Do osmdesátých let byla automobilka Peugeot synonymem pro běžné, leč celkem bytelné a kvalitní vozy. O jejím významu v automobilové historii není pochyb. Peugeot “znovuobsadil” Francouzemi dekolonizované země západní Afriky a postavil je na kola; byl také třeba u automobilizace Jižní Ameriky. Tento obraz se však začal měnit s příchodem 205 GTi a úspěchy v motorsporu.

Po úspěchu 205 GTi se Peugeot rozhodl přivést na svět do sportovna laděné 505 Turbo Injection a 305 GTX, ale s 405 mířil výše. Verze Mi16 přišla v létě 1987, tři měsíce po představení standartní verze 405. Přestalo se hrát na diskrétnost, 405 Mi16 si přinesla výrazné atributy sportovního sedanu. Už jste nemuseli zkoumat znak na zádi.

Pod kapotou jste tehdy našli motor značený XU9. Šlo o čtyřválec o objemu 1,9 litru, který používal mimo jiné 205 GTi, ale tentokrát dostal hlavu s 16 ventily. Výkon se vyšplhal na 160 koní v 6500 ot./min. a 176 Nm při 5000 ot./min. S hmotností 1180 kilogramů se dostal na stovku za 8,6 sekundy. Výkon byl přenášen na přední kola pomocí petistupňového manuálu. Koncern PSA Peugeot-Citroën se tehdy snažil šetřit pomocí co nejvširšího sdílení techniky, díky čemuž se stejný motor dostal také do Citroënu BX GTi 16v a později do Peugeotu 309 GTI-16.

Designérům se povedlo nasadit karoserii ostřejší a exkluzivnější výraz, aniž by sáhli po ujetých výstrělcích. Nárazníky byly impozantnější, na víku kufru se objevilo decentní křídlo a celek byl doplněn litými pětipaprskovými koly o rozměru 16 palců.

V interiéru se toho příliš neodehrálo. Mi16 dostala novou přístrojovou desku, tříramenný volant a přední sedadla s výraznějším bočním vedením.

Ačkoliv byla Mi16 o dost dražší než běžná 405, dosáhla výsostné obliby. Byla dokonce krátce prodávána i v USA a stala se poslední posledním pokusem Peugeotu porazit na tamnější půdě Němce a Italy, než se v roce 1991 stáhl z amerického trhu na dalších 26 let. Až teď, na jaře 2017 PSA Peugeot Citroën oznámil návrat zpět.

Situace v Evropě byla lepší. Kompakt s muší vahou, 205 GTi je sice dnes legendou stojící vedle takových velikánů jako BMW M3 E30 nebo Escort Cosworth, v devadesátých letech se ale od ní pozornost naopak otáčela. Malé sportovní sedany měli pré a 405 Mi16 byla jedním z nich. Na domácí půdě byl vyzyvatelem byl třeba sesterský Citroën BX GTi 16v nebo Renault 21 Turbo, který přišel také s výkonem 175 koní a navíc ve verzi s pohonem všech kol Quadro. Zdravá konkurence je potřeba.

Zatímco my jsme na konci roku 1989 cinkali klíčema, Peugeot představil verzi 405 Mi16x4, která přináší pohon všech kol. Na přední nápravu putovalo 53 % výkonu, zbylých 47 % zbylo na zadní nápravu a diferenciál Torsen. Nárůst hmotnosti při stejném výkonu se projevil mírným poklesem dynamiky, na stovku se nová verze dostala za 9,4 sekundy. Kromě této novinky se také dozadu nastěhovalo hydraulické odpružení z Citroenu BX s nastavitelnou výškou.

Roku 1992 přišly změny. Začaly platit normy Euro 1, objem motoru se zvětšil na dva litry a přibyl katalyzátor. Výkon mírně klesl na 152 koní a navíc byla zrušena verze Mi16x4. Vlna negativních reakcí potenciálních zákazníků automobilku nakopla, aby o rok později představila novou špičkovou verzi, 405 T16. Pohon všech kol se vrátil zpět a pod kapotu se k dvoulitru z Mi16 nastěhovalo turbodmychadlo Garett. Výkon vyrostl na 220 koní a 315 Nm. T16 dosáhla na stovku za 6,5 sekundy, což je úctyhodné i dnes, natož v roce 1993.

Peugeot stáhl model 405 – včetně verzí Mi16 a T16 – z nabídky roku 1995, aby udělal místo nové 406. Ten sice dostal šestiválec 2,9 litru o výkonu 193 (později 204) koní, ale to už šlo spíše o pohodlí než o naplnění sportovních ambic. Od té doby Peugeot už žádný další sportovně laděný sedan nepostavil.