V druhé polovině sedmdesátých let se Lamborghini spojilo s odborníky z Mobility Technology International, aby společnými silami navrhnuli nové terénní vozidlo, které mělo být nabídnuto americké armádě v rámci lukrativní vládní zakázky. Prototyp Cheetah vznikl v roce 1977, ale Italové se svým offroadem s motorem uprostřed neuspěli, protože nikdy neprošel vojenským testováním. Armáda upřednostnila nabídku společnosti AM General a svůj vozový park vyplnila všestrannými Humvee. Lamborghini po neúspěchu vývoj nevzdalo a rozhodlo se pokračovat, následkem čehož bylo představení prototypu LM001, který měl plnohodnotnou karoserii, ale stále jej poháněl nešikovný uprostřed uložený vidlicový osmiválec AMC.

Netypický projekt přitáhl pozornost nejmajetnější klientely italské továrny, která v něm viděla dobrou hračku vhodnou k prozkoumávání arabské pouště. Finanční injekce od švýcarské rodiny Mimram byla poslední pobídkou k tomu, aby se mohl terénní model stát skutečností. Lamborghini k vývoji přizvalo Giulia Alfieriho, bývalého vedoucího inženýra Maserati, aby z prototypů Cheetah a LM001 vytřídil jejich špatné části a nahradil je lepšími. Prvkem, který z vozů letěl jako první, byl slabý motor V8, jehož nástupce měl být uložen vpředu z důvodu vylepšení jízdních vlastností na nezpevněných cestách a dokonce i mimo ně.

K vrcholům Alfieriho práce v Maserati patřil závoďák Tipo 61 „Birdcage“, který získal svou přezdívku kvůli složitému prostorovému rámu. Ten byl lehký, ale zároveň velmi pevný, což byly požadavky, jenž byly potřeba pro terénní Lamborghini. Nezávislé zavěšení ve všech rozích neslo sedmnáctipalcová kola, se speciálními pneumatikami pro kombinaci povrchů asfalt/písek, za nimiž se ukrývaly velké brzdové kotouče. Jelikož už nebyla potřeba spolehlivost a snadná opravitelnost na bitevním poli, americký motor V8 nahradil vidlicový dvanáctiválec ze supersportu Countach. Jednotka o zdvihovém objemu 5,2 litru byla krmena šesticí karburátorů Weber a dosahovala nejvyššího výkonu 444 koní.

K dvanáctiválci se 48 ventily byl přimontovaný pětistupňový manuál ZF, na nějž navazoval systém pohonu všech kol. Součástí hnacího ústrojí byl i vysoký a nízký převod, který zajišťoval, aby bylo možné využít nové Lamborghini kdekoliv. Technika byla zabalena do velké hranaté karoserie, jenž byla zhotovena z hliníku a skelných vláken, protože už nemusela být neprůstřelná. Luxusně vybavený interiér využíval řadu komponentů z Countache a nabízel dostatek prostoru pro čtveřici cestujících. Další čtyři mohli být usazeni do otevřeného zavazadlového prostoru.

Offroad pojmenovaný LM002 (zkratka odkazovala na Lamborghini Militaria) byl ve své produkční podobě představen na autosalonu v Bruselu 1986. Oficiálně prvním zákazníkem se stal marocký král, k němuž se později přidala řada slavných osobností, jako šampión Formule 1 Keke Rosberg či Tina Turner. Majitelem jednoho z vozů byl i Silvester Stallone, podle něhož auto získalo přezdívku „Rambo Lambo“. Každý exemplář byl vyroben na objednávku, následkem čehož na světě neexistují dva identické vozy. Přestože LM002 bylo pouhou velkou hračkou, nikoliv ekonomickým či dostupným vozem, prodávalo se dobře. Do roku 1992 si své majitele našlo 301 exemplářů a několik dalších bylo vyrobeno v podobě náhradních dílů.

Postupem času v Lamborghini zamýšleli montáž nového většího dvanáctiválce, který původně pocházel ze závodního člunu. Přestože jeden takový vůz opravdu vznikl, není známé, že by byl stejný motor montovaný i do aut zákazníků. Továrna zároveň zkusila štěstí v závodech rally, ale po neúspěšné sezóně 1987 byl vývoj speciálu zastaven. Jelikož se jednomu z majitelů zdálo, že je offroad LM002 obyčejný a malý, dostal italský karosář Salvatore Diamonte za úkol připravit variantu Estate. Upravené auto vzniklo ve dvou exemplářích, stříbrný a zelený, a majitelem nebyl nikdo jiný než brunejský sultán.

V osmdesátých letech nebylo Lamborghini LM002 něčím, co dnes nazýváme „zeleným autem“. Hladový vidlicový dvanáctiválec si vyžádal palivovou nádrž o objemu 290 litrů, aby 2 700 kilogramů vážící vůz nabídl rozumný dojezd. Protože bylo LM002 prodáváno na různá místa po celém světě, včetně těch méně přívětivých, není překvapivé, že v dnešních dnech existuje méně než 300 kusů. Jeden z nich byl zcela zničen americkými vojáky výbušninou v Iráku poté, co jej našli v garáži patřící synovi Saddáma Husajna.