V případě tuzemské automobilky jsou tato auta poměrně čerstvou historií. V roce 2009 na trh nejdříve přišel malý Yeti. Ten nám je sympatický pro jeho odvážný design a formu vzdálenou koncernovým sourozencům. Minulý rok pak dorazil velký Kodiaq, který se prodává jako housky na krámě. V posledních letech ale Yeti na konkurenty už nestačil a tak Škoda přispěchala s nástupcem s novým jménem – Karoq. Nebudeme vás plnit větami o tom, ve kterém iglú slovo vzniklo, vystačme si s tím, že SUV od Škody teď obě začínají na K a končí na q.

Karoq se oproti Yetimu výrazně přiblížil koncernovým sourozencům. Přeskočme ale tlachání o společném vývoji a nebo stupních výbavy. Máme tu před sebou Karoq, tak se pojďme podívat, jak jezdí. Největším překvapením Karoqu je jeho podvozek. Ten se nám opravdu líbí. Vlivem měkkého houpavého nastavení je nástupce Yetiho pohodlným autem pro denní ježdění, jenž dává řidiči skutečný pocit, že mu může důvěřovat. Při sportovní jízdě celé auto mírně vlaje, ale na rozbitých sicilských okreskách sbírá nerovnosti velmi slušně. Problém přichází v případě větších nerovností. Vhodným příkladem jsou nástrahy moderních měst – retardéry. Byli jsme nemile překvapeni, když nám nezatížený Karoq při přejíždění jednoho takového poskočil v rozumných 20 kilometrech v hodině. Tohle dokáže být při běžném použití otravné. Nadějí a návodem je, že přejezdy jsou výrazně hladší v téměř dvojnásobné rychlosti.

Nabídka motorizací zahrnuje pět jednotek, z nichž jsou dvě benzínové a tři dieselové. Zprvu se nám dostal do rukou motor 2.0 TDI o výkonu 150 koní se šestistupňovým manuálem a pohonem 4×4 Haldex. Prostřední diesel nabídky nabízí pro běžného uživatele dostatečnou porci výkonu, díky níž má šanci stát se velmi oblíbeným, ale na svižnější ježdění to není. Navíc, s manuální převodovkou nám nedával smysl. Samotné řazení není zábavné, protože jsou vlivem zástavby utlumené veškeré vibrace a pocit mechaničnosti je v koncernových autech dávno pryč. I nadšený řidič pak dá nakonec přednost sedmistupňové DSG. Z Karoqa se s dvouspojkovým automatem stane auto, jenž je opravdu příjemné na běžné ježdění jak do města, tak mimo něj.

I přes to, že bychom sáhli po automatu, je pořád nastavený jako většina DSG z koncernu VW. Chvílemi nám vadí dlouhá odezva na kickdown a nastavení řazení převodovky. Aby auto mohlo plnit aktuální emisní limity, převodovka se snaží co nejdříve řadit vysoké převodové stupně. To má za následek silně podtočený motor s mizivou odezvou na plyn. V několika případech bychom v automatickém režimu v případě kickdownu uvítali převod o jeden stupeň nižší. Pružná akcelerace z 80 km/h totiž bohužel není taková, jaká by se na běžné předjíždění hodila.

Poslední námi vyzkoušenou motorizací byla zážehová 1.0 TSI, která se montuje také do Octavie. Malý benzín s výkonem 115 koní poskytuje snad až nečekanou a milou dávku pružnosti, která ale končí při nějakých 105 kilometrech v hodině. Pak už je výrazně znát opravdu malý výkon auta, a to i přesto, že se u Karoqu podařila uhlídat hmotnost – s litrovým motorem váží hezkých 1 271 kg. Při předjíždění je potřeba již trochu plánovat. Každý metr navíc se počítá. Když však opomeneme malou porci hnací síly, je tříválcový litr při klidné jízdě opravdu příjemný a pravděpodobně se stane oblíbenou volbou chalupářů.

Když se na závěr koukneme na Karoq samotný, jeho vzhled nám připadá až zbytečně konzervativní. Nenadchne, ale ani neurazí. Yeti si razil vlastní cestu a s prodeji problém neměl. Karoq je viditelně dvojče Tiguana a dvojice Seatů, což nám připadá trochu škoda.

Přední část a bok se inspiroval vetším bratrem, záď spíše hledá svou vlastní cestu. Ta jediná na autě vzbuzuje redakční diskuzi. Netypicky tvarovaná zadní světla vytváří neúplný dojem. Někteří říkají, že v jejich polovině na dveřích kufru něco nechybí, někteří zase otáčí, že je to ten nejhezčí a nejzajímavější prvek vozu.

Závěrem můžeme říci, že Škoda Karoq – ruku na srdce – autem pro nadšence prostě není; a ani to není překvapením. Shrňme ale ještě pohled běžného uživatele, který bere projíždění zatáček se stejnou vlažností jako shrabávání listí. Jedná se o kvalitně vyrobené auto s prostorným a variabilním interiérem, který pojme čtyři osoby, za nimiž je dobře přístupný kufr srovnatelný s Octavií. Máte-li v sobě alespoň tu českou hrdost na Škodovku, že dokáže českýma rukama vyrábět a z velké části i navrhovat kvalitní auta, tak hlásíme, že ta je pořád na místě.