Na tuhle správnou Alfu se čekalo pět let. Podle automobilky se na ničem nešetřilo, protože do auta vložila mnoho nových technologií, hliníku a hlavně, sportovnost z auta přímo vyzařuje. Dlouho jsem se těšil na den, kdy usednu do Alfy, jenž má konečně hnanou tu správnou nápravu, na které se nedělalo mnoho kompromisů. Jako nový model Giulia znamená pro značku hodně, protože jí hází takový pomyslný záchranný kruh.

Po usednutí do, na oko hezkých, příplatkových kožených vyhřívaných sedaček jsem usoudil, že bych si tuto položku určitě nevybral v katalogu příplatkové výbavy. Ne, že by byla sedadla vyloženě špatná, ale na můj vkus postrádala boční vedení a barva nelahodila mému oku. Co mě však dostalo byl volant, vypadal fantasticky, tloušťka věnce byla výborná, zpětná vazba od předních kol byla na dnešní dobu ukecaná a to startovací tlačítko. No, Itálie.

Dalším důležitým prvkem, z pohledu řidiče, je rozhodně volič automatu s trojicí známých tlačítek D.N.A. Jedná se o osmistupňový automat německé společnosti ZF, který můžeme najít v BMW nebo třeba v Jaguaru. Řazení této skříně bylo vychváleno už mnohokrát a já přiliji olej do ohně. Převodovka je s motorem sehraná na výbornou, řazení je jako kadence AK-47 a celkově je na vysoké úrovni.

Tím se dostáváme k srdci této italské krásky. Jedná se (bohužel) o vznětový motor JTD o zdvihovém objemu 2,2 litru, výkonu 180 koní a obřím točivém momentu 450 Nm. Ten „správný“ naftový klapot se line až do kabiny, ale nepřišlo mi to nějak otravné. Z mého pohledu by měla být trochu slyšet mechanická práce, co motor vykonává. Jedná se samozřejmě o nezajetý kus, hluk linoucí se do kabiny by měl být časem menší. S tím je spojená i spotřeba, hezkých sedm litrů při jízdě: dálnice, město, „na krev“.

Co se týče podvozku, jedná se spíše o sportovně – tužší naladění, které však nezapomíná na pohodlí. Ani na českých okreskách, jenž jsou plné kráterů, neprocházejí do interiéru žádné rány a pazvuky. Zcela nový podvozek žehlí nerovnosti na výbornou. Důvodem „komfortní sportovnosti“ je fakt, že Alfa použila nový prvek. Jedná se o jakýsi „toast“ ze dvou ocelových plátů, mezi nimiž je viskózní mikrovrstva tlumící vibrace. Další předností celého auta je, jak lehce Julča zatáčí! Zaklekne do zatáčky na vnitřní kolo, zadní partie auta však drží a kopírují trajektorii přední části. Sláva, že se Alfa Romeo vrátila po dlouhých letech ke správné koncepci. Motor uložený podélně za přední nápravou pohání kola zadní nápravy. S téměř ideálním rozložením hmotnosti zde musíme počítat. Zajímavostí kompletu je hnací hřídel zhotovená z uhlíkových vláken.

Z mého pohledu se jedná o jedno z nejpovedenějších italských aut pro „smrtelníky“ za posledních 10 let. Když tuto krásku vidíte poprvé, chcete hned nastoupit a řídit jí. Je jedno kam, ale jde o to zažít tu atmosféru Itálie na palubě nové Alfy. Konečně se už nemusí majitelé vymlouvat se slovy: „aspoň to auto vypadá hezky“ nebo „šlo o skladovku, tak byla za pár korun“. V redakci všichni držíme Giulii palce, má ve své třídě čím konkurovat a hlavně má jednu vlastnost, kterou konkurence nikdy mít nebude. Má opravdovou duši!

Fotogalerie je ilustrační.