BMW řady 1 se stalo nástupcem BMW 3 Compact, které bylo spíše uříznuté kupé než hatchback a vždy mělo starší techniku než soudobé trojky. To první jednička značená E87 sdílí se soudobou trojkou E90 asi 60% dílů, včetně hliníkového víceprvkového zavěšení, a zbytek má vlastní. Začala se vyrábět jako pětidveřová v roce 2004. Až během roku 2007 se začaly prodávat třídveřové hatchbacky, kupé a kabriolety, ty se ale také vyráběly déle.

Vzhled karoserie navrhl Christopher Chapman pod dohledem Chrise Bangla, mluví tehdejším BMW designovým jazykem plným nepřímo souvisejících prvků – dekonstruktivismem. Ostrá i oblá světla, profil s výrazně vylisovanou hlavní linií, která na okrajích přechází téměř do ztracena, úzké přední a široké zadní sloupky. Pro jedničku je pak typické prohnutí boků nad prahy a na dveřích. Od prvního konceptu řady 1 nazvaného CS1 to je už děsivých 16 let, přesto se nám jednička líbí nejvíc až dnes.

Odvážný Adam nám v Orlickém Podhůří na celý den půjčuje svou 118d s M paketem. Je po modernizaci v roce 2007, což znamená podstatné posílení na 140 koní a 300 Nm a má elektrický posilovač řízení. Začínáme ve městě. Rychle nacházím správnou polohu za volantem a můžu sedět hezky nízko. Manuál je přesný s krátkými drahami i kvalty, ale prý má i dlouhou, dálniční, šestku. Motor je ve všech vlastnostech dobrý dvoulitrový diesel, jiný se ani do jedničky ani nedával. Verze se odlišují jen naladěním a onou drobnou modernizací. Svižně chodí za plynem a jezdí i pod pět litrů. Nechrochtá, jen trochu klape a i s tím přestane pár otáček nad volnoběhem. Elektronika zasahuje velmi brzy, pod plynem téměř nenechá hvízdnout zadní gumy, nemusíme tedy přímo poznat, že jednička má poháněná zadní kola. Vždyť i samo BMW svou první předokolku omlouvalo tím, že většina majitelů těchto jedniček to ani nepoznala.

Volant se za koly rychle roztočí pokaždé, když ho potřebujete pustit a nechat to na něm, protože sami byste to jen těžko stihli.

Má dobrý rejd, skvěle zatáčí, je vyvážená a stabilní. K tomu všemu pohon zadních kol přispěl! I s M paketem není jednička nepohodlná, zvláště pro cestující vepředu, sportovní sedačky bych volil i na dálkové cestování. Půl dne jsme ji ve třech jinak velkých a tedy strategicky rozmístěných lidech bez problému využívali jako praktické doprovodné auto jiného testování. Tím, jak jezdila nás ale nakopla přidat.

Po vypnutí stabilizace nás šokovalo, jak snadno jedničce ustřelí záď i na suchu. Po zatížení vnějšího zadního kola na dvojku stačí využít slušnou dávku krouťáku ve středních otáčkách a trochu cuknout volantem. Zbyde ještě několik tisíc otáček na to smyk držet. Tužší podvozek M paketu přispívá k celkově rychlým reakcím na řízení a nenechá příliš odlehčit vnitřní kolo, takže nutně nepotřebujete samosvor. Strmé řízení s menším M volantem usnadňuje rozhození a následné rychlé kontra, hodí se i do města a na klikaté úseky. Cítíte přední kola a volant se za nimi rychle roztočí vždy, když ho potřebujete pustit a nechat to na něm, protože sami byste to jen těžko stihli. Tato přirozená mechanická pomoc, typická hlavně pro zadokolky, byla v mnoha jiných moderních vozech potlačena. Delší záď naší pětidveřové varianty je zřejmě v driftu příjemnější, ale vzhledem ke stále nevelké kinetické setrvačnosti zadku hatchbacku je potřeba dávat si pozor na přílišné a rychlé ubrání plynu. To způsobí tvrdé zakousnutí zadních kol do asfaltu a tedy následné plné brýle při rychlém vracení kontra zpátky doprovázené záškubem posádky, které může někoho přinutit chtít raději Mégane.

Naopak do hodin se jedničce vůbec nechce. I při intenzivním brždění v nájezdu do zatáčky zůstává záď zatížená a přetáčivost přijde až když ji vyvoláte, což je pro mě žádoucí opak chování některých jiných hatchbacků. Zrychluje a je stabilní až do dálničních rychlostí, kde se zábava na Orlicku mění v úlet a je rozumnější zase zpomalit. Ve velké rychlosti musíte být také přesní a citliví na ostré řízení.

Jednička nás v ničem nezklamala. Z pozitiv její jedinečné koncepce, dotaženosti a solidnosti musí těžit všechny specifikace. I v nejmenším balení se skromným dieselem to je fungující, osobité a mechanické BMW. To z něj pro spoustu lidí musí dělat ten nejsprávnější hatchback nebo klidně hot hatch v případě silnějších motorizací. Ani z testované verze se mi nechtělo, protože dávala důvěru, chuť a prostor zkusit víc a víc.