Pontiac nepochybně položil základní kámen kategorie muscle cars, když v roce 1964 vypustil na trh Pontiac GTO. V podstatě se jednalo o dvoudveřový Tempest, pod jehož kapotou byl uložený vidlicový osmiválec o zdvihovém objemu 6,3 litru. Na mřížce chladiče a na bocích se objevilo typové označení GTO, které si detroitská automobilka vypůjčila z Ferrari 250 GTO a znamená „Gran Turismo Omologato“. Jméno znělo dobře, takže se Pontiac rozhodl jej využít a vtisknout novému modelu italské kouzlo a exotický vkus.

Originální Pontiac GTO s výkonem 360 koní byl ve skutečnosti mnohem výkonnější než Ferrari 250 GTO, jehož třílitrový vidlicový dvanáctiválec vyvinul nejvyšší výkon přibližně 300 koní. Magazín Car and Driver se v šedesátých letech rozhodl dát obě auta do srovnávacího testu, ale uskutečnění takové zkoušky se stalo poněkud obtížné. 250 GTO první série totiž vzniklo v počtu pouhých 33 exemplářů a Ferrari nemělo žádné tiskové auto pro případnou zápůjčku. Američtí majitelé zároveň odmítli GTO půjčovat magazínům, takže redaktoři časopisu nakonec napsali hypotetický srovnávací test mezi oběma vozy poté, co se s jedním Ferrari krátce svezli.

Naopak Pontiac v takovém nápadu viděl příležitost a magazínu poskytl speciálně připravené GTO. Vůz měl navýšený výkon a vyladěné zavěšení, aby při testování dosáhl lepších výsledků. Podle nepotvrzených informací se pod kapotou objevil větší motor Super Duty o zdvihovém objemu 6,9 litru a výkonu 370 koní. Redaktoři časopisu přitom nic nepoznali, jelikož zaměněný motor na první pohled vypadal jako běžná hnací jednotka.

I přes nemožné srovnání se ze smyšleného srovnávacího testu se stal chvalozpěv na Pontiac, u něhož redaktorům vadila pouze sedadla a tachometr. To v dobách před internetem a YouTube dopomohlo Car and Driveru, aby se zařadil k nejlepším magazínům v Americe a zároveň to pomohlo Pontiacu GTO v reklamní kampani.

Ptáte se, jak by onen srovnávací test dopadl, pokud by se opravdu uskutečnil? Pontiac GTO se na konci první poloviny šedesátých let řadil k nejrychlejším autům, jaká jste mohli na amerických silnicích potkat. S velkou pravděpodobností by tedy porazil Ferrari ve sprintu, ale následně by prohrál závod na jakémkoliv závodním okruhu.