Popravdě jsem moc mladých lidí v Peugeotu nikdy neviděl, a když, tak jejich obličej nevyzařoval zrovna radost z toho, že mají auto. Ale v Peugeotu jim na tom asi moc nezáleží, protože jsou součástí koncernu Stellantis, a ve velkých koncernech se nezávislé myšlení moc nenosí. A tak Peugeot dělá pomalá a nevzhledná auta, a to se mu v podstatě daří už asi posledních 20 let, když pomineme GTi.

Jenže ne vždy tomu tak bylo: vraťme se o pořádný kus dál do historie, konkrétně do období kolem roku 1810, kdy dva bratři přestavěli svůj mlýn na slévárnu, a tak vznikla nová firma Peugeot, zabývající se výrobou oceli. A protože jim to tak dobře šlo, kolem roku 1830 začali vyrábět… dřevěné mlýnky na pepř. A prý to byly nejlepší mlýnky v celé Francii. A pak začali vyrábět i korzety. A…..  potom si řekli: „Počkat, co kdybychom začali dělat jízdní kola?”

A tak začali vyrábět jízdní kola, která byla velmi kvalitní, a tak na nich brzy jezdila celá Francie. V roce 1913 začali vyrábět motocykly, které se vyrábějí podle všeho dodnes. Potom začala první světová válka a Peugeot se musel přeorientovat z výroby motorek a kol na výrobu munice a střeliva. Dělali prý i velmi kvalitní střelivo.

A pak, v roce 1929, přišel na trh první automobil Peugeot 201, který byl první pojmenován tradičním způsobem, který si Peugeot nechal patentovat, a to dvě čísla s nulou uprostřed. Proto se mělo Porsche 911 původně jmenovat 901, ale Peugeot už to měl patentované, tak tam místo nuly dali jedničku, která tam vypadá líp.

Potom přišla 2. Světová válka, Peugeot si podrobili Němci a v halách vyráběli dodávky a nákladní vozy. Továrny byly během války velmi poničené.

Když po roce 1946 zlé časy v Evropě konečně pominuly, pánové z Peugeotu přišli s nápadem na Peugeot 504. A bylo to tak odolné auto, že to byl po velbloudovi nejpoužívanější dopravní prostředek v Africe. Doslova ji zmobilizoval. Byl prostorný, odolný, a náhradní díly byly levné. Není divu, že některé exempláře přejely Afriku od severu k jihu a zpátky bez větších potíží. Peugeot 504 byl schopen ujet i přes 2.000.000 kilometrů bez toho, aby se rozpadl.

A další posun v čase o pár desetiletí. Jsme už v 80. letech a v Peugeotu měli další nápad – přesunout se od odolných a robustních aut k něčemu sportovnějšímu. Najali si nového experta přes podvozky, a tak vznikla auta jako Peugeot 505 Gti, sportovní sedan, na tomto poli i konkurent BMW. Nebo legendární zběsilý prcek Peugeot 205 Gti, který byl opravdu rychlý a hbitý. A mělo to efekt i na statistiky prodejů.

Zatímco 504 se vyvážela hodně do Afriky, sportovní vozy Peugeot se vyvážely do celé západní Evropy. A reklamy na Peugeoty v televizi vás přímo nutily, abyste si sporťák od Peugeota koupili. Skákající 205 na skokanském můstku, Peugeot 405 projíždějící kolem hořícího kukuřičného pole, a další reklamy, které zkrátka měly efektivní a široký, marketingový dosah.

Nevím přesně, co se těm lidem událo v hlavě potom, ale tato nedlouhá éra pominula a v Peugeotu si evidentně řekli, že když už dělali ocel, mlýnky, korzety, motorky, jízdní kola, střelivo, a odolná, a pak i sportovní auta, „co kdybychom dělali něco úplně jiného?“

A tak vznikla hrůza jako Peugeot 1007, který má místo jen pro 2 lidi, ale posuvné dveře. Nebo nudná 607, ubíjející 407, nebo šíleně otřesná 3008. Peugeot najednou začal dělat hrozivá a pro řidiče nepoužitelná auta. Jako by na svojí zářivou minulost zapomněli. Nicméně a to je důležité – prodeje přesto vyletěly nahoru, i když je to k nepochopení.

Všichni časem došli k tomu, že Peugeotem jezdí jen řidiči staršího věku, kterým potěšení z jízdy nikdy nic moc neříkalo. Časem jsme se naučili poznat, v autech jakých značek jezdí ne moc dobří řidiči. Když vidíte nějaké auto hozené přes boudu v nesmyslu kdesi na rovině, většinou je to Peugeot. Takže výborná rada zní: nekupujte si Peugeota… Když už si ho koupíte, je docela dost velká pravděpodobnost, že se vám potom všichni začnou vyhýbat obloukem.

Autor: Václav Diviš