V Praze žiji už od narození, ale nikdy jsem nenavštívil žádnou z předražených restaurací, které jsou na Staroměstském náměstí. Vždycky jsem je považoval za zákeřnou past na turisty a při pohledu na ranní menu si svůj názor upevňuji. Porce obyčejného bílého jogurtu za 75 korun?! To je přece šílenost! Určitě se ptáte, co tady dělám, když jsem nikdy nechtěl navštívit nějakou z nich, ale odpověď je jednoduchá.

Nacházíme se na venkovní zahrádce restaurace a po mojí pravici sedí Hugo, který tento okamžik zorganizoval, a povídá si s mužem, kterého zná asi každý nadšenec do aut. Akira Nakai, zakladatel japonské tuningové společnosti RAUH-Welt BEGRIFF a radikální úpravce klasických Porsche 911, navštívil Prahu při cestě z německého tuningového srazu XS Car Night, kde montoval další ze svých staveb. Dvouhodinový sraz s legendárním tunerem je větší náhodou, než se může zdát.

Jako motorističtí novináři často létáme po Evropě kvůli prezentacím nových vozů. Hugo na začátku září nasedl do letadla z Amsterdamu do Prahy, což měl být další rutinní let, než se na palubě objevila známá tvář. „Není to Akira?!“ Když jsme na čtyřiadvacetihodinovce na Nürburgringu hledali Akia Toyodu, generálního ředitele Toyoty, zabralo nám několik hodin, než jsme identifikovali správného Japonce. Hugo se při oslovení povědomého muže nechtěl spálit. Akira se ale identifikoval sám, protože když se otočil, Hugo spatřil visačky s nápisy Porsche a RWB na jeho batohu.

Opět se potvrzuje, že svět je opravdu malý. Nakai-san letí do Prahy, ale proč? Hugo později zjišťuje, že Praha byla posledním přestupem Akiry na cestě do Drážďan, kde se konal sraz XS Car Night. „Budu tam upravovat Porsche, ale v neděli se budu vracet přes Prahu. Můžeme se sejít, dáme si vědět.“ Pamatujete si na základní školu, kdy jste soupeřili se spolužáky, kdo bude mít telefonní číslo na nejhezčí holku ze třídy? Hugo vyhrál, sice nemá telefon na blondýnku z první lavice, ale má číslo na Akiru.

Přemýšlím nad tím, že jsme si nemohli přát horší počasí. Je chladné pondělní dopoledne, lehce prší a my stojíme na rohu Staroměstského náměstí a čekáme na Akiru, který v neděli potvrdil setkání. Akira je na cestě do Prahy spolu se svým doprovodem a dvěma Němci, novopečeným majitelem RWBčka a jeho kamarádem. Po hodině čekání v Pařížské ulici se konečně objevuje černé Včko od Mercedesu, z něhož vystupuje několik Japonců a za nimi Akira v obnošeném oblečení.

Nakai-san s námi během cesty od hranic sdílel svou polohu, abychom věděli, kde se zrovna nachází a teď je konečně tady! Kdybyste mi před týdnem řekli, že se za několik dnů setkám s tunerskou legendou ve svém rodném městě, řeknu vám, abyste si dělali srandu z někoho jiného. Už od prvního okamžiku je Akira tím mužem, kterého znáte z fotografií. Zapaluje si cigaretu, v rukou drží zbytek kávy a říká, že chce jít někam na snídani a další kávu.

Usedáme na zahrádce pasti na turisty, objednáváme si a povídáme si s Akirou. Rozšířená Porsche dobyla svět, protože jejich tvůrce je neustále na cestách. Nakai-san říká, že ročně stihne přibližně 60 přestaveb, z nichž každá trvá 2 až 4 dny podle náročnosti úprav. Bodykity by samozřejmě mohl montovat i někdo jiný, ale společnost RAUH-Welt BEGRIFF si zakládá na tom, že každé Porsche upraví Nakai-san osobně a následně mu dá exkluzivní jméno. Není divu, že Akira vypadá trochu unavený, ale když před ním začnete mluvit o autech a driftování, okamžitě zpozorní.

Akira je typický petrolhead, který v mládí driftoval s ikonickou Hachi-Roku v japonských horách, což prý dělá do dnešních dnů. Říká se, že bychom se neměli setkávat se svými hrdiny, abychom nebyli zklamaní, ale Nakai-san je takový, jakého jsme si jej představovali. Jsme pro něj cizinci, ale je uvolněný a otevřený při odpovídání na otázky. Přemýšlíme, jak rozdělíme placení, když v tom Akira vytahuje hodně ošuntělou zlatou kreditku a s mávnutím ruky „to je dobrý“ platí celý účet. Tohle jsme nečekali.

Pořád nám zbývá hodina volného času a naši noví japonští přátelé chtějí vidět Karlův most. Zatímco se k němu přesouváme, stále čekám, kdy Akiru někdo pozná. Nikdo takový se neukázal. Návštěva jedné z nejslavnějších pražských historických památek je skvělá příležitost pro další cigaretu, kterou si Akira rád dopřeje. Čas se krátí a na Akirovi je znát, že chce vyrazit na letiště, takže se vracíme k jeho autu, ale jeho manažer chce ochutnat trdelník. Slyšel, že je to tradiční české jídlo. Není, ale nechceme mu kazit nadšení. Důležité je, že mu chutná.

Na závěr našeho setkání se s Hugem rychle shodujeme, že Akiru a jeho přátele doprovodíme až na letiště. Když přijíždíme na letiště věnované prezidentovi, který nerad létal, necháváme Japonce vyložit kufry z dodávky a poté si s Akirou děláme několik fotografií. Taková příležitost se už nemusí opakovat. Akira Nakai-san vyráží vstříc další úpravě, kvůli níž letí až do Los Angeles. Děkujeme za Váš čas, pane Akiro.