Bentley v současnosti známe jako prestižní značku vyrábějící luxusní auta, jejichž historie sahá až na začátek meziválečného období v první polovině dvacátého století. Páteř legendy Bentley však vychází z příběhů „Bentley Boys“. Tito bohatí, ale odvážní závodníci viděli úspěch v motoristickém sportu a sloužili jako perfektní vyslanci britské značky. Jejich oddanost Bentley byla taková, že Woolf Barnato, zakládající člen spolku Bentley Boys, v roce 1925 odkoupil celou společnost.

Barnato získal své bohatství z diamantových dolů Kimberley v Jižní Africe, ale za volantem Bentley byl zajímavým mixem řidičského talentu a džentlmenského chování. O jeho odhodlání a soutěživosti vypráví i příběh, který se začal psát na večírku na palubě jachty u francouzského Cannes v březnu 1930. Barnato navrhl závod napříč celou Francií, který se zdál nemožný.

Cílem závodu bylo porazit luxusní francouzský noční expres Le Train Bleu, jehož příští trasa vedla z Cannes do Calais. Barnato se chtěl vsadit s přáteli o 200 liber, že na 912 kilometrů dlouhé cestě dokáže porazit slavný vlak ve svém rychlém Bentley. Jeho přátelé však takovou sázku odmítli, ale Woolf měl v hlavě něco, co potřeboval dokázat sám sobě.

Následujícího dne před šestou hodinou večerní nastoupil Barnato do svého Bentley Speed Six Coupé. Bentley se zakázkovou karoserií, jíž navrhl Gurney Nutting, bylo jediné svého druhu a bylo poháněné stejným motorem o výkonu 180 koní, jaký byl použitý v závodních vozech Bentley pro Le Mans. Vyrazil vstříc dlouhé noci za volantem, během níž chtěl dokázat, že má pravdu.

Jeho soutěživý charakter podporoval jeho rychlost, ale bohužel ne auto. Těsně před dosažením Paříže se závod přeměnil ve zběsilé hledání čerpací stanice, aby uhasil žízeň nenasytného motoru navrženého pro automobilové závodění. Poté, co ztratil nějaký čas hledáním, se mu podařilo natankovat auto a i přes silný déšť uháněl dál k pomyslné cílové čáře.

Barnato dorazil na vlakové nádraží v 10:30, ale kde byl vlak? Byl už pryč? Ačkoliv to Barnato netušil, Bentley byl v cíli s velkým náskokem. Se svým spolujezdcem se rozhodli, že budou pokračovat dál do Londýna. Pomocí trajektu se dostali přes kanál La Manche a poté Speed Six zamířil do hlavního města na domácím území. Po dlouhých 1 120 kilometrech cesty zaparkoval Woolf Barnato své Bentley před podnikem Conservative Club na St. James Street v 15:20. Překvapivě, Le Train Bleu dorazil do Calais ve Francii čtyři minuty poté, co byl motor Bentley zhasnut v Londýně!

Byl to úžasný úspěch a příběh, který se brzy rozšířil na obou stranách kanálu. Zatímco si lidé vyprávěli fascinující historku, společnost Bentley se ocitla v nelehké situaci. Francouzská asociace výrobců vozidel a motorů požadovala po Bentley Motors 160 liber jako pokutu za závodění na veřejných komunikacích.

Přestože taková pokuta byla v roce 1930 velká, ani zdaleka se nejednalo o nejhorší trest. Značce Bentley bylo následně zakázáno, aby se zúčastnila pařížského autosalonu toho roku, což jej stálo ztracené prodeje. Barnato se pokusil odvolat k trestu s tím, že závodil jako soukromá osoba a ne jako zástupce Bentley. Francouzi si však stáli za původním rozhodnutím.

Tento téměř mýtický příběh byl převyprávěn tolikrát, že se Bentley Speed Six Coupé stal automobilovou legendou. V roce 2015 se redaktoři Car Magazine rozhodli cestu zopakovat s Continentalem GT3-R, ale pouze se jim podařilo zlepšit Barnatovu průměrnou rychlost 69,5 kilometrů v hodině o nepatrný rozdíl. Vzhledem k tomu, že GT3-R má více než 572 koní, ještě více je zdůrazněno to, co bylo v roce 1930 velkým úspěchem.