RUF: Mistrný fanatismus
Sporťáky stuttgartské automobilky v jejich historii upravoval kde kdo, ale jedna značka se je snažila udělat výrazně lepší a brutálnější při zachování tovární kvality.
Historie německé firmy RUF je plná extrémních úletů, ale bez humoru a s důsledností, jako Německo samo. O tom vypovídá už to, že jako základ volí hlavně Porsche 911, tedy model s koncepcí s motorem vzadu. Ta je podle mnohých šílená sama o sobě, ještě před extrémními úpravami. Nazvat RUF tunerem by nebylo na místě, nejen proto, že má od roku 1981 statut samostatné automobilky. I samo Porsche je tak bere a dodává nelakované skelety vozů, tzv. “white bodies”.
Než Alois Rüf mladší udělal z firmy Auto RUF v Pfaffenhausenu specialistu na Porsche, fungovala již od roku 1939 jako autoservis a benzínka. Během čtyřicátých let také experimentovali s vlastním designem vozidel a v roce 1955 vzešel prototyp autobusu, se kterým objížděli Německo. Pozitivní ohlasy podpořily myšlenku Aloise Rufa rozšířit podnikání právě o autobusy. Později firmu převzal jeho syn, přičemž začal pracovat na tom, jak obdivované automobily Porsche udělat ještě lepší.
Jeho prvním, kompletně upraveným modelem, bylo Porsche 930 Turbo s motorem vyvrtaným na 3.3. Nový tovární řidič Stefan Roser se ihned ujímá své role. Ptáte se, jak se dokázal tak dobře vyjezdit, že mu připadl post hlavního testovacího pilota? Stefanovo první auto byl Volkswagen Beetle, častý terč vtipů ve spojení právě s 911, kvůli stejné koncepci uložení motoru za zadní nápravou. Měl knihu o skandinávském, rozevlátém jízdním stylu. Se severskými rozhozy a limity se poté seznamoval na sněhu. Při poměřování s Mini jeho kamarádů byl prý brouk rychlejší jen do kopce. Jako další, silnější „cvičku“, dostal od otce Porsche 914.
V roce 1983 nabídli vlastní pětistupňovou převodovku pro 911 Turbo, které mělo do té doby pouze čtyř kvalt. O rok později s touto převodovkou zdolávají rychlost 300 kilometrů za hodinu, dříve než samo Porsche. Když jako první do 911 namontují dvě turba při stavbě legendárního CTR ”Yellowbird”, zůstávají u užších rozměrů základní Carrery, kvůli ještě vyšší maximální rychlosti. Potýkají se u toho s problémem protáčení zadních ráfků uvnitř pneumatik, což vyřeší speciálními bezpečnostními pneumatikami zůstávajícími na kole i po vážném defektu. CTR řízené Stefanem se jízdou plnou driftů stává na osm let nejrychlejším vozem na Nordshleife. Rekord zajel v provozu jízd pro veřejnost, což bylo tenkrát jen pár lidí, protože vlastně až samotný záznam Stefanovi jízdy s CTR přitáhl na trať větší masu nadšenců. Ve spolupráci s Fichtel a Sachs vyvíjejí systém elektronické spojky, který umožňuje řadit klasickou pákou, ale pouze se dvěma pedály, což při zachování zážitku z řazení pomáhalo ke snadnější jízdě po městě a na rychlých úsecích. Na začátku devadesátých let začínají svá sedmnáctipalcová kola vyrábět i o palec nebo dva větší. Při přípravě CTR2 Sport pro americké závody do vrchu Pikes Peak, došlo k rozšíření rozšíření a instalaci velkého křídla na velké křídlo. Porsche si za zadní nápravu nikdy nedovolilo dát více, než šestiválcový boxer, RUF na stejné místo u RGT-8 montuje vidlicové osmiválce vlastní výroby. Ani klasické uložení motoru 911 není Aloisovi svaté, neboť v roce 2007 přišel s CTR3 s motorem uprostřed, kvůli kterému nastavuje zadní polovinu vozu trubkovým rámem. A jako jedni z prvních Němců prodávali vlastní elektromobil, samozřejmě 911. Motory v autech RUF jsou silnější, než soudobé “ekvivalenty” od Porsche.
Vzhledem k odvážnosti jejich práce je pozoruhodné, že si stále udržují přízeň Porsche, k náklonnosti zřejmě přispívá činnost renovace starších modelů, špičková kvalita a ponechání rozpoznatelných prvků, zejména světel. Rufy ale snadno odlišíte, automobilka udržuje designový jazyk z jejího raného období a má i vlastní detaily a polstrování, které někdy používají i v motorovém prostoru. Jako správní úpravci RUF inovují, naštěstí ale stále uznávají klasické, mechanické hodnoty. Vyznat se v celém označení modelů je složité, protože vyrobí na přání cokoliv. Většinou dostanete ještě silnější auto, než si objednáte, jak se mnohokrát potvrdilo při nezávislých měřeních, což Alois Rüf ml. příznačně okomentoval tím, že v Pfaffenhausenu mají větší koně. Manuál je samozřejmostí a nikdo netvrdí, že se dál dělat nebude, takže se nenapálíte jako ti, kteří koupili od překupníků 911R. Volíte si mezi širokými a šípovitými bodykity, můžete mít atmosferické plnění, kompresor, jedno nebo dvě turba a přihodit třeba kola s centrální maticí. Letos rozprodali malou a extrémně drahou sérii moderních reinkarnací původního CTR. Utajeně pro něj vyvinuli vlastní karbonový rám, kvůli stabilitě je prodloužené oproti originálu a tlumiče má uložené horizontálně. Přes maximální sofistikovanost prostě vyrábí brutální auta, v jejich promyšlenosti se evidentně skrývají také emoce, foneticky vyjádřené asi jako RUF RUF RUF. Vždyť sama firma při představování zmiňuje zvuky turbodmychadel lapajících po dechu, skučení wastegate a práskání výfuku.