Příběh začíná jeho narozením v Kanadě. Už v jeho dospívání je blázen do tuningu a Kanada je mu brzy malá, proto se mladý Mick Kehl se přesouvá do Austrálie. Láká ho totiž tradiční vytrvalostní závod v Mount Panorama, protože co víc prověří motoráře než závod na 1000 kilometrů s povolenými výkony přes 500 koní? Tou dobou, v 80. letech, tu pobývá i Tom Walkinshaw se svým týmem, se kterým se chce Mik utkat.

Tom Walkinshaw jezdící za Australský muscle car Holden zuří. Poslední auto se čtyřválcem které vyhrálo Bathurst je totiž Mini v 60. letech, jinak byl závod devizou místních V8. Nikdy tu nevyhrál turbomotor. A teď přišly Sierry RS500, které ovládly kvalifikaci. Na konci závodního odpoledne podává Tom Walkinshaw stížnost na všechny Sierry RS500 a komisaři před dalším startem vytahují motory ze všech pěti, které se účastní. Nenajdou žádné provinění a Tom Walkinshaw si tak udělá jen ostudu a v dalších letech se už šampionátu ani nezúčastní. Celý závod vyhrává Sierra RS500 týmu Benson & Hedges, kterou ladil Mik Kehl. Vítězství je to podivuhodné, protože to je první sezóna tohoto týmu a mají jen jedno auto ve hře, naproti nim stojí veterán Dick Johnson s mnohem větším rozpočtem a třemi auty.

Naší vítěznou Sierru řídí Tony Longhurst a Čechoslovák Tomáš Mezera. Takto si Mick Kehl buduje vazby do České Republiky. Přes Tomáše Mezeru získává i konexe na Velkou Británii, protože Tomáš bydlí v Londýně a hlavně má kontakty, které získal, když musel obcházet oficiální podporu Fordu po tom, co rok předtím podali podloženou stížnost na jejich tovární auta, což Ford stálo titul v cestovních vozech.

Jen tak mimochodem Mik ještě překonává světový rekord v rozložení a složení řadového čtyřválce na čas. Samozřejmě totiž ví, že k správnému naladění softwaru je potřeba dokonale znát hardware.

Mick se stěhuje do Anglie kde se podílí na vzniku a vylepšování řídících jednotek Motec, které začne používat nejen tamní rally svět. Pomáhá s vývojem v Cosworthu a jeho génia využijí i Bosch, Life nebo Marelli. Už má tedy mistrovské zkušenosti a chce je uplatnit ve svém vlastním podnikání. Najednou se volba České Republiky zdá logická, protože začínat v Anglii by bylo nošení dříví do lesa. Česko je v srdci Evropy, rally je tu poměrně populární, do Anglie to není přes půl světa, aby na díly čekal měsíc.

A zřejmě tu ani nebylo mnoho pořádných ladičů, protože po tom co Mik v roce 2010 zakládá RRR Power, získává tu v oboru v podstatě monopol. Mika začíná využívat špička českého motorsportu na závoďáky, ale staví a ladí i tréninková a tuningová auta. Auta ladí samozřejmě na brzdě. Když nedostane požadavky tak předem neříká, kolik bude mít auto koní, protože každý motor nejdřív individuálně změří a mapu dle toho přesně přizpůsobí. A spíš než o maximální výkony cílí na využitelnost. Jeho specialitou je přeplňování, málokdo dokáže hnát do motoru tolik vzduchu při zachování spolehlivosti. Prověřeno na stovkách zdejších aut. Uměl i speciality ale nejraději ladil Mitsubishi Evo, protože se prý ladilo snadno a zákazníků s nimi bylo mnoho, byly to tak nejrychleji vydělané peníze. Pro představu základní software vyšel asi na 30 a jen optimalizace nového turba 10 tisíc korun. Čekala se i několik měsíců fronta.

V roce 2015 se pak Mick náhle stěhuje do Číny na přání jistého čínského filantropa, který chce aby pracoval pro jeho závodní tým Gusto Engineering, ve kterém se synem závodí. V týmu pracuje i Richard Bulmer, další specialista, se kterým se Mick zná z Motecu a rally scény. Spolupracují s Teamwork Motorsport, týmem který má zkušenosti z nejprestižnějších závodů cestovních vozů. Od roku 2015 kdy k nim přichází se nápadně zvyšuje o počet úspěchů tohoto týmu. Mikovi samozřejmě přejeme jen to nejlepší v práci pro Číňany, ale doufáme, že i nám do Čech někdy pracovně zavítá.