Volvo T6 Roadster: Co se stane ve Vegas, zůstane ve Vegas

Ne vždy si ve Volvu mysleli, že jejich jediným údělem je zachraňovat lidi a planetu. Vraťte se s námi do roku 2005 a přivítejte Volvo T6 Roadster.

Volvo už dlouhou dobu platí za výrobce bezpečných a bytelných vozů, které jako by se idálně hodily na drsný, ale bohatý skandinávský sever. Dnešní Volvo lze také zařadit do ekologické škatulky, protože se odřízlo od větších motorů než dvoulitrových čtyřválců a jako prioritu do dalších let vidí hlavně hybridizaci nebo rovnou elektromobilizaci své nabídky.

Doba, kdy Volvo vyrábělo zadokolky už je tak dávno, že už to snad není ani pravda, přesto ještě před pár lety vystrkovalo růžky pomocí ustřelených konceptů, jako je právě tento T6 Roadster.

Představil se na výstavě upravených vozů SEMA v Las Vegas v roce 2005, kam ho Volvo přivezlo společně se střízlivějším konceptem XC70 All Terrain (níže v galerii). T6 Roadster byl hot-rod, kterým automobilka chtěla navázat na tradici zejména amerických tunerů. Volva z 50. a 60. let jsou dodnes poměrně vděčným cílem jejich úprav.

Design připomínal Plymouth Prowler a používal typické prvky hot-rodů jako úzkou příď nebo přední kola a světla vytažená ven ze stran karoserie. Zvenku vůz působil unikátně, zejména spojení svébytného designu se stylem Volva dodnes budí příjemné rozpaky.

Protože auto nemělo jiný cíl než upoutat pozornost, Volvo nechtělo zbytečně nafukovat rozpočet. To rozpoznáte zejména v interiéru. Sedadla a přístrojový štít, zde umístěný doprostřed, bez změny daroval sedan S80. Dokonce i volant byl převzatý z S60, jen na něj byl přidělán chromovaný kruh evokující staré doby.

Vůz byl postaven v jediném exempláři, ovšem byl plně pojízdný. Jeho základ tvořil ocelový rám a pod jeho povrchem byste našli převážně součástky, co se daly najít ve skladech automobilky. Za zmínku stojí dvakrát přeplňovaný motor o objemu 2,9 litru z S80, ovšem jeho uložení byste neuhodli. Motor byl namontován napříč za zadní sedadla. Na zadní kola výkon přenášel pomocí automatické převodovky. Volvo se o výkonech vozu nikdy nezmínilo, ovšem uvedlo maximální rychlost 330 kilometrů za hodinu. Jestli jde o reálný údaj si netroufáme tipovat.

Volvo ani nikdy nepočítalo s tím, že by se cokoliv z konceptu přeneslo do sériové výroby – co se stane ve Vegas, zůstane ve Vegas. Nicméně, Volvo sklidilo vlnu obdivu a tak nelenilo a o dva roky později představilo další studii, tentokrát světle modrý V8 Speedster (níže v galerii). To už se psal rok 2007 a finanční krize zakrátko na to Volvo tvrdě smetla. Místo dalších hot-rodů přišel prodej celé automobilky. Putovala tak od Fordu k čínskému Geely, které už nic takového nezajímalo.

Americká automobilová kultura 50. let: Počátek muscle cars, hot rodů a tuningu

Padesátá léta minulého století byla obdobím poválečné svobody. Americký automobilový průmysl začal rapidně vzkvétat a zrodila se odvětví, která existují dodnes.

Číst celé

Nissan GT-R, část třetí: ATTESA a převodovka

V našem pětidílném seriálu se věnujeme konstrukci Nissanu GT-R R35. Kolem tohoto vozu koluje spousta mýtů a polopravd. Podrobných informací v českém jazyce také příliš nenajdete. Tak jen do toho!

Číst celé

Jaký byl pravdivý důvod, proč Audi koupilo Lamborghini v roce 1998

Audi využilo know-how malosériové italské automobilky, aby získalo náskok před konkurencí při vývoji sportovního vozu s motorem uprostřed, ale celý příběh je trochu složitější.

Číst celé

Servis McLarenu F1 stále vyžaduje zastaralé počítače Compaq z 90. let

Zastaralý notebook Compaq LTE 5280 se při servisu McLarenu F1 používá kvůli speciální kartě CA, která vytváří komunikaci mezi počítačem a autem.

Číst celé

Ferrari Pinin: Čtyřdveřák, který by v konkurenci neobstál

I po více jak sedmdesáti letech od svého založení Ferrari nevyrobilo čtyřdveřový vůz. Jednou k tomu ale bylo velmi blízko.

Číst celé

Alfa Romeo B.A.T.: Svatá trojice italského aerodynamického designu

Netopýří koncepty Alfa Romeo B.A.T. od Franca Scaglioneho ohromily svět futuristickým designem, jehož aerodynamika je těžko překonatelná.

Číst celé