Drift, aneb sledování cesty bočními okny
Slovo drift, neboli „unášení“ pochází z japonského „dorifuto“. Jízda dveřmi napřed se v posledních letech stala fenoménem, což Dominika dovedlo k tomu, aby se ohlédl za jejími počátky.
Počátek jízdy bokem jako takový lze datovat jen těžko, jelikož driftujeme už od dob počátků závodění. Vždy, když to člověk „přepálil“, ztratil přilnavost a ideálně jel řízeným smykem, aniž by to mělo hlubší význam. Avšak kořeny driftování tak, jak ho známe dnes sahají zpět do roku 1960 na úzké a klikaté horské průsmyky v Japonsku, kde se parta zvaná „Rolling Zoku“ snažila zajíždět určité úseky silnice v co nejkratším čase. Čím více jezdili, tím více se zlepšovali a tlačili na sebe víc a víc. Jejich výkony byly tak vyrovnané, že pokud chtěl jeden z nich zrychlit natolik, aby porazil toho druhého, musel zajít daleko za hranice možností pneumatik. Postupem času objevili, že se dá auto řídit i pokud překročí hranu, kdy ještě drží stopu a zjistili, že je to celkem zábava. Nebylo to sice rychlejší, ale bylo to cool a řidiči se snažili ukázat těm ostatním, jak umí auto bravurně ovládat.
Později se v roce 1970 objevila jízda bokem i v závodní sérii JTCC (Japanese Touring Car Championship), kde využíval techniku driftování jezdec Kunimitsu Takahashi k rychlejšímu průjezdu některých zatáček. Takahashi přišel na to, že je občas prostě lepší tolik nebrzdit a „sklouznout se“. Auto bylo pak výrazně rychlejší na výjezdu ze zatáčky, což Takahashimu pomohlo dovézt jeho Nissan Skyline GT-R KPGC10, známý jako Hakosuka, do cíle na první pozici. Díky tomu posbíral přes 50 vítězství během své účasti v šampionátu. Jeho jízda byla nejen rychlá, ale byla také pastvou pro oči diváků, kterým se líbil jeho netradiční styl doprovázený charakteristickou vůní spálených pneumatik. Jedním z nich byl i tehdy mladý Keiichi Tsuchiya, nynější „Drift King“, který byl velkým fanouškem Takahashiho driftování. Nikdo neuměl kontrolovat auto tak, jako on. V té době byl Tsuchiya pouličním závodníkem. Inspirován dovednostmi jeho vzoru se v roce 1977 přihlásil do závodu Fuji Freshman Race, čímž začala jeho profesionální jezdecká kariéra. Stále byl ale pouličním závodníkem a po nocích jezdil trénovat jízdu bokem do hor.
V roce 1987 bylo vydáno video jménem „Pluspy“, ve kterém Keiichi ukazoval své dovednosti. Video se stalo hitem a inspirací pro závodníky i fanoušky po celém světě. Časem si driftování získávalo více a více příznivců a v roce 1988 se konal první drift event v Japonsku. Poté v roce 1999 vznikl oficiální japonský šampionát v driftu jménem „D1GP“. První soutěž tohoto typu mimo Japonsko byla zaznamenána v roce 1996 v Kalifornii na okruhu Willow Springs konaná pod záštitou magazínu o autech zvaného „Option“. V dalších letech se driftování rozšířilo i do Austrálie a do zbytku světa včetně Evropy a nabylo podoby, jakou má dnes.
Dnes křeslo pro hosta obsadil Dominik Kulich. Díky!