Technologie automobilů se neustále vyvíjejí, ale skutečný původ mnoha moderních technických řešení můžeme vysledovat i několik desetiletí zpět. Jedním z nich je zavěšení předních kol typu MacPherson, které v současnosti využívá většina vozidel s pohonem předních a všech kol (z vozů s pohonem zadních kol toto řešení používá například Porsche 911). Přemýšleli jste někdy o tom, kdo byl pan MacPherson, který toto zavěšení vymyslel, jak jeho návrh funguje a proč se stále používá?

Earle Steele MacPherson se narodil 6. července 1891 nedaleko Chicaga a je zodpovědný za tuto nadčasovou technologii. MacPherson získal titul strojního inženýrství na Univerity of Illinois a poté následoval svůj zájem o techniku a přesunul se do Detroitu v Michiganu, který tehdy byl začínajícím americkým automobilovým centrem.

McPherson sloužil v americké armádě během první světové války a po návratu do civilního života pracoval ve společnosti Liberty Motor Car Company, ze které se přestěhoval do firmy Hupp Motor Car Company. Když se v roce 1934 akcionáři hádali o budoucnosti společnosti, MacPherson se rozhodl hledat stabilnější zaměstnání a jeho znalosti a zkušenosti mu pomohly zaujmout pozici v General Motors.

V průběhu následujícího desetiletí se MacPherson vypracoval na pozici hlavního inženýra návrhu osobních a nákladních automobilů. Chevrolet se obával, že automobilový trh bude po skončení války váznout a potřeboval vyvinout jednoduchý levný vůz. Vývoj nového lidového modelu odstartoval v roce 1945 a MacPherson se jako vedoucí projektu ujal vývoje nového předního zavěšení. Vůz se nikdy nedostal do výroby, ale jeho inovativní zavěšení proslavilo MacPhersona v automobilovém světě.

Jeho konstrukce zahrnovala vertikální vzpěru, která se skládala z vinuté pružiny a teleskopického tlumiče, jež sloužil jako horní kotevní bod pro náboj kola. Nová konstrukce se radikálně lišila od tehdy standardních rovných tuhých náprav s listovými pružinami a pákovými tlumiči rázů, které vyžadovaly podstatně více prostoru a nedovolovaly předním kolům nezávislé výkyvy.

Svislá vzpěra je uchycena v horním uložení a spodní výkyvné rameno připevněné k nápravnici nese náboj kola. I když se náprava MacPherson používá převážně jako přední řídicí, může sloužit také jako zadní hnaná* i hnací*. Kola se otáčejí do rejdu kolem spojnice středu ložiska a kulového kloubu, která představuje virtuální osu, která rovněž tvoří osu zatěžování pružiny. Bez horního ramene a pružiny mezi ním a spodním ramenem nápravy zbývá dostatek prostoru pro hnací hřídel.

MacPherson podal první patentovou přihlášku na nový návrh zavěšení v roce 1947 a v roce 1949 si nechal patentovat vylepšenou verzi, která vydržela zkoušku času, protože ji využívá mnoho moderních aut.

Co je na zavěšení MacPherson tak skvělého, že se používá i po více než sedmdesáti letech? Hlavními přednostmi zavěšení MacPherson jsou zvýšená jízdní stabilita vozidla v zatáčce a jednoduchost, která kombinuje odpružení, tlumení a zatáčení. MacPherson s lehkou konstrukcí a malým počtem dílů funguje lépe než složitější systémy, oproti kterým nabízí snazší nastavení geometrie a s minimálními úpravami může dosáhnout velmi vysokých úhlů řízení.

Jediným požadavkem pro použití zavěšení MacPherson je samonosná karoserie, protože horní část teleskopického tlumiče musí být uložena v klobouku tlumiče. Moderní automobily jsou konstruovány výhradně se samonosnými karoseriemi, takže je osvědčená náprava MacPherson dlouhodobým nejlepším přítelem podvozkových inženýrů.

*hnaná náprava – přenáší pouze hmotnost vozidla
*hnací náprava – přenáší hmotnost vozidla a točivý moment pohonu na kola