Rudolf Uhlenhaut: Brilantní inženýr Mercedesu a otec legendárního Gullwingu

Rudolf Uhlenhaut byl šikovný inženýr, který se nebál posadit za volanty závodních vozů, na jejichž vývoji usilovně pracoval.

Mercedes-Benz v roce 2012 oslavil 60. výročí od vzniku ikonického sportovního modelu 300 SL, jehož závodní verze se zúčastnila nejdůležitějších závodů sezóny 1952. Mercedes-Benz 300 SL obsadil 2. místo na stupních vítězů závodu Mille Miglia a s velkými úspěchy pokračoval v Le Mans, kde závodníci Mercedesu získali 1. a 2. místo a stanovili nový rekord, když dosáhli průměrné rychlosti 155,6 km/h.

Legendární Gullwing pokračoval v úspěšném závodním tažení a před koncem sezóny zvládl obsadit první čtyři místa v cíli závodu na Nürburgringu a zúčastnit se dálkového závodu La Carrera Panamericana v Mexiku, kde s ním Karl Kling a Hans Klenk opět zvítězili. Mercedes-Benz 300 SL byl dílem brilantního inženýra Rudolfa Uhlenhauta, který v období od 30. do 70. let minulého století pracoval pro Mercedes-Benz a podílel se na vývoji nejslavnějších sportovních a závodních vozů z tohoto období.

Rudolf Uhlenhaut se narodil 15. července 1906 v Londýně. Rudolf se narodil německému bankéři Maxovi Uhlenhautovi, který v Londýně vedl pobočku německé banky Deutsche Bank, a Angličance Hildě Brice, kteří měli celkem čtyři děti. Na začátku první světové války v roce 1914 se rodina odstěhovala do Bruselu a později do německých Brém. V roce 1926 se Rudolf Uhlenhaut přihlásil na technickou univerzitu v Mnichově, ale protože byl vášnivým lyžařem, raději trávil čas na svazích bavorských Alp, než aby studoval inženýrství.

V roce 1931 se Uhlenhaut nechal zaměstnat automobilkou Mercedes-Benz a pod vedením Fritze Nallingera pracoval na vývoji Mercedesu 170 V, který se stal nejpopulárnějším osobním modelem značky v době před 2. světovou válkou. V roce 1936 převzal vedení oddělení závodních vozů. Auto Union ovládl sezónu 1936 a Uhlenhaut musel najít řešení, jak udělat Mercedes-Benz opět konkurenceschopný. 

Uhlenhaut byl talentovaný řidič a šikovný inženýr, takže si dokázal všimnout nedostatků podvozku a odpružení Mercedesu-Benz W25, aniž by někdy dříve řídil závodní vůz. Nástupcem Mercedesu W25 byl W125 s upraveným podvozkem a výkonnějším motorem, který ovládl sezónu 1937 a byl považován za nejsilnější závodní vůz velkých cen až do éry turbodmychadly přeplňovaných monopostů Formule 1 na začátku 80. let. Změny v pravidlech pro rok 1938 si vyžádaly vývoj Mercedesu W154 a Uhlenhaut si při jeho konstruování vysloužil přezdívku „Řídící inženýr“, protože neměl ve zvyku nová technická řešení kreslit, ale nejraději je vymýšlel v praxi a za volantem prototypů.

Po vypuknutí druhé světové války byl závodní tým Mercedesu rozpuštěn a Uhlenhaut byl kvůli dvojí státní příslušnosti neustále kontrolován gestapem. V době války pracoval v oddělení leteckých motorů Daimler-Benz a podílel se na navrhování a vývoji hlav válců motoru Daimler-Benz DB 603, který měl před válkou pohánět rekordní speciál Mercedes-Benz T80. Po skončení války založil přepravní společnost, která používala nákladní vozy bývalého Wehrmachtu a poté byl kontaktován bývalým přítelem z Anglie, aby se podílel na poválečných rekonstrukcích.

Rudolf Uhlenhaut se vrátil do Mercedesu-Benz v roce 1948 a na začátku 50. let začal pracovat na vývoji Mercedesu W194, který sdílel motor a podvozek s limuzínou Mercedes-Benz 300 (W186). Závodní úspěchy a skutečný zájem amerických zákazníků přesvědčily automobilku k vývoji silniční verze s názvem Mercedes-Benz 300 SL „Gullwing“. Závodní Mercedes-Benz W196 vyhrál mistrovství F1 v letech 1954 a 1955 a Uhlenhaut s ním během testování dokonce dokázal překonat časy Juana Manuela Fangia.

Inženýři kromě závodního monopostu W196 vyvinuli i dvousedadlovou verzi W196S, která se oficiálně jmenovala Mercedes-Benz 300 SLR (Sport Leicht-Rennen) a byla určena do vytrvalostních závodů. Tovární tým se ale po tragédii v Le Mans v roce 1955, při níž zemřelo 84 lidí, stáhl z motoristického sportu. Rudolf Uhlenhaut před nehodou v Le Mans nařídil, aby byly dva z devíti dokončených podvozků 300 SLR vyčleněny pro úpravu, která byla hybridem modelů SL a SLR. Technici na nich vyvinuli elegantní kupé, které se později proslavilo pod názvem Uhlenhaut Coupé.

Uhlenhautův soukromý vůz s maximální rychlostí blížící se 290 kilometrům v hodině byl nejrychlejším silničním vozem éry. O tom vypráví historka, kdy Uhlenhaut vyrazil na cestu na schůzku se zpožděním, ale za hodinu dokázal projet přibližně 220 kilometrů dlouhý úsek dálnice z Mnichova do Stuttgartu, což je cesta, která dnes při běžné cestovní rychlosti trvá necelé dvě hodiny.

Rudolf Uhlenhaut odešel do dobře zajištěného důchodu v roce 1972 v důsledku častého řízení automobilů musel nosit naslouchátko, i když za celý svůj život nikdy žádné auto nevlastnil. Rudolf Uhlenhaut zemřel 8. května 1989 ve věku 83 let. Dr. Hans Liebold, vedoucí projektu Mercedesu C 111 pod Uhlenhautem tehdy vzpomínal: „Při práci pro Uhlenhauta jste udělali maximum, protože jste ho nechtěli zklamat. Věděl to a vážil si toho.“ Závodník Manfred von Brauchitsch o něm řekl: „Uhlenhaut byl skvělý. Byl jedním z milionu.“ Dílo Rudolfa Uhlenhauta ovlivnilo značku Mercedes-Benz na dlouhá desetiletí dopředu.

Alfa Romeo Tipo 33 Stradale byla nejkrásnějším supersportem své doby

Asi přesně nevím jak správně by měl tento magazínový příspěvek začít. Nevím, jak se má správně psát úvod k takové automobilové modle, jakou 33 Stradale bezesporu je. Asi jen slovo „ohromující“ může dobře popsat ty jemné a nádherné linie. Elegantní složitostí své techniky mě pak přivádí k dalšímu slovu – „dokonalost“.

Číst celé

Připomeňte si Gallardo, kterým se Lamborghini rozloučilo s Valentinem Balbonim

Valentino Balboni pracoval pro Lamborghini dlouhých čtyřicet let a během té doby mu rukama prošla většina z vyrobených vozů.

Číst celé

Bugatti 16C Galibier: Limuzína, která chtěla strčit Rolls-Royce do kapsy

Galibier poháněný šestnáctiválcem s dvojicí kompresorů měl stát po boku rekordního Veyronu jako druhý model nabídky Bugatti.

Číst celé

Drift, aneb sledování cesty bočními okny

Slovo drift, neboli „unášení“ pochází z japonského „dorifuto“. Jízda dveřmi napřed se v posledních letech stala fenoménem, což Dominika dovedlo k tomu, aby se ohlédl za jejími počátky.

Číst celé

Ferrari 575M s manuálem je důvod, proč existují sny

Zvuk atmosférického vidlicového dvanáctiválce je jen těžko překonatelný.

Číst celé

Honda Civic 1.4 iS: Slabý hatchback, který naučí základy sportovní jízdy

První auta jsou něčím, co v nás benzínových šílencích zanechá vzpomínky na celý život. To moje bylo kompromisem mezi nízkými provozními náklady a zábavou. První zkušenosti se sportovní jízdou jsem nabyl ve svém stříbrném hatchbacku z Japonska, na který dodnes vzpomínám.

Číst celé