Ferrari F512 M: Kontroverzní, ale i nejlepší a nejrychlejší Testarossa

Ferrari Testarossa prošlo dlouhým vývojem a jeho finální verzí bylo kontroverzní Ferrari F512 M. Rozporuplná Testarossa ale byla tou nejlepší verzí.

Deset let po uvedení Ferrari Testarossa na světové trhy se Ferrari odhodlalo představit poslední verzi supersportu s plochým vidlicovým dvanáctiválcem. Ferrari F512 M (Modificata) se představilo v roce 1994 a o dva roky později bylo nahrazeno modelem 550 Maranello, luxusním grand tourerem s vpředu uloženým motorem V12. Od té doby je koncepce s motorem uprostřed vyhrazena sportovním modelům s osmiválci a exkluzivním supersportům s dvanáctiválci.

Poslední evoluce Ferrari s plochým dvanáctiválcem uprostřed se dočkala nárůstu výkonu a odtučňovací kůry. Snaha o vizuální spojení klasických tvarů Testarossy s výrazně novějšími modely ale nebyla zcela úspěšná. Návrháři Ferrari modernizovali typické rysy Testarossy, vyklápěcí světla nahradili pevnými světlomety s lexanovými kryty a na širokou záď namontovali kruhové svítilny. Celkový design Ferrari F512 M ale nakonec vypadal zmatečně a byl příčinou klesajícího zájmu zákazníků.

O vzhledu Ferrari F512 M se dodnes vedou vášnivé diskuze, ale po stránce jízdních vlastností se jednalo o nejlepší verzi Testarossy vůbec. Modernizovaný trubkový prostorový rám dostal nové označení F110LB a byl vybavený nezávislým zavěšením všech kol s nestejně dlouhými lichoběžníky, plynovými teleskopickými tlumiči Koni (na zadní nápravě dvojitými) a vinutými pružinami.

Brzdový systém s ABS byl standardem všech vyrobených exemplářů F512 M a ventilované kotouče o rozměrech 315 mm vpředu a 310 mm vzadu pocházely z předchozí verze 512 TR. Ferrari F512 M obouvalo nová aerodynamická osmnáctipalcová kola, jejichž design se inspiroval konceptem Mythos z roku 1989.

Nejmenší změny se odehrály v interiéru, ve kterém vyčníval nový volant, hliníková hlavice řadicí páky a nastavitelné hliníkové pedály. Na krytu odkládací schránky v palubní desce se objevil znak F512 M a do vozu byl nainstalován vylepšený systém klimatizace.

Kromě kosmetických změn a drobných úprav podvozku byla největší pozornost věnována motoru. Ferrari F512 M bylo vybaveno přepracovanou jednotkou F113G040 s lehčím blokem motoru, kovanými písty, revidovanými spalovacími komorami, titanovými ojnicemi, upraveným klikovým hřídelem a vyšším kompresním poměrem, který vzrostl z 10,0:1 na 10,4:1.

Základní konstrukce motoru ale zůstala beze změn. Jednalo se o plochý vidlicový dvanáctiválec s úhlem válců 180°, zdvihovým objemem 4,9 litru, čtyřventilovým rozvodem DOHC, systémem řízení motoru Bosch M2.7 Motronic a mazáním se suchou klikovou skříní. Ferrari F512 M se mohlo pochlubit nejvyšším výkonem 441 koní při 6 750 ot./min. a točivým momentem 500 newton metrů při 5 500 ot./min.

Inženýři Ferrari zapracovali i na pětistupňové manuální převodovce, kterou vybavili modernizovaným řadicím mechanismem a lepší synchronizací, tudíž umožňovala rychlejší a přesnější řazení. Spojka a diferenciál s omezeným prokluzem se nezměnily a stejně jako u předchozího Ferrari 512 TR byla po obou stranách motoru namontována 110 litrová palivová nádrž.

Ve srovnání s Ferrari 512 TR byla suchá hmotnost snížena o 18 kilogramů, ale i přesto pohotovostní hmotnost F512 M dosahovala nezanedbatelných 1 631 kilogramů. Maximální rychlost vzrostla o 2 km/h na 313 km/h a akcelerace z 0 na 100 km/h za 4,1 sekundy se zlepšila o jednu desetinu.

Ferrari představilo model F512 M na autosalonu v Paříži v říjnu 1994. Výbava na přání byla omezena na sportovní sedadla Recaro, kola z Ferrari 512 TR, rezervní kolo se zvedákem a sadu originálních zavazadel Schedoni. Sériová výroba byla ukončena v roce 1996 a celkem bylo postaveno 501 exemplářů, z nichž 71 bylo vybaveno pravostranným řízením.

Porsche 911 Carrera Speedster: Jak v Porsche poznali potenciál speciálních modelů

Na konci 80. let se Porsche vydalo ve stopách úspěšného 356 Speedster a navázalo na něj podobnou 911, která přitahovala spoustu pozornosti.

Číst celé

Alfa Romeo Tipo 33 Stradale byla nejkrásnějším supersportem své doby

Asi přesně nevím jak správně by měl tento magazínový příspěvek začít. Nevím, jak se má správně psát úvod k takové automobilové modle, jakou 33 Stradale bezesporu je. Asi jen slovo „ohromující“ může dobře popsat ty jemné a nádherné linie. Elegantní složitostí své techniky mě pak přivádí k dalšímu slovu – „dokonalost“.

Číst celé

Americká automobilová kultura 50. let: Počátek muscle cars, hot rodů a tuningu

Padesátá léta minulého století byla obdobím poválečné svobody. Americký automobilový průmysl začal rapidně vzkvétat a zrodila se odvětví, která existují dodnes.

Číst celé

BMW 767i Goldfisch: V16 s chladiči v kufru a zrychlení jako ve Ferrari

Unikátní prototyp BMW 767i „Goldfisch“ vznikl jako potenciální konkurence pro Mercedes, ale do sériové výroby se bohužel nedostal.

Číst celé

Spin-off story. Jak se z neužitečného Opelu stala automobilka Bitter

Velké plány Opelu nevyšly, ale ujmul se toho někdo jiný. Tím byly položeny základní kameny automobilky Bitter, která je aktivní až dodnes. No, aktivní… ale pojďme od začátku.

Číst celé

Gordon-Keeble GK1: Anglo-Američan v italském obleku s želvou ve znaku

Gordon-Keeble GK1 byl spojením britského podvozku, amerického osmiválce a italského designu. Uskutečněný sen dvojice inženýrů nesl znak, který by se odvážil použít jen málokdo.

Číst celé