Když se Ferruccio Lamborghini na začátku šedesátých let rozhodl založit vlastní automobilku a vyrazit do konkurenčního boje s Ferrari, netrvalo dlouho a dočkal se opravdového úspěchu. Novináři pochválili jeho první vůz Lamborghini 350 GT, jehož největší vadou byla hlučnější převodovka od ZF, ale ve všem ostatním dokázal předčit Ferrari. Lamborghini později představilo několik dalších modelů včetně Miury, Espady a Countache, ale poté jako by se jejich štěstí vytratilo.

Už koncem sedmdesátých let se začalo potýkat s ekonomickými těžkostmi, které pokračovaly v osmdesátých a devadesátých letech. První záblesk naděje se objevil 23. dubna 1987, kdy americký koncern Chrysler koupil slavnou italskou továrnu a chtěl ji pomoci z finančních potíží. Chrysler tehdy vedl charismatický manažer Lee Iacocca, který se v šedesátých letech proslavil prosazením sériové výroby Mustangu a chtěl těžit z rozsáhlých zkušeností italských inženýrů.

Ikonický Countach ze sedmdesátých let byl velmi zastaralý, takže Chrysler obnovil vývoj nástupce, kterým se na začátku devadesátých let stalo Diablo. Kromě toho Lamborghini potřebovalo model, jehož pomocí by vydělávalo snadné peníze. Iacocca plánoval, že speciální edice modelů Chrysleru ponesou označení Lamborghini, podobně jako tomu bylo u kabrioletu Chrysler TC by Maserati z konce osmdesátých let, který kombinoval americkou techniku se stylovým italským designem.

Lamborghini bylo na americkém trhu oblíbenou značkou a Lee Iacocca byl obchodník, takže se rozhodl vytěžit jeho vlastnictví na maximum. Historie italské automobilky a její tradice jej nezajímala, čímž byli zděšeni jeho podřízení. Tom Gale, viceprezident designu Chrysleru, dostal za úkol navrhnout speciální vůz, který ponese emblémy s rozzuřeným býkem jako rukojmí exkluzivity.

Tom Gale nevěděl s návrhem rady a Bob Lutz, tehdejší globální ředitel produktového vývoje automobilky, mu poradil, aby vůz navrhl tak, že si o něm Iaccoca bude myslet, že je výsledkem naprostého bláznovství. Na počátku vývoje se Gale rozhodl využít nejdelší verzi platformy K, která pocházela z Chrysleru Imperial.

Z Chrysleru Imperial odstrojil vinylovou střechu, karoserii nalakoval výrazným červeným odstínem ze vzorníku Lamborghini a snížil podvozek. Použitá kola pocházela ze skladů Lamborghini, v interiéru bylo fialové sametové čalounění a nechyběly emblémy Lamborghini. Odkazy na italskou automobilku se nacházely i na vnějšku karoserie.

Chrysler Imperial Lamborghini Edition bohužel skončil v propadlišti dějin. Bob Lutz vzpomíná, že exkluzivní Imperial byl nejlépe vypadajícím modelem postaveném na platformě K. Manažeři Chrysleru si uvědomili, že nejspíše bude stejně neúspěšný, jako dřívější kabriolet Chrysler se znaky Maserati. Ten byl výrazně dražší než obyčejný Chrysler LeBaron, ze kterého vycházel.

V roce 1994 se americký koncern rozhodl prodat Lamborghini asijskému holdingu MegaTech, která jej v roce 1998 prodala německému koncernu Volkswagen. Chrysler pomohl Lamborghini dokončit supersport Diablo, který se prodával mnohem lépe než předchozí Countach, a na oplátku využil zkušeností italských techniků při vývoji Dodge Viper. Italové přepracovali konstrukci těžkého litinového desetiválce z pick-upu na hliníkovou.