rozhodla se, že se při jeho přípravách inspiruje závěry předních motoristických médií, jimž se předchozí generace zdála dobrá, ale jakmile přišlo na zábavu za volantem, byla nemastná a neslaná. Nenechte se zmást emblémem na přídi, protože Ceed je stoprocentně evropský model a s Jižní Koreou má společný jen název značky.

Inženýři sídlící na starém kontinentu si vzali Ceed do parády a rozhodli se, že jej kromě důležité praktičnosti upraví a více zaměří na řidiče. Jejich snahu dokazuje už samotná pozice za volantem, kterou si mě vůz okamžitě získává. Oproti minulé generaci byl kompletně přepracován a střecha byla kromě posunutí více dozadu i značně snížena. Vlivem toho je interiér vozu navržený, aby se v něm oproti konkurentům sedělo níž, vlivem čehož posez za volantem připomíná oblíbené spojení krátké ruce – dlouhé nohy. Rychlému usazení za tenkým volantem pomáhá i jeho výškové a teleskopické nastavení.

Nezbývá, než probudit motor a vyrazit vpřed. Pod kapotou pracuje zbrusu nový turbem přeplňovaný čtyřválec 1.4 T-GDI s přímým vstřikováním disponující slušnou porcí hnací síly. Přední kola roztáčí 140 koní a 242 newtonmetrů. Výkonová křivka motoru je však naladěná poněkud jiným způsobem, než na jaký jsme byli u dřívějších benzínových jednotek zvyklí. Plný točivý moment je dostupný od 1 500 do 3 200 otáček za minutu, takže dynamická jízda nevyžaduje přílišné vytáčení motoru. Projev motoru je doplněný hezkým neotravujícím zvukem, v němž lze zaslechnout syčení elektronikou regulovaného turbodmychadla. Uživatelskou vadou na kráse jinak povedené jednotky je nutnost použití filtru pevných částic, který si žádají předpisy pro splnění emisní normy Euro 6d-TEMP vstupující v platnost v září 2019.

Jako technický nadšenec vítám i občasné zvukové pozadí převodovky, z níž lze s vypnutým rádiem zaslechnout točící se ozubená kola při deceleraci. Rozhodnutí, jestli je to na škodu nechám na vás, ale mně se to líbí. Pochválit musím i řazení manuálního šestikvaltu, v němž je stále cítit mechaničnost.

Není to však motor, co dělá novou Kiu Ceed tak zábavnou. Cílem usilovného vývoje vycházejícího z názorů novinářů bylo vtisknout do vozu zábavu a radost z řízení. Minulý Ceed byl sice komfortní, ale při sportovní jízdě byl nepřesný a nedotáčivý. Pro snazší ovladatelnost se inženýři vydali cestou přepracovaných tlumičů, tužších předních pružin v kombinaci s měkčím stabilizátorem a měkčího odpružení zadní nápravy s novým stabilizátorem.

Nový Ceed je dost možná nejzábavnější a nejvíce řidičské dostupné rodinné auto, které jsem měl možnost v letošním roce vyzkoušet, čemuž napomáhá i strmé hřebenové řízení s elektrickým posilovačem. Reaguje okamžitě a zároveň přenáší dostatek zpětné vazby od kol informující o dění pod pneumatikami. A jak funguje ten přeladěný podvozek?

Přestože je určený pro pohodlné denní ježdění a umí pohlcovat i větší nerovnosti, nabízí až nečekanou porci jízdní stability v zatáčkách. Oblouky lze projíždět až překvapivě rychle a jistě. V kombinaci s naprosto minimální vůlí ve středové poloze řízení můžu provést změnu směru bez obtíží a skvělému pocitu z ovládání Ceedu napomáhá jen malá nedotáčivost, která však přichází velmi pozdě. V případě nutné korekce směru a utažení jízdní stopy více do zatáčky auto okamžitě poslechne a nechá se bez odmlouvání vést. Zvolené naladění probouzí otázku, zda si Kia nepřipravila pole pro uvedení ostrého hatchbacku po vzoru koncernového Hyundai i30 N.

Ceed má samozřejmě i své mouchy, k nimž se v mých očích řadí odolné, ale na dotek nepříjemné čalounění interiéru. Použitá kůže má svým povrchem spíše ke gumě a látka je příliš drsná. Když zapomenu na hůře dávkovatelné brzdy, je nová Kia Ceed po stránce jízdních vlastností opravdu dobrá. Má skvělý podvozek, výborný motor a umí bavit svého řidiče. Důležitý úkol konstruktérů byl úspěšně splněn.

Aston Martin V8 Zagato: Motor se vstřikováním nestačil na to, aby jel 300 km/h

Aston Martin se ve druhé polovině osmdesátých let spojil se Zagatem, aby společně oslavili ikonický DB4 GT Zagato. Vzácné GT vycházející z V8 Vantage je považované za jeden z nejlepších vozů značky všech dob.

Číst celé

Toyota 2000 GT: Nissanu nebyla dost dobrá, Toyotě ano

Celý svět Toyotu vnímal jako nudnou značku, která vyráběla praktická auta. V roce 1965 se to však změnilo a Toyota všem vytřela zrak fantastickým sportovním kupé.

Číst celé

Ferrari Pinin: Čtyřdveřák, který by v konkurenci neobstál

I po více jak sedmdesáti letech od svého založení Ferrari nevyrobilo čtyřdveřový vůz. Jednou k tomu ale bylo velmi blízko.

Číst celé

Honda N600: Předchůdce Civicu vznikl jako odpověď na Mini

Malá Honda N600 byla prvním autem značky, které se oficiálně dováželo do Spojených států amerických, a byla předchůdcem úspěšného Civicu.

Číst celé

Honda S2000: Vysokootáčková nirvána bez střechy

Honda S2000 patří k nejpovedenějším autům, jaká kdy přišla z Japonska. Spolu s Mazdou MX-5 tvoří dvojici roadsterů, jenž slouží jako měřítka své kategorie.

Číst celé

Volvo Tundra: Vedení se bálo sériové výroby, tak design vykradli Francouzi

Volvo se na konci osmdesátých let pustilo do odvázaných kreací. Za touto stojí studio Bertone vedené Marcellem Ganidinim. Volvo ovšem pak nesebralo odvahu pustit Tundru do sériové výroby. Co naplat, odvahu nakonec sebral někdo jiný.

Číst celé