Nymburkring je místo, kde si přijde na své špička letištních českých drifterů bojujících v závodech v točení okolo sudu. Rychlost je tu tak nízká, že smyk řídíte jen plynem. Takže i necvičená opice zde může dělat dlouhotrvající drifty. Svoboda projevu navíc nebrání tomu, abyste si u toho – bez známek soudnosti – dali nálepky [HOONIGAN] a říkali tomu gymkhana. Nejlepší auto na český ring je jakýkoliv střep a Silvia S15 za dva miliony. Krále Nymburkringu porazíte jedině tak, že budete mít zachovalejší pneumatiky a tudíž dokážete kroužit koblihu déle. Pravidla si ale ujasněte předem, jinak Nymburking namítne, že jel podle pravidel gumovačky, tedy rychle znič gumu.

Zlínu a okolí se vyhněte obloukem, protože nechcete přijít o veškeré řidičské sebevědomí. Na chleba si tu mažou Barum Rally. Pro rohlíky jezdí v upraveném EVU nebo Impreze. Nezávodní tlumiče tady tečou, prý to je tak, když dáváte cuty a tlumiče chodí na dorazy. Sedmnáctipalcová kola jsou tu sprosté slovo, stejně jako kompromis. Do koše lítají i sériové brzdy, týpci střídají větší a menší. Na léto jde auto do osmnáctipalcových kol se slicky. A na zimu do šestnáctek s protektory Vraník s kusy šutrů ve směsi. Kdo nejezdí denně pro pečivo, ale chce jen hrotit, volí do sněhu ještě menší kola a samozřejmě hřeby. Ve Zlíně jde jen o ježdění do mrtě a auta jsou tu spotřebák, proto zde také nehledejte levnou a rychlou ojetinku.

Přestože jsou silnice auty přeplňené, je možné dopřát si pravidelný klid. Stačí jezdit v noci, případně netrefit točení pracantů mezi směnami blízkých výrobních podniků. Tma navíc umožňuje v kopcích vidět světlo aut za rohem.

Jestli nechcete využít žádnou z výhod noci, jděte na český midnight run. Díky dohledu policie a taxi provozu noční Prahy tu dobré auto nevyužijete. Můžete tak v klidu otuzingovat 350Z i Evo, protože tady budete všem stačit čímkoliv. Run to tedy moc není, dá se sem ale jet kvůli lidem. Ale to radši pojedu kamkoli jinam, kde lidé neřídí a proto už jsou o půlnoci pod vlivem. Nebo někam, kde kecání probíhá líp díky zábavě ze společných jízd.

Velká část silnic ČR je mezi poli, lemované alejemi, což nás víc děsí, než baví. Proto vyhledáváme techničtější úseky, kterých je u nás naštěstí také hodně. Pokud hledáte kvalitní povrch, můžou vám ho přislíbit trasy závodů do vrchu, nebo se můžete podívat jaké úseky doporučují motorkáři. Počítejte ale s tím, že velmi hladký asfalt bývá za deště velmi kluzký. Užitečná vám rozhodně bude tato mapa. Východně od Prahy jezdíme okolo Kostelce nad Černými Lesy nebo okolo Českého Šternberku. Z druhé strany města je super okolí Točné nebo Berouna. Jo a silnice na úvodní fotce článku vede z Koutů na Červenohorské sedlo.