Americký automobilový průmysl v současnosti tvoří jen několik největších automobilek, ale v minulosti existovalo mnoho výrobců se slavnými jmény, kteří bohužel neuspěli a upadli v zapomnění. Patří k nim i Duesenberg, který v dobách před druhou světovou válkou vyráběl závodní a luxusní vozy. Duesenberg ukončil svou činnost v roce 1937 poté, co v období Velké hospodářské krize klesl zájem o drahá luxusní auta.

Koncept Duesenberg Model D byl vyvinut na počátku 60. let Fredem „Fritzem“ Duesenbergem, synem původního spoluzakladatele značky Augusta Duesenberga, s finanční podporou texaského realitního magnáta Freda J. McManise Jr. Ve druhé polovině 20. století došlo k různým pokusům o oživení kultovních značek z prvních desetiletí století. Různí podnikatelé se kromě Duesenbergu pokusili znovuzrodit legendární automobilky jako Bugatti, Maybach, Cord a další. Některé pokusy byly úspěšné, ale jiné bohužel ne.

Vzkříšení Duesenbergu bylo velmi blízko úspěchu. Továrna byla postavena na 88 akrech půdy v Indianapolis a na palubu byli přibráni Dale Cropser, bývalý technik Auburnu, Cordu a Duesenbergu, a bývalý technik Chrysleru Paul Farago, aby pracovali na podvozku a pohonu nového automobilů. O nezaměnitelný design se postarali návrháři Virgil Exner a Virgil Exner Jr.

Design konceptu Duesenberg Model D měl obrovský vliv na zbytek amerických automobilek a byl předním předchůdcem neoklasického/broughamského designového trendu, kterým se inspirovala většina amerických výrobců na konci šedesátých letech a v celých sedmdesátých letech.

Jakmile byl design hotový, Virgil Exner využil své kontakty s Chryslerem, aby získal podvozek luxusního Chrysleru Imperial vybavený vylepšeným 7,2 litrovým vidlicovým osmiválcem o výkonu 425 koní a automatickou převodovkou. Podvozek byl prodloužen o 3,5 metru a poté byl poslán do Ghie v Itálii, aby jej oblékla do ručně vyrobené celokovové karoserie. Po dokončení byl vůz odeslán zpět do Spojených států amerických.

Duesenberg Model D se sebevražednými dveřmi patřil k nejvíce luxusním a ohromujícím autům éry. Byl vybaven klimatizací, kotoučovými brzdami, plyšovým čalouněním, tlustými koberci, dřevěným obložením, skládacími stolky vzadu, rádiem AM/FM, výškoměrem, dvěma palivovými nádržemi a ukazateli na palubní desce vzadu, aby cestující mohli sledovat rychlost jízdy. Volitelné doplňky zahrnovaly vestavěnou televizi, bar, stereo Motorola a hořčíková kola.

V roce 1965 začala znovuzrozená společnost Duesenberg představovat koncept potenciálním zákazníkům, motoristickým novinářům a vysoce postaveným osobnostem amerického automobilového průmyslu. Základní prodejní cena byla stanovena na 20 000 amerických dolarů, což byl přibližně dvojnásobek ceny nového Cadillacu. To ale neodradilo potenciální kupce a více než 50 lidí zaplatilo požadovanou zálohu ve výši 5 000 dolarů. Nový Duesenberg Model D chtěli vlastnit například zpěvák Elvis Presley a komik Jerry Lewis.

Navzdory přeplněné knize závazných objednávek se investor J. McManis Jr. rozhodl zrušit financování, aniž by uvedl důvod. Projekt byl ukončen přes noc a způsobil další uzavření Duesenbergu, druhé za 30 let. Jediné vyrobené auto byl koncept, který vidíte na fotografiích, a od konce šedesátých let se vyskytuje v muzeích a soukromých sbírkách. Během více než 50 let najel pouhých 800 kilometrů.