Kam se poděla všechna patnáctiletá Ferrari?
Pohybuje se tu spousta supersportů, ale všechny jsou prakticky nové. Vrtá nám hlavou, kam se sakra poděly všechny ty starší kousky?
Jak se tak v poslední době pohybuju více po centru Prahy, všiml jsem si zajímavé věci. Jezdí tu hromada Ferrari a Lamborghini. Jedno potkám snad každý den. Sedí v nich úspěšní byznysmeni, telefonují a řídí svá kolečka pohánějící ekonomiku této země.
Ale jedna divná věc mi došla až po čase: Všechna ta nádherná auta jsou nová. Jak je to možné? Pokud nové Ferrari stojí 8 milionů a starší stojí 2, proč v ulicích nevidíme mnohem více těch starých? Nebo jinak – proč je vlastně vůbec nevidíme?
Jasně, lidé si kupují nové… Ale kam zmizely ty staré? Proč nejsou v ulicích? Přiznám se, že nevím. Mám ale 4 teorie.
Teorie první: Jsou v garáži
Majitelé je stále mají, ale mezitím nakoupili další supersporty. Když už pak někam jedou, vezmou si to nové, neokoukané, spolehlivé, drahé a rychlé, zatímco starší ojeté Gallardo, 360 Modena nebo F430 stojí doma v garáži.
Nechávají si je, protože k nim mají citovou vazbu. Stojící supersport zase tolik peněz nežere a majitel může sledovat, jak se mu rozrůstá sbírka – třeba z toho jednou bude hodnotný veterán.
A až syn doroste k řidičáku, může mu majitel starší kousek půjčovat na rande nebo roadtripy s jinými syny jiných majitelů. La dolce vita.
Teorie druhá: Jsou ve šrotu
Odvážné, ale co když to tak je?
Kolik stojí servis na Ferrari či Lamborghini si asi dovedete představit; a představitelná je i životnost dílů navržených pro vysoké výkony. V určitý moment se každé auto dostane do bodu, kdy se náklady za servis a provoz stanou neúměrně vysokými k hodnotě auta.
Proč by supersporty nemohly mít tento moment mnohem blíže než běžná auta, klidně v horizontu 15 let?
Nezapomeňte, že v protisměru rychle se snižující životnosti vám zde nejde naproti vesnický mechanik, který vám tu sekvenční převodovku zrepasuje za víkend.
A co víc, tohle není Passat, který má po 20 letech sice mizivou prodejní, ale stále velmi vysokou užitnou hodnotu. Passat je auto, které rodinu odveze do Chorvatska, odtáhne paletu cihel a za trochu nafty vás udělá dokonale mobilními. Proto se vyplatí takové auto dál udržovat v provozu. Co z toho ale lze říci o Ferrari 360 Modena?
Pokud tato teorie platí, letité supersporty jsou už dávno ve šrotu, nabourány a neopraveny nebo prostě rozebrány na díly. Ostatně, kouskům, co tohle období přežijí pak říkáme youngtimeři a veteráni. A těch není mnoho.
Teorie třetí: Jsou v Ostravě
Když jsem nedávno navštívil Ostravu, všiml jsem si zajímavé věci. Na silnicích tam jezdí daleko více pětkových nebo sedmičkových BMW E60 a E65, než vídám v Praze a okolí. Stejné je to třeba i s Mercedesy S generace W221.
Jednoduše, tak jako v hlavním městě, i v krajských městech existuje podnikatelská vrstva, která chce jezdit prémiovými auty. Jejich byznysy však často mívají lokální měřítko a negenerují takové peníze, aby si majitelé firem nevšímali rozdílu mezi 300 tisíci a třemi miliony. Prémiová auta se s věkem přirozeně přesouvají z hlavního města ven do krajů.
Podobně by to tedy mohlo být se supersporty, prostě se kupují a provozují, ale rozpočet tu není nekonečný. Než vyndat 8 milionu za F8 Tributo, proč si nekoupit radši F430 za čtvrtinu? Nakonec, legraci si v tom užijete taky, řídit beztak neumíte ani tohle a kamarádům spadnou ústa tak jako tak. Na konci dne – máte prostě Ferrari a lidé vás za to milují či nesnáší úplně stejně.
(My milujeme a zdravíme, pokud ho máte.)
Samozřejmě, Ostravu myslíme jen obrazně, jako příklad. Pokud tato teorie platí, stejné by to mohlo být v mnoha dalších krajských městech.
Teorie čtvrtá: Nikdy neexistovaly
Ono se to nezdá, ale za poslední dvě dekády jsme jako společnost dosti zbohatli. A jak už to tak bývá, bohatí se stali ještě bohatšími. Je možné, že na silnicích pozorujeme málo 15 až 20 let starých supersportů prostě proto, že nikdy nevznikly.
Lidí, kteří si mohli dovolit novou 360 Modenu bylo v roce 2002 mnohem méně, než kolik si jich dnes může dovolit Ferrari F8.
Vidět to můžeme i na globálních prodejních číslech. Zatímco takového Lamborghini Gallardo za 10 let výroby vzniklo 14 tisíc kusů, jeho nástupce Huracán letos na jaře překročil metu 20 tisíc kusů, a to jen po 8 letech.
Možná je to tedy celé jen tím, že dnes je více bohatých lidí, než kolik jich bylo v éře Modeny či Gallarda.
Tak co myslíte? Která z nich je nejblíže pravdě a která je úplně mimo? Pište do komentářů pod článkem na Facebooku.