Recenze knihy: TATRA – Odkaz Hanse Ledwinky

Kdo vlastně navrhl originální vzduchem chlazený Volkswagen? Byl to Ferdinand Porsche, nebo to byl výtvor s nacisty přivlastněnou vizí československé Tatry? Tato kniha přináší příběh z tatrováckého pohledu.

Dnes vychází stovky a tisíce knih věnovaných automobilovým značkám. Zdaleka ne všechny, ale dokážou čtenáře připoutat vyprávěním o historii do křesla, protože jaksi jen brouzdají po povrchu . Není to případ téhle knihy a jejích autorů. Cílem Ivana Margoliuse nebylo nějaké vyumělkované zpopularizování československé značky ve světě. Naopak se tu šlo při autorské i editorské práci až na hranu toho, co je v životopisu osobních vozů Tatra možné.

Samozřejmě, že jde o technickou literaturu, ale o to více oceňuji, že knížka poskytuje neuvěřitelně čtivě psaný vhled do designového přemýšlení Hanse Ledwinky, hlavního konstruktéra československé automobilky založené v roce 1850. Tatra vyrobila svůj první vůz v roce 1897. Kamiony vyrábí dodnes, na osobní auta bohužel jen vzpomínáme. Nutno ale podotknout, že minimálně my v redakci Temple of Speed vzpomínáme s nezměrnou láskou.

Henry Ford? Dobrá. Ale my jsme měli Hanse Ledwinku. Právě on byl bezpochyby důležitým článkem v řadě technicky geniálních inovátorů počátků moderního automobilismu. Od kyvadlových polonáprav, vzduchem chlazeného motoru umístěného vzadu přes podvozek s páteřovým rámem až po sériovou výrobu aerodynamických karoserií s převratně nízkým koeficientem odporu vzduchu. V tomto všem byl Ledwinka zkrátka bůh.

Nejcennějším modelem Tatry je dnes samozřejmě vesmírné vozidlo T77, které se začalo vyrábět v roce 1934 a promiňte mi, ale já si zkrátka vůbec nedokážu představit, jakým sci-fi přízrakem musel tento automobil být, když jej poprvé viděli korzovat po Praze první poloviny třicátých let. Chcete jí dnes? Připravte si klidně i několik desítek milionů korun.

Pozdější Tatru T87 samozřejmě celosvětově proslavila dvojice Zikmund a Hanzelka, což je zcela pochopitelné. Při svých dobrodružných cestách po celkem 72 zemích světa ujeli přes neskutečných 127 tisíc km. Ještě předtím si ale T87 oblíbilo nacistické Německo, kde byla pro své plynulé jízdní schopnosti ve vysokých rychlostech brána jako dokonalý stroj pro extrémně svižné dálniční přesuny. Pro Tatru šlo ve spojení s německou armádou bohužel o existenčně nevyhnutelnou záležitost.

No.. a říká se, že důstojníci německé armády řídili T87 opravdu nadšeně. Náckové v ní prostě jezdili hrot a kudlu. Jinak si nedovedu představit, proč by velení Wehrmachtu nakonec zakázalo její užívání kvůli řadě dopravních incidentů. Komunistické odsouzení Hanse Ledwinky po válce za kolaboraci? Podle mne zkrátka naprosto směšný a ostudný verdikt, který mu vzal drahocenných šest let života.

Nyní ale ještě na chvíli zpět ke knize. Ta obsahuje mimojiné předmluvu Ledwinkova syna Ericha (sám byl automobilovým konstruktérem u Tatry a společnosti Steyr-Daimler-Puch v letech 1930–75) a také senzační „bonusy“ v podobě otištění mnoha originálních dobových brožur.

Oba autoři jsou architekti a jejich společný zájem o inovativní design automobilů vyústil v tuto fascinující studii.

Vzhledem k tomu, že tohle byla TA KNIHA, která jako první na světě odvyprávěla v devadesátých letech anglicky hovořící společnosti tatrovácký příběh (třeba Jay Leno by dle svých vlastních slov pravděpodobně o existenci Tatry nic nevěděl, natož aby sám vlastnil nádhernou T87), je podle mého názoru trochu politováníhodné, že Argo neutratilo více prostředků při zpracování formy pro tak vzácný obsah, který zde bezesporu máme. Úroveň grafické i redaktorské práce je velmi dobrá a vše je přehledné. Papír je také kvalitní. Ale věc, kterou mohlo Argo udělat lépe, jsou desky. Tím mám na mysli, že tahle kniha by si bývala zasloužila minimálně plátěnou vazbu a klidně i přebal.

Druhou nedávno vydanou knihu Ivana Margoliuse totiž přineslo nakladatelství CPress a ta je v tomto ohledu o úroveň výše. Jde o monografii Jan Kaplický: Pro budoucnost a pro krásu a určitě vám ji mohu s klidem doporučit. Věděli jste třeba, že Jan Kaplický chtěl a plánoval do kanceláří svého architektonického studia Future Systems umístit Tatraplán a uvnitř vozu hovořit o projektech s klienty?

Na konec bych rád vyjádřil vděk i za to, čeho se nám zde dostalo od Arga a doufejme, že někde v budoucnu si prolistujeme i další krásné knihy architekta Ivana Margoliuse. Jeho život je s osobními vozy Tatra spjat od dětství. On sám je hrdým majitelem Tatraplánu. I když s ohledem na rodinnou historii poznamenanou zavražděním otce komunistickým režimem určitě ne vždy jsou jeho vzpomínky šťastné, ale to už je zase jiný příběh.

Alfa Romeo Tipo 33 Stradale byla nejkrásnějším supersportem své doby

Asi přesně nevím jak správně by měl tento magazínový příspěvek začít. Nevím, jak se má správně psát úvod k takové automobilové modle, jakou 33 Stradale bezesporu je. Asi jen slovo „ohromující“ může dobře popsat ty jemné a nádherné linie. Elegantní složitostí své techniky mě pak přivádí k dalšímu slovu – „dokonalost“.

Číst celé

Porsche Panamericana: Na okruh i do terénu

Odvážný koncept Porsche, který byl schopný projet úplně všude. Bohužel se nedočkal sériové výroby.

Číst celé

Petrolheadi z Nigérie ukazují, jak vypadá skutečná láska k autům

Jejich auta nemají řadu potřebných dílů, ale i přesto jezdí každým dnem. Automobilová kultura v Africe ukazuje, jak vypadá láska k autům.

Číst celé

Uplynuly dva roky s wankelem. Redakční Mazda RX-8 slaví výročí

Shrnutí prvních dvou let vlastnictví sportovního kupé, o kterém se dozvíte více špatných pověstí než těch dobrých. Zajímá vás, jak to bylo s jeho nákupem, přemýšlením o prodeji a jak to s ním doopravdy je a bude?

Číst celé

Jak se žije s olympiádou na operák

I když jste tento článek našli v kategorii Svezli jsme se vaším autem, nenechte se klamat. Tahle Audi A7 je leasingovky. Je o to lepším autem? A je vůbec dobrým autem?

Číst celé

Andy Wallace: Práce snů testovacího jezdce Bugatti

Britský závodník a vítěz Le Mans Andy Wallace testuje hypersporty Bugatti a trénuje jejich majitele od roku 2011.

Číst celé