AVUS Berlin: Nejrychlejší závodní okruh a první dálnice na světě

Extrémně klopená zatáčka berlínského závodního okruhu AVUS je důležitou součástí historie motorsportu. Přečtěte si příběh legendárního okruhu, který zároveň byl první dálnicí na světě.

V dnešních dnech se mnoho turistů zajímá o přítomnost a historii staré tribuny podél dálnice poblíž Berlína, která je pozůstatkem starého okruhu AVUS, bývalé závodní trati na dálnici mezi Berlínem a Wannsee v Německu.

AVUS v Berlíně je bezpochyby jedním z nejzajímavějších závodních okruhů v historii motorsportu. Zkratka AVUS znamená „Automobil Verkehrs und Übungs Straße“ (Automobilová dopravní a zkušební dráha). Ve skutečnosti to byla experimentální dálnice, která se používala také jako závodní trať. Stavba závodního okruhu nedaleko Berlína začala v roce 1913 na přání císaře Wilhelma II. Začátek první světové zastavil práce, které pokračovaly až v roce 1919 a první závod se na AVUSu konal v září 1921.

Je obtížné si představit jednodušší závodní okruh, než byl AVUS. Okruh se skládal z dvojice dlouhých dokonale rovných rovinek, které na obou koncích spojovaly zatáčky „Nordkurve“ a „Südkurve“ s velkým poloměrem oblouků. Ale AVUS nebyl běžnou závodní dráhou. Ve skutečnosti byl první dálnicí na světě, která během pracovních dnů sloužila jako zpoplatněná cesta z Berlína do Wannsee a Postupimi.

Závodní vozy jezdily přímo po dálniční části okruhu, což způsobilo, že se závodilo v protisměru hodinových ručiček. Zpočátku byla celková délka závodní dráhy 19 573 metrů a k dispozici byla také kratší verze pro motocyklové závody s přibližnou délkou 8 280 metrů. Zkrácená verze okruhu nepoužívala jižní zatáčku.

Prohlížet modely na Svět-autíček.cz

V roce 1936 proběhla rekonstrukce, která byla součástí výstavby nové silnice k výstavišti vedle závodního okruhu. Z původní severní zatáčky se stala součást nové silnice k výstavišti a na okruhu byla vybudována nová zatáčka Nordkurve. Dlouhý klopený oblouk byl dlážděný cihlami a měl sklon 43,6°! S novou zatáčkou se AVUS stal nejrychlejší závodní dráhou na světě. Byla postavena i nová administrativní budova (nyní Motel AVUS) a nová hlavní tribuna.

První závod na modernizovaném AVUSU odstartoval v květnu 1937. Vítězem se stal Hermann Lang, který ve svém Mercedesu dosáhl průměrné rychlosti okolo 260 km/h a na rovinkách se dokázal rozjet až na rychlosti okolo 380 km/h! Tyto rekordní rychlosti zůstaly neporažené více než tři desetiletí.

V roce 1938 byl AVUS spojen s rozšiřující se sítí německých dálnic. Za tímto účelem byla zbořena jižní zatáčka a plány na vybudování nové Südkurve zastavilo vypuknutí druhé světové války v září 1939. Od roku 1951 se první poválečné závody konaly na kratší verzi okruhu, která byla před válkou používána pro motocyklové závody. Dlouhý okruh byl obnoven vybudováním nové jižní zatáčky, ale místo velkých plánů došlo k obyčejnému spojení obou rovinek plochou zatáčkou.

Z politických důvodů se v roce 1959 konala Německá velká cena na AVUSu, aby se na závod mohli podívat i lidé z ruské okupační zóny (Berlínská zeď byla postavena až v roce 1961). Pořadatelé se rozhodli pro dobré gesto, když východoněmeckým návštěvníkům umožnili zaplacení vstupného východoněmeckými markami.

Závod Formule 1 se na AVUSu konal už v roce 1954, ale protože se nepočítal do šampionátu, až ročník 1959 se stal jediným oficiálním závodem na tomto děsivě rychlém okruhu. V sobotu si AVUS vybral svou další oběť. Francouzský závodník Jean Behra se zabil během předcházejícího závodu sportovních vozů. Ve vysoké rychlosti přeletěl přes vrchol Nordkurve a narazil do zbytků základy protiletadlového děla z druhé světové války. Nedělní hlavní závod proběhl bez problémů a obě rozjížďky vyhrál britský jezdec Tony Brooks ve Ferrari. Byl to jediný závod v historii Formule 1, který se jel na dvě rozjížďky.

Extrémně rychlá zatáčka Nordkurve se ukázala jako příliš nebezpečná, takže byla v roce 1967 zbourána a nahrazena plochou verzí. Od roku 1975 se na AVUSu závodilo pouze dvakrát a po zbytek roku to byla dálnice, která spojovala západní Berlín se západním Německem. V roce 1989 byla trať zkrácena na 4 879 metrů a v letech 1984 až 1995 byla každoročním závodním maximem na AVUSu kombinovaná akce z německého mistrovství cestovních vozů (DTM) a německého šampionátu Formule 3.

V roce 1992 byla zavedena nová bezpečností pravidla, zkrácené rovinky snížily rychlost závodních vozů, jižní roh byl tvořen obyčejnou mezerou ve svodidlech a před severní zatáčkou vznikla šikana. Navzdory novým bezpečnostním předpisům ale docházelo při závodech cestovních vozů k častým nehodám, kvůli nimž se hlasitě diskutovalo o bezpečnosti okruhu.

V září 1995 se britský závodník Kieth O’dor roztočil na vjezdu do Nordkurve během závodu Super Touring Car Cup (STW) a Frank Biela do něj narazil z boku, přímo na dveře řidiče. Kieth O’dor byl okamžitě převezen do nemocnice, kde následující den zemřel. Od té chvíle byla trať stále více kritizována.

Další závodění na legendárním okruhu si vyžádalo nová bezpečnostní opatření, během nichž byly odstraněny všechny hrboly a na rovince před Nordkurve se objevila druhá šikana. Konec silničního závodního okruhu AVUS se však přiblížil, když nedaleko Berlína vznikla nová moderní závodní trať. První den v květnu 1999 se okruh AVUS rozloučil velkou událostí, na které se ukázaly téměř všechny historické závodní vozy, které na trati kdy závodily.

V blízkosti Berlína vznikl moderní komplex Lausitzring, který obsahuje běžný závodní okruh, ovál a zkušební polygon. Nový okruh, známý taktéž jako Eurospeedway, byl otevřen v roce 2000 byl vhodnou alternativou pro zbytečně nebezpečný AVUS.

Když dnes cestujete po dálnici A115, stále uvidíte starou tribunu podél dálnice poblíž Berlína, starou řídící věž a bývalou kancelářskou budovu, která se dnes používá jako motel. Tyto budovy jsou německou národní památkou.

Zemědělská katastrofa od začátku do konce

První zemědělský článek o tom, jak jsme se i my na jihu rozhodli sklidit naše pole, a jak se to všechno zkomplikovalo. Ale mohlo být i hůř…

Číst celé

Bugatti Type 35: Historie nejúspěšnějšího závodního Bugatti všech dob

Legendární Bugatti Type 35 získalo více než tisíc závodních úspěchů v soutěžích Grand Prix a závodech na dlouhé vzdálenosti.

Číst celé

Marussia: Sen o ruském supersportu

Exotická superauta jsou převážně italskou záležitostí. Mnoho společností po celém světě se inspiruje příběhem značek Ferrari a Lamborghini a snaží se zapsat do historie zkonstruováním obdobného vozu. Někdy se však veškeré naděje rozplynou stejnou rychlostí, jakou vnikly.

Číst celé

Tyrrell P34: Superzajímavé, ale neosvědčilo se. Proč?

Revoluční šestikolové Tyrrelly P34 vznikly v období Formule 1, kdy většina stájí využívala totožný motor a konstruktéři se snažili získat náskok před konkurencí. Unikátní konstrukce přinesla řadu výhod i nevýhod.

Číst celé

Citroën XM byl promarněným potenciálem

Většina z nás má rok 1989 spojen s převratem a koncem jedné dlouhé socialistické dekády. V témže roce v květnu se ovšem na světě objevil také Citroën XM, který měl navázat na tradici slavných francouzských limuzín. Něco se ale nepěkně zvrtlo.

Číst celé

Pět důležitých milníků Le Mans

Na oko je Le Mans dobře vypadajícím cirkusem, ale v pozadí se doopravdy závodí. Pro úspěšné zdolání 24 hodin na trati je třeba maximální odhodlání.

Číst celé