Za volantem Mazdy RX-7 FC3S. Sen s ještě lepším probuzením!

Když jsme dostali nabídku na setkání s RX-7 FC3S, zajímalo nás jen to, že je pojízdná. Skvělé to ale nebylo jen proto, že jsme se v ní konečně svezli.

Wankely zná u nás skoro každý. Děda mi jako bývalý učitel vyprávěl, že se jednu dobu vyučovalo, že rotační motor je budoucnost a postupně úplně vytlačí konvenční motory. Poprvé byl použit automobilkou NSU a následoval je třeba Citroen, VAZ a samozřejmě Mazda. Na přání ruské policie vznikly s rotačním motorem i Lady. Rotační motory se také objevily v mnoha konceptech symbolizujících pokrok revoluci. Jeho kompaktním rozměrům a jednoduchosti nemohl na papíře pístový motor konkurovat. Revoluce se ale nekonala. Wankel narazil na zákazníky a jejich hrubé zacházení a hodnocení. Získal si pověst nespolehlivého a užraného motoru. A i ty nejšťastnější wankely čekala nevyhnutelná generálka motoru kvůli dosud neřešitelnému problému opotřebování těsnění na vrcholech rotorů. Rotačním motorům se tak zdál být konec už krátce po slibných začátcích.

Vlastně jen Mazda to nevzdala. Kromě vlastní snahy koupila výsledky vývoje NSU a pustila se do potlačování zdánlivě neřešitelných problémů. Japonci dokázali dát světu mnoho modelů s rotačním motorem, které se prodávaly v objemech stovek tisíc kusů. Díky Mazdě tak mohli zákazníci ukojit svou touhu po lehkém a točivém motoru. A nebylo to jen o sportovní jízdě, jelikož wankel vyniká i hladkostí chodu a jeho nízký objem stlačí cenu pojistného na minimum.

V Evropě to ale dnes tak jednoduché nemáme. Pokud pomineme dovozy z Japonska a USA, kde byly wankely nejpopulárnější, zůstanou nám jen dvě možnosti: Mazda RX-7 a RX-8. První RX-7 je pak již značně fosilní a tedy ryzí veterán, nejnovější RX-7 FD je pak s levostranným řízením již šíleně drahá a vzácná.

RX-8 jsem sice vždy považoval za dokonalejší auto než RX-7 FC, přesto právě RX-7 FC byla vždy wankelem a také autem čistě na zábavu, které bych si koupil. Lákala mě vetší strohost, turbo a rozsáhlejší prostor k úpravám. Autu, tak jak vyjelo z fabriky, jsem ale vlastně vůbec nerozuměl.

RX-7 FC jsem měl za auto, které je v sériové podobě něco jako Nissan 200SX S13. Teď už ale chápu, že Mazda mířila výš. Konkrétněji na úroveň Porsche na americkém trhu. První generace RX-7 se prodávala skvěle, druhá se ale měla prodávat výrazně za víc. A proto musela být mnohem dospělejší. Oproti první generaci přibrala více než 200 kilo i v základním provedení!

Na první svezení jsem byl zvědav, proto mi stačila informace, že auto je pojízdné. Doufal jsem jen v to, že to bude verze s turbem a že při jízdě neklekne jako neudržovaná a kladivem upravená S13. Je to tady, vidím osudovou první RX-7! A intercooler vidím i kdybych nechtěl, takže turbína!

Od Sonnyho se dozvídám, že techniku k jeho karoserii z roku 1988 přibližuje do podoby Turbo II. To je vrcholná verze RX-7, ke které všichni vzhlíží. Evropských Turbo II v originálním stavu je ale tak málo, že spíše než ke svezení plní účel kulturního dědictví. Naše RX-7 nám ale může poskytnout podobně zajímavé svezení.

Z vrcholové verze Turbo II má zavěšení i silentbloky, výkonově je na tom také srovnatelně. I motor pochází z Turbo II a je stále v sériové formě s 60 tisíci kilometry. K tomu je přidán výfuk od legendárních Racing Beat, moderní řídící jednotka Haltech Elite 1500 s přeprogramovaným softwarem a vylepšené chlazení kapaliny velkým chladičem Koyorad, jež je v nárazníku spolu se zmíněným intercoolerem, vertikálně usazeným v nárazníku. Vyřezaný nárazník je jen nutné a dočasné řešení, nový už čeká na lak.

Tlumiče, kola i rozměr pneumatik zůstaly sériové. Stejně tak interiér, ve kterém je mimo jiné i měkčená celá palubka a ve dveřích široký koberec. Přibyl pouze volant Nardi a přídavné budíky AEM Electronics, což vždycky potěší.

Už abychom vyrazili z města na okresky! Stojím za RX-7, abych si poslechl nahození krutého wankelu a přichází první překvapení. Přestože se motor nahazuje s lehkým přidáním plynu, nastartuje velmi jemně a otáčky se rychle a tiše ustálí. Tohle má být postrach rozumných lidí? Co je však příslibem je ševelení turba, které je skvěle slyšet skrz výfuky už od volnoběhu. Mazda také vyluzuje silné teplo a je za ní cítit spálený benzín.

První metry přidávají na překvapení z civilizovanosti vozu. Nikde nic nebouchá, nevrže a neřve. I s malým objemem pouhých 1,3 litru nemá problém s převalováním ve spodní polovině spektra otáček. Klid na palubě naruší jen vytočení motoru nad pět tisíc a odfukování blow-off ventilu, který je ihned za palubkou a zvuk z něj jakoby střílel skrz výdechy vzduchu v palubce.

Při rychlejší jízdě je Mazda ještě lepší a opět pozitivně překvapuje. Nezávislá zadní náprava a naladění tlumičů poskytují skvělou stabilitu v zatáčkách i na nerovnostech. Auto je pevné, jisté, přesné a to samé se dá říct i o jeho řízení. Vyšší hmotnost je vyvážená funkčností a proporcemi vozu. Auto se rozhodně chová obratněji, než by se dalo čekat od přibližně 1 300 kilogramů.

Zadní tlumiče jsou oproti předním měkčí. Auto tak rychle reaguje na zatáčení a záď se pod plynem zatíží, tak aby zvýšila grip. Ve spojení se sériovým menším turbem je auto vhodnější spíše na rychlé zatáčky, než driftování. Na mokru si ale jistě dlouhé řízené smyky užít můžete.

Ikonický motor 13B ve spojení s turbem a krátkou převodovkou není potřeba točit až k červenému poli, s autem nemá problém už mnohem dříve. Vzhledem k obrovskému litrovému výkonu pak nepůsobí nijak poddimenzovaně, nebo přefoukaně. Protože se nemusí točit jako atmosférické verze 13B, je jeho životnost delší. Kusy, co vydrží 160 tisíc kilometrů bez repase, nejsou výjimkou.

Mazda nás tedy překvapila svou kultivovaností, funkčností a pevností. Rozhodně nejezdí a neprojevuje se jako auto z hrubých, osmdesátých let. Jen tak žere. Díky jednoduchosti z let dávno minulých se ale dá vcelku snadno vylepšovat nebo aspoň udržovat při životě. A když chcete s autem jezdit a ne ho mít jen pro spekulativní účely, může vám být jedno, že už nemáte vše tak, jak vyjelo před lety z továrny, stačí trocha lásky k legu. Není nejlevnější na pořízení nebo provoz, ale to už snad nic zajímavého z její doby.

Co když už nebude nikdy lepší příležitost mít „rotary“? A také povedenou zadokolku ze zlatého věku? To by byla škoda. Využijte neznalosti lidí, která stlačila ceny nedaleko od minima a nasajte nějakou RX-7 FC.

Ferrari 250 GTO: Hledal se způsob, jak obejít pravidla FIA

Ferrari, jenž je v dnešních dnech na samotném vrcholu trhu s klasickými auty. V době jeho vzniku se jednalo o velmi úspěšné závodní auto.

Číst celé

Ferrari 156 F1 Sharknose: Změna pravidel v F1 pomohla Ferrari vyhrávat

Monopost Ferrari 156 vznikl na začátku 60. let poté, co změna pravidel ve Formuli 1 vyžadovala menší motory. Ferrari nasadilo již ověřený motor z Formule 2 a okamžitě vítězilo.

Číst celé

Chrysler navrhl sedm turbín pro pohon aut

Určitě jste slyšeli o Chrysleru Turbine Car, který byl poháněný turbínou, jak už jeho název vypovídá. Americká značka ale do vývoje technologie investovala daleko více času a peněz, než by se na první pohled mohlo zdát.

Číst celé

Dlouhá cesta ke Cayenne: Jak postupoval vývoj čtyřmístných Porsche

Čtyřmístná Porsche jsou dnes běžná, ale cesta k prvnímu sériově vyráběnému modelu byla dlouhá a trnitá. Představujeme historii prototypů vozů Porsche pro čtyři pasažéry.

Číst celé

Debata o Eclipse Cross: Spolknutá hrdost ve jménu záchrany

Mitsubishi Eclipse Cross je zoufalý pokus o zatažení záchranné brzdy, proto vsází na jistotu. Jde totiž o hodně.

Číst celé

Karosárna Bertone byla továrnou na dokonalost

Je těžké uvěřit, kam se automobilový průmysl za více než 100 let dostal. Karosář byl vždy někým výjimečným a vysoce respektovaným. Vývoj aut se samozřejmě postupem času přizpůsobuje měnícím se potřebám společnosti. Pro milovníky starých krásných karoserií je dnešní moderní doba kacířská. Pokud jste i vy mezi těmito lidmi, bude se vám zaručeně líbit tento fotospeciál.

Číst celé