Harakiri nad palubními kamerami

Před Vánoci jsme v našem čínštinářském kroužku zabředli do tématu palubních kamer, které si řidiči lepí na čelní sklo auta. Nechť diskuze započne!

Otec naší drahocené paní lektorky je profesionální řidič, který ročně najede stovky tisíc kilometrů, proto se nás lektorka zeptala do pléna, co na ty kamery říkáme a jestli je to pro otce vhodný dárek k Vánocům.

Zvrhla se okolo toho zajímavá diskuze. Kolega vykopl: „Tyhle kamery, to je podle mě skvělá věc,“ říká. „Dnes nikdy nevíte, který blbec Vás začne vybržďovat nebo bude chtít hodit dopravní nehodu na Vás. Je to super právní pojistka pro ježdění v dnešním šíleném provozu.“ No, pragmaticky vzato, má pravdu.

Jenže z morálního hlediska, já s tím nesouhlasím. Vůbec mi není příjemné, že si mě a mou SPZ někdo zezadu natáčí, ať už jedu ukázněně, nebo spěchám. Stejně jako mi není příjemné, že vystoupím z vlaku na předměstí Londýna a než dojdu sto metrů k autu, natočí si mě nejméně 15 Full-HD kamer. A stejně se asi musí cítít 320 milionů amerických občanů, když jejich telefonáty a e-maily jsou monitorovány vládou, aby bylo zamezeno teroristickému útoku.

Nepředpokládám, že řidiči s kamerami jsou voyeři, kteří nad nahrávkami mého auta večer onanují (ikdyž, logo mého Renaultu…), ale mám k tomu jiný důvod. Jde přeci o mé soukromí. Že mě na ulici uvidíte a třeba si mou SPZ napíšete na papírek, na to máte právo. Abyste ale měli uložené na paměťové kartě každého, kdo se v každé vteřině vaší jízdy mihnul okolo vás, to už mi připadá moc. Já k tomu nikomu souhlas nedal.

Prevence pro případ, že bych vás chtěl vytlačit ze silnice a pak na soud hrát divadlo, že to byla vaše vina? Souhlasím. Jenže to vytváří precedens pro situaci, kdy půjdete po ulici a protijdoucí žena si váš obličej bude natáčet na kameru pro případ, že byste ji napadl. Od doby, kdy řídím, se mi ještě nikdy nestalo, že bych potřeboval kamerou dokazovat něčí vinu nebo svou nevinu. Přesto, mohu si všechny podezřelé, tzn. VŠECHNY, pro jistotu nahrávat.

Je to zvrácené. Můžeme jezdit po světě a říkat, že ta technologie nás chrání před lidmi. Ale opravdu to potřebujeme, předpokládat, že jsou všichni zlí? Že soudy nezajímá pravda, ale šikovnější advokát? Opravdu je náš svět tak zvrácený, jak se říká? A není to tak, že právě ti homemade advokáti s kamerami za sklem ten zvrácený svět vytváří?

Názor si udělejte sami. Nebo ho už pravděpodobně máte a pak se o něj podělte s ostatními do komentářů. Já s tím morálně nesouhlasím – prostě proto, že mi to není příjemné. Ale co otec naší paní lektorky, profesionální řidič? Moje rada byla nakonec pragmatická. „Jasně, proč ne. Nikdy nevíte, jakého blbce na silnicích potkáte.“

Ferrari 575M s manuálem je důvod, proč existují sny

Zvuk atmosférického vidlicového dvanáctiválce je jen těžko překonatelný.

Číst celé

Ferrari 250 GTO: Hledal se způsob, jak obejít pravidla FIA

Ferrari, jenž je v dnešních dnech na samotném vrcholu trhu s klasickými auty. V době jeho vzniku se jednalo o velmi úspěšné závodní auto.

Číst celé

Guinnessova kniha rekordů: Pět nevšedních nejlepších výkonů

Nejrychlejší drift nebo nejrychlejší akcelerace v elektrickém autě. To a další zajímavosti můžete najít v Guinessově knize rekordů.

Číst celé

Život s Mazdou RX-8: Nemilé překvapení

Každá projížďka v mé RX-8 přináší mnoho skvělých momentů a zážitků, ale vypilované nezvyklé kupé umí občas i pěkně potrápit. Naštěstí všechno dobře dopadlo.

Číst celé

Život s Mazdou RX-8: Poprvé na krajnici

Aneb jak se občas říká: oranžová vesta, taky cesta.

Číst celé

Toyota AE86: Z obyčejné Corolly legendou díky animáku a driftu

Fenomén známý nejen fanouškům japonských vozů, ale snad všem automobilovým nadšencům. Corolla patří mezi základní stavební kameny japonské tuningové a driftové scény. Ceny sériových kusů rostou do závratných výšin a přitom jen málokdo ví, jaká ta sériovka doopravdy je. Víte, co je ten základ?

Číst celé