Když Lotus v roce 2008 představil model Evora, fanoušci značky se spolu s automobilovými nadšenci zaradovali, že se malá britská značka s bohatou závodní historií rozhodla rozšířit svou nabídku o zbrusu nový civilizovaný model. Evora se zařadila po boku jednoduchého roadsteru Elise a jeho ostřejšího derivátu Exige, který byl zacílený pro použití na závodních okruzích. Jen málokdo si tehdy vzpomněl, že Lotus uvedl auto se stejnou filosofií už o několik let dříve.

Lotus Europa S navázal na historický typ Europa, který Britové prodávali v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století.  Europa byla kombinací sportovního kupé a cestovního GT, přičemž nezapomínala na nejdůležitější technickou vlastnost vozů Colina Chapmana – byla lehká a dokázala nabídnout nefalšovaný řidičský zážitek. Aerodynamickým autem ze sklolaminátu o hmotnosti v rozmezí od 610 do 710 kilogramů tehdy hýbaly malé čtyřválce Renault a Ford. Jednoduchého minimalistického sporťáku se prodalo dohromady 9 230 exemplářů, takže se Lotus rozhodl navázat na jeho tradici a připravit právoplatného nástupce.

Moderní Europa S byla uvedena do výroby v roce 2006 a byla luxusněji vybaveným derivátem úspěšného Elise. Lotus si byl vědom skutečnosti, že zákazníci toužící po kombinaci řidičského zážitku a každodenního použití nebudou čekat věčně, takže zvládl dokončit vývoj za pouhých 28 měsíců od prvního konceptu. Aby výsledný produkt nabídl komfortnější svezení než Elise, byl nejen delší, ale zároveň i o chlup vyšší.

Lotus se přitom držel nepřekonatelného receptu a dokázal udržet suchou hmotnost na uzdě. Sportovní kupé, jehož karoserie byla vyrobena z hliníkového prostorového rámu s kompozitovými povrchovými panely, vážilo bez provozních náplní pouhých 995 kilogramů. Konstruktéři zároveň zapracovali na bezpečnosti, protože se v přídi ukrývaly definované deformační zóny a kompozitové díly dokázaly absorbovat třikrát až čtyřikrát více energie než ekvivalentní komponenty vyrobené z konvenční oceli.

Designér Russell Carr se při navrhování nového modelu pokusil o jeho odlišení od tehdejší modelové řady, čehož docílil úplně novými tvary, které mají s Lotusy dané éry společného jen málo. Interiér dvoumístného kupé byl čalouněný kůží a jeho součástí byl základní audiosystém, klimatizace, lepší odhlučnění oproti sportovněji cíleným modelům a větší zavazadlový prostor. Europa S tak dokázala sloužit podobně jako běžný grand tourer.

Vůz přitom poháněl turbodmychadlem přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec Z20LER Ecotec s ventilovým rozvodem DOHC, z rodiny motorů koncernu General Motors, jež dosahoval nejvyššího výkonu 200 koní a maximálního točivého momentu 272 newtonmetrů. Hnací jednotka byla spojená se šestistupňovým manuálem Getrag M32 a veškerou hnací sílu posílala na zadní kola. Europa S dokázala akcelerovat z 0 na 100 km/h za přibližně 5,5 sekundy a dosahovala nejvyšší rychlostí až 230 kilometrů v hodině.

Společnost Proton, která byla vlastníkem značky Lotus, původně plánovala, že bude nový vůz vyrábět ve vlastní továrně v Malajsii, ale nakonec byl vyráběný na montážní lince Lotusu v anglickém Norfolku. Europa S však nenavázala na prodejní úspěchy staré Europy, za což mohla i skutečnost, že emise jejího motoru nesplnily přísné homologační předpisy ve Spojených státech amerických a Kanadě. Během dvou let produkce dokázal Lotus prodat pouhých 406 exemplářů.

Lotus v roce 2008 přispěchal s modifikovanou verzí Europa SE. Motor jako takový zůstal stejný, ale jeho turbodmychadlo se dočkalo nového nastavení, takže nejvyšší výkon vzrostl na 225 koní a točivý moment dosáhl 300 newtonmetrů. Vylepšení se dočkal i podvozek, jehož pružiny byly tvrdší a zároveň dostal měkčí stabilizátory. Výkonnější brzdy dodala společnost A.P. Racing. Ani Europa SE však nedokázala zaujmout zákazníky a prodalo se jí pouhých 48 kusů, kvůli čemuž se zařadila k nejvzácnějším silničním vozům značky Lotus.

Ani z pohledu motoristických novinářů si Europa S nevedla příliš dobře. Jeremy Clarkson o ní v Top Gearu řekl, že se jedná o hrozné auto. Jason Plato z konkurenčního Fifth Gearu ve svém testu zmínil, že není natolik dobrá, aby mohla být považovaná za skutečné auto kategorie GT. Europa SE si později vedla o něco lépe, protože jí výrazně prospěl vyšší výkon motoru a přeladěný podvozek. Původní Europa S měla výrazné sklony k nedotáčivosti, ale pečlivou úpravou se z ní stalo neutrální auto.

Europa S byla dost možná zajímavou možností, jak vlastnit Lotus vhodný i pro běžné ježdění po městě. Jeho naděje na velký úspěch však pohřbila nemožnost prodeje na důležitém a velkém americkém trhu. I přesto se však řadí k sportovním autům, o nichž by každý automobilový nadšenec měl mít alespoň základní znalosti. Pokud budete mít štěstí a potkáte nějaký z mála vyrobených exemplářů na některé automobilové akci, vzpomeňte si na skutečnost, že se jedná o opravdu vzácné auto.