Na počátku šedesátých let vedení Porsche přemýšlelo, čím nahradit vysloužilý úspěšný typ 356. V té době finišoval vývoj nového šestiválcového modelu 911, který byl interně označovaný „901“. Nové auto ale mělo být znatelně dražší než předchozí vůz a Porsche nechtělo ztratit zájemce o levný model.

Následkem toho Porsche v roce 1963 zadalo Danu Schwartzovi, vedoucímu oddělení pro rozvoj, zvážit vývoj nového plochého čtyřválce, využívajícího již vyráběné komponenty pro 901, který bude disponovat vyšším výkonem než 356SC a bude levnější oproti motoru Carrery 2. Druhým možným řešením bylo zvýšení zdvihového objemu agregátu 356 Type 616 z 1,6 na 1,8 litru, přidat vstřikování Kugelfischer a vylepšit systém chlazení. Automobilka se nakonec rozhodla pro zcela jiné řešení a nařídila použít jednotku Type 616 pro vývoj projektu 912, továrně nazvaného „902“.

Před spuštěním výroby 911 v roce 1964 si lidé Porsche Vehicle Research Department vzali stranou několik vyrobených podvozků, aby mohly být použity pro vývoj a testování modelu 912. Nejstarším a dodnes dochovaným prototypem je vůz se sériovým číslem 13394. Produkční varianta 912 byla kombinací karoserie 911 a 1,6-litrového motoru 616/36, který byl upravenou variantou toho z 356SC. Hlavními rozdíly byl nižší kompresní poměr a nové karburátory Solex. Přestože 912 byla s výkonem 90 koňských sil o 5 koní slabší oproti svému dárci motoru, dosahovala stejně vysokého točivého momentu v 3 500 otáčkách za minutu, což bylo o 700 otáček níže než u 616/16. Aby se Porsche dokázalo co nejlépe přiblížit ceně 356, nenabízela 912 luxusní prvky, jaké měla 911. Nový lidový model ale disponoval lepším rozložením hmotnosti a přesnějším ovládáním.

Výroba Porsche 356 skončila v první polovině roku 1965 a 5. dubna téhož roku vstoupil do výroby model 912. Kvůli svému stylingu, výkonům, kvalitní konstrukci a výhodné ceně se stal nový model velmi žádaný nejen mezi novými zákazníky, ale i mezi těmi, kteří již nějaké Porsche měli. Během prvních let produkce prodeje 912 výrazně přesáhly zájem o silnější a dražší 911. Kromě standardního kupé byla i v nabídce otevřená targa s látkovou střechou s měkkým plastovým zadním oknem, jenž bylo otevíratelné pomocí zipu. První varianta, mezi fanoušky někdy nazývaná „soft-window Targa“, byla uvedena do výroby v prosinci 1966 a v lednu 1968 byla doplněna druhou verzí s pevným zadním oknem, která získala přezdívku „hard-window Targa“.

V roce 1969 se vedení Porsche rozhodlo, že je daný rok pro 912 posledním, za čímž stály vnitřní i vnější faktory. Prvním důvodem byla skutečnost, že výrobní prostory modelu měly nově sloužit pro výrobu připravovaného typu 914-6. Druhým důvodem byla úprava platformy 911, včetně nejlevnější 911T i nejsilnější 911S. Třetím faktorem byly zpřísňující se emisní limity ve Spojených státech amerických.

Výroba Porsche 912 skončila v červenci 1969, kdy vůz uvolnil místo nově vzniklému typu 914. Během čtyř let výroby vzniklo více jak 32 000 exemplářů. Příchod 914 v roce 1969 zapříčinil, že výroba jednoho kusu 912 automobilku stála více peněz, než za kolik jej byli schopni prodat.

Po šestileté pauze se však „čtyřválcová 911“ vrátila s novým označením 912E, aby na americkém trhu vyplnila díru mezi ukončením prodeje 914 a příchodem moderní 924. V zadní části vozu se nacházel vzduchem chlazený dvoulitrový čtyřválec Volkswagen o výkonu 86 koní, jehož nasávaná směs byla tvořena vstřikováním Bosch L-Jetronic. Výroba Porsche 912E trvala od května 1975 do června 1976 a vzniklo jen přibližně 2 100 exemplářů.