Jaguar F-Type je prostě auto, které nemůžete nemilovat. Vypadá parádně, skvěle jezdí a všude budí zvídavou pozornost kolemjdoucích. Oproti Porsche 911, které se po silnicích rozmnožuje rychleji než kapénkové infekce, jej totiž vidíte velmi zřídka. Je to vzácný úkaz spatřit tuhle kočku v divočině.

Zároveň je to ten druh elegantního raubíře, za kterým se otočíte, kterému ukážete palec a kterému odpustíte, že je občas trochu hlučnější a na silnici zanechá dvě tlusté gumové čáry. Protože má prostě charisma a rozhodně si ho s ničím jiným nespletete.

S příchodem faceliftu ovšem nastala palčivá otázka – je to stále ještě to kouzelné gétéčko, ze kterého stříká testosteron všemi směry? Jaguar F-Type ze středu nabídky totiž přišel o důležitou část skládačky, která tvořila jeho nenapodobitelný charakter. Vlastně o dvě části.

Pod kapotou se místo třílitrového šestiválce usadil větší pětilitrový osmiválec. Já, opovrženíhodný bojovník za šikanované osmiválce bych měl jásat, vždyť víc válců je víc Adidas, navíc unikátní koncepce přeplňování kompresorem zůstala, výkon narostl, tak co víc si přát? A já si místo toho budu ještě stěžovat?

Jenže původní šestiválec měl úžasné kouzlo. Akorát dostatek výkonu, samosvorný diferenicál a dokonce šel objednat i s manuálem, ačkoliv údajně nebyl zrovna dobrý a super rychlý a přesný osmistupňový automat je prostě stále skvostný. A hlavně, naprosto neuvěřitelně zněl!

Probudil se ostrým štěknutím, v nízkých otáčkách si melodicky pobublával, zatímco na konci spektra chraptěl jako nachcípaný Marek Vašut chrchlající do rozbitého saxofonu, jenom aby při přeřazení hodil do výfuku pytel bouchacích kuliček. A slyšet byl pronikavě přes půl města!

Najedou vám pod nosem vyrašil knírek, rozepla se košile a duchem jste se přesunuli někam do šedesátek za volant původního Jaguaru E-Type, nejkrásnějšího auta pod sluncem. Ačkoliv vlastně vůbec nezněl jako E-Type, jehož velejemná řadová šestka sotva vydala hlásek, ten bengál byl strašně retro.

Potom je tu více diskutabilní a subjektivní záležitost. Jaguar F-Type má novou tvář. Předek se už kdysi vysmátým obličejem neodkazuje na svého duchovního předka a zadní partie, ačkoliv se stále drží původního motivu, ztratily s šestiválcem i tolik ikonické centrální výfuky. Ty jsem na obou autech vždycky miloval.

Začínám ale přicházet novému vzezření na chuť. Agresivnější pohled vypadá dospěleji a snadněji si F-Type spletete třeba s exkluzivnějším Aston Martinem. A jeho sexy silueta s předlouhou kapotou, vzadu posazenou kabinou a vytaženými boky stále vypadá naprosto perverzně. Zvrhlejší auto abyste pohledali.

Sotva mohu skrývat, že na mě předchozí Jaguar F-Type V6 S zanechal nesmazatelné stopy, život jde dál a na novinku se musím podívat objektivním pohledem. A musím uznat, že ačkoliv ztratil něco ze svého kouzla, furt je to brko.

Osmiválec nabízí skvělých 450 koní a 580 Nm, které jsou díky přeplňování kompresorem k dispozici naprosto okamžitě. Jenom pomyslíte na sešlápnutí pravého pedálu a už se zadek vpouzí jako zuřivý býk. Nástup výkonu je razantní jako u turbíny, předvídatelným a nikterak záludným podáním je ovšem blízký atmosféře.

Kompresor je zkrátka skvělý a je věčná škoda, že ho už skoro nikdo nepoužívá. Stejně tak zamrzí, že jeho další nespornou výhodu, totiž ostře znělý zvuk jako u atmosféry, kterému nestojí v cestě tlumič ve formě turba, museli konstruktéři obětovat přísnějším emisním i hlukovým regulím.

Stále si můžete otevřít klapky ve výfuku stisktunítm tlačítka, jenže opravdu ostrého, plechového burácení se dočkáte až na samotném konci otáčkoměru a střílení do výfuku už také není, co bývalo. Auto možná dospělo, řeknete si, jenže společensky přijatelné raubířství bylo právě tím, co tvořilo podstatnou část jeho osobnosti. A hlavně já jsem zamrznul v pubertě.

V nižích otáčkách je nový Jaguar F-Type distingovaným společníkem na dlouhé cesty a tuhle vlastnost navíc zdařile podporuje tak akorát trefně nastaveným podvozkem. V komfortním režimu je pohodlný a ve sportovním nenásilně přitvrzený, dokonale vyvážený, ochotný obratně poslouchat povely volantem, ačkoliv je to celkem velké a těžké auto.

S autem ihned srostete podobně jako třeba s Miatou, nebudete se ostýchat jej posílat do zatáček absurdními rychlostmi a zároveň si plnými doušky vychutnáte jeho delikátní vyvážení, ochotu nechat se řídit plynem a příjemně mechanickou provázanost ovládacích prvků.

Uvnitř se potom nabažíte krásně zpracovaným interiérem, ve kterém budte neustále osahávat semišem čalouněný strop a kochat se pěknou grafikou nových digitálních budíků. Do krásné skořepinové sedačky zapadne vaše sedínka jako na onen pověstný hrnec a hluboký posaz s dokola obepnutou kabinou vás zahřeje útulností. Tady mile rádi strávíte tisíce kilometrů.

Menší pihou na kráse je nevyužitý vnitřní prostor, hlavně za sedadly, a poněkud titěrný zavazadelník, ale ve dvou byste se na nějakou tu cestu napříč Evropou mohli zabalit. Rozhodně na takovou cestu do smrti nezapomenete.

Jaguar F-Type P450 se coby dokonale trefený střed nabídky mezi bezduchým čtyřválcem a brutálním SVR poněkud změnil, a přestože ztratil trochu ze svého kouzla, stále je to šarmantní gétéčko, ve kterém se probudí duše sportovce, když přijde ta správná chvíle. Jak jsem říkal na začátku – Jaguar F-Type je prostě auto, které nemůžete nemilovat.