Ferrari za svou dlouholetou historii vyrobilo nespočet úžasných vozů, které zná doslova celý svět. Se slavným znakem nesoucím vzpínajícího se hřebce ve žlutém poli však vznikla i řada prototypů, z nichž velká část upadla v zapomnění. Vybrali jsme šest z nich, o nichž si myslíme, že by je měl znát každý fanoušek značky.

Ferrari 854 Prototipo

Počátek vývoje Ferrari 854 byl oficiálně ukázaný světu při tiskové konferenci v prosinci roku 1959. Jednalo se o malý čtyřválec Ferrari, jehož hlava válců vycházela z konstrukce použité u dospělých dvanáctiválců. Po úspěšné sérii prvotních testů motor našel své místo v útrobách upraveného Fiatu 1200 přezdívaného Ferrarina (malé Ferrari). Ačkoliv spekulace tvrdily, že se Ferrari chystá vyrábět levné auto, manažer prodeje Girolamo Gardini rozhodl, že by takové auto zkazilo pověst Ferrari jako elitní značky. V roce 1961 tak byla práva na výrobu prodána společnosti ASA (Autoconstruzioni S.A.), která jej poprvé ukázala na autosalonu v Turíně 1961. Vůz ASA 1000 GT „Ferrarina“ se stal okamžitou senzací.

Ferrari 512 S Berlinetta Speciale

Téměř tři dekády pracoval návrhář Filippo Sapino pod střechou karosárny Ghia, jejímž jménem navrhl řadu zajímavých vozů. Jeden ze svých nejznámějších designů však navrhl během krátkého působení u Pininfariny. Koncept 512S Berlinetta debutoval na turínské motor show roku 1969 a stal se historicky prvním Ferrari s populárním klínovitým tvarem. Ačkoliv může název klamat, v prototypu se nenacházel pětilitrový dvanáctiválec, ale šestilitrový pocházející ze závodního vozu 612 Can-Am.

Ferrari 512 S Modulo

První návrhy atypického prototypu Modulo vznikly roku 1968, když designér Paulo Martin z Pininfariny pracoval na tvarech Rolls-Royce Camargue. Tvarově zdrženlivý Rolls jej donutil, aby výbuch kreativity použil na jiném autě. I přes nedůvěru Sergia Pininfariny, který nový nápad považoval za šílený a futuristický, pracoval Paulo dlouhé noci na výrobě modelu ve skutečné velikosti. Prototyp 512S Modulo debutoval na ženevském autosalonu 1970 a v jeho útrobách se nacházel pětilitrový dvanáctiválec o výkonu 550 koní. V minulých týdnech se prototyp 512 S Modulo poprvé pohnul vlastní silou poté, co jej konečně oživil milovník Ferrari a sběratel Jim Glickenhaus.

Ferrari 308 GT Rainbow

Ferrari při představení 458 Spider tvrdilo, že se jedná o první supersport maranellské značky kombinující motor uprostřed a pevnou skládací střechu. Prvním takovým Ferrari ale byl koncept navržený studiem Bertone v roce 1976. Návrh vozu vypracoval Marcello Gandini, který podle tehdejších reakcí veřejnosti pouze zkombinoval tvary jím navrženého Lamborghini Countach a Ferrari 308 GT4, na jehož podvozku Rainbow vznikl. Manuálně ovládaná targa se ukládala do prostoru mezi interiérem vozu a třílitrovým vidlicovým osmiválcem.

Ferrari 408 4RM

Prvním sériově vyráběným Ferrari s pohonem čtyř kol se v roce 2011 stal shooting brake FF, ale nejednalo se o první Ferrari s pohonem všech kol v historii. Tím se už v roce 1987 stal prototyp 408 4RM, který využíval inovativní hydraulický systém pohonu. Ferrari vyrobilo hned dva exempláře, z nichž první měl svařovanou ocelovou karoserii, druhý pak hliníkovou lepenou. Historicky první Ferrari s pohonem všech kol poháněl uprostřed uložený vidlicový osmiválec se suchou klikovou skříní o výkonu 300 koní. Druhý vyrobený exemplář ve žluté barvě je součástí expozice továrního muzea v Maranellu.

Ferrari GG50 Concept

Moderní prototyp GG50 se poprvé ukázal v roce 2005 na tokijském autosalonu a oslavoval padesáté výročí od chvíle, kdy se Giorgetto Giugiaro stal automobilovým návrhářem. Koncept byl postaven na podvozku modelu 612 Scaglietti (navrženém Pininfarinou), z něhož využíval i hnací ústrojí tvořené šestilitrovým dvanáctiválcem spolu s automatickou převodovkou F1.