Bertone Nivola: Italsko-americká pocta legendárnímu závodníkovi
Futuristický koncept Bertone Nivola vznikl jako budoucnost Chevroletu Corvette a vzdával hold slavnému italskému závodníkovi Tazio Nuvolarimu.
Italské designové studio Bertone se proslavilo svými koncepty s futuristickými klínovitými tvary. Na počátku devadesátých let nebyla tvorba návrhářů Bertone příliš výrazná a většina jejich vozů upadla v zapomnění. Jedním z nich je málo známá vize budoucnosti prvního amerického sportovního vozu – Chevroletu Corvette Nivola z roku 1990, který můžeme považovat za předzvěst sériové Corvette C8.
Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let nastal v historii Corvette důležitý zlom. Inženýři se při vývoji Corvette C4 potýkali s přísnými regulacemi spotřeby paliva a emisí škodlivin, což byla příčina relativně slabých osmiválců této generace. Corvette C4 byla vybavena vstřikováním paliva a každoročním zlepšováním vzrůstal výkon jejích motorů. Touto cestou si Chevrolet vydláždil cestu k ZR-1 s výkonem 375 koní pro rok 1990.
V roce 1990 Bertone představil na autosalonu v Ženevě koncept Nivola, který prezentoval možnou budoucnost Corvette. Bertone experimentoval s Corvette už dříve, když oblékl její techniku do neonově zeleného konceptu Ramarro s pohonem zadních kol. Nivola byla výrazně odlišná, protože byla poháněna motorem uloženým uprostřed. Karoserie s dlouhým rozvorem náprav a krátkými převisy připomínala Lamborghini, zatímco byla širší než ZR-1.
Vzhled nebyl jediným exotickým prvkem Corvette Nivola. Pod celoocelovou karoserií, na rozdíl od konstrukce Corvette C4 ze skelných vláken, byl vidlicový osmiválec LT5 s ventilovým rozvodem DOHC, který vznikl ve spolupráci s Lotusem a byl spojen s pětistupňovou mechanickou převodovkou ZF Transaxle. Stejnou převodovku používalo například DeTomaso Pantera. Podle magazínu Popular Mechanics byl výkon 375 koní shodný z ZR-1, avšak jiné zdroje informují o přeplňování dvojicí turbodmychadel a výkonu až 650 koní.
Původní myšlenka společnosti Bertone požadovala složitou zatažitelnou pevnou střechu, ale protože se takové řešení stalo nepoužitelné, nakonec byla použita jednodušší odnímatelná střecha typu targa. Interiér vycházel z typické módy devadesátých let a kombinoval fialové a světle zelené kožené čalounění. Futuristický mimozemský dojem dotvářely digitální ukazatele převzaté z Corvette C4.
Koncept sloužil jako pocta slavnému italskému závodníkovi Tazio Nuvolarimu, jehož přezdívka byla „Nivola“, a odstín laku exteriéru odkazoval na jeho oblíbený žlutý svetr. Zatímco Corvette Nivola byla ohlédnutím do automobilové historie prostřednictvím slavného jména, zároveň byla přesným nahlédnutím do budoucnosti.
Chevrolet v létě 2019 představil dlouho očekávanou Corvette generace C8, která s prototypem Nivola sdílí nejen osmiválec uložený uprostřed, jež bude ve výkonnějších verzích přeplňovaný turbodmychadly, ale i skládací pevnou střechu verze Convertible. V dnešních dnech může být podobnost obou vozů čistě náhodná, ale musíme uznat, že Nivola z roku 1990 je opravdu zajímavý a stylový koncept.