Fiat 500 Hybrid: Jak jezdí modernizovaná stylovka po 13 letech na světě

Italská stylovka Fiat 500 je na trhu více než 13 let a tradiční motorizace pomalu vytlačuje plnohodnotná elektrifikace. Má stále co nabídnout?

Je to neuvěřitelné, ale Fiat 500 je tu s námi v nezměněné podobě už dlouhých 13 let. Za tu dobu prošel drobnými facelifty, ale stále ještě nepatří do starého železa. Pětistovka pořád vypadá svěže a hlavně, co je důležitější, pořád vesele.

Ačkoliv se nedávno představila nová generace (spíš je to zase jenom takový větší facelift) poháněná pouze elektřinou, původní novodobá Pětistovka se stále ještě prodává. A nejde pouze o vyklízení skladů, inovace se nevyhnuly ani dosluhujícímu modelu.

 

Pod kapotou totiž najdete atmosférický litrový tříválec, kterému nově pomáhá mild-hybridní systém. Dohromady se zmůže na 70 koní v 5 500 ot./min., což na rozpohybování 1 050 kg lehkého autíčka bohatě stačí, tedy alespoň ve městě. Občasné přesuny dálniční stotřicítkou ale s trochou sebezapření zvládnete také.

Přitom bude usrkávat minimum benzinu, dlouhodobý průměr činí 5,8 l/100 km, volným tempem po okreskách ale můžete jezdit i pod pět litrů a ustálenou osmdesátkou po pražských okruzích klidně i za tři a půl litru. Potěší i velmi dobré odhlučnění motoru, o kterém téměř nevíte, a příjemnou vzpruhou je i nezvykle silná rekuperace mild-hybridního ústrojí.

Uvnitř je Pětistovka tradičně stísněná. Vinou velmi vysoko posazených sedaček si cylindr na hlavu nedáte a co do šířky si zase musíte vybírat spolujezdce, se kterými vám nevadí intimnější kontakt, ale zase se propletete mezi jakoukoliv městskou překážkou, čemuž pomáhá i velmi dobrý poloměr otáčení. S tímhle prckem se doslova otočíte na pětníku.

Hlavní devizou interiéru je především styl, který hraje na populární retro vlnu. Před řidičem je klasická obří kaplička s digitálními přístroji, spolujezdec se zase může kochat plastovým obložením v barvě karoserie, které imituje původní plechovou palubní desku. A retro akcent doplňují stylová tlačítka. Prostě je to tu malé, ale hezké.

Jízdně není Fiátku co vytknout. Ačkoliv nadšeného řidiče nechytne za srdce jako třeba Miník, nejezdí vůbec špatně a díky rozevlátějšímu podvozku si užijete i trochu té zábavy. Tady je spíš sranda projíždět každou křižovatku s kvílejícími gumami, přizvedávat zadní kolečko a kličkovat mezi kanály, než krouhat zatáčky na okreskách.

Opravdu zklamaní budete jenom z pohledu do ceníku, jelikož Fiat 500 je drahý špás. Už dávno není tím levným autem, které postavilo válkou zničenou Itálii na kola, ale stylovým módním doplňkem, ekvivalentem kabelky na kolech, za kterou v základní verzi vydáte nejméně 270 tisíc, ale počítejte klidně s dvojnásobkem. Ale když ona je tak roztomiloučká.

Honda N600: Předchůdce Civicu vznikl jako odpověď na Mini

Malá Honda N600 byla prvním autem značky, které se oficiálně dováželo do Spojených států amerických, a byla předchůdcem úspěšného Civicu.

Číst celé

BMW Z18: Překvapivě zásadní koncept

BMW Z18 bylo kombinací motorky a auta. Nikdy se nevyrobilo a vlastně jsme ho málem ani neznali, ale poměrně významně ovlivnil trend automobilového průmyslu po další desetiletí.

Číst celé

Lotus 7 byl autem, které člověk načmárá za víkend

Maličký Lotus je dodnes důležitým měřítkem při porovnávání moderních lightweightů. Přestože se jedná o nejslavnější model malé automobilky z Británie, nikdy to neměl jednoduché.

Číst celé

13B-MSP Renesis: Znáte poslední sériový wankel?

Atmosférický dvourotorový wankel nabízel vysoký litrový výkon a nechal se točit k 9 500 otáčkám za minutu. Spolehlivost nepatří k jeho kladným stránkám, ale charakter naopak ano.

Číst celé

Campagnolo: Od bicyklů přes NASA a sporťáky zase zpátky

Campagnolo je legendou v silniční cyklistice, ale jako průkopníci lití hořčíkových slitin se uplatnili i v nám zajímavějších oborech.

Číst celé

Pět aut, která bych chtěl řídit o chvíli déle

Pravděpodobně všechny z nás baví neustále poznávat další a další auta. Občas se ale objeví kousky, v nichž bychom chtěli strávit více času, než bylo možné.

Číst celé