Historicky první hliníková kola se objevila na nejslavnějším závodním Bugatti

Ettore Bugatti vylepšil patent amerického konstruktéra a poprvé v historii použil kola z hliníkových slitin na produkčním autě.

Americký konstruktér Harry A. Miller se proslavil vývojem závodních aut a používáním hliníkových slitin, stejně jako to dělal W.O. Bentley v Anglii. Miller krátce před začátkem 20. let minulého století vymyslel koncept kol z hliníkové slitiny, ale nezačal je vyrábět a revoluční myšlenku si nechal pouze patentovat.

O několik let později přišel jistý Ital jménem Ettore Bugatti, který vyvinul formy pro lití hliníkových kol, paprsků a brzdových bubnů ve slévárně své společnosti ve francouzském Molsheimu. Ettore Bugatti si v květnu 1924 zaregistroval patent na „vylepšení kol s chladicími disky“ a později se nejslavnější závodní vůz Bugatti, kterým je Type 35, zapsal do historie jako první auto s hliníkovými koly. Kola byla konstruována osmi plochými paprsky, odnímatelným ráfkem a integrovaným brzdovým bubnem.

Začátky technické revoluce ale nebyly snadné. K prvnímu použití litých kol v motoristickém sportu došlo při Grand Prix v Lyonu 3. srpna 1924, při níž muselo několik Bugatti odstoupit ze závodu. Na vině nebyla samotná kola, ale nesprávná vulkanizace pneumatik, která vedla k oddělení běhounu od konstrukčních vláken pneumatiky.

Bugatti Type 35 samozřejmě mělo více výhod, než pouze lehká kola. Jeho dvoulitrový řadový osmiválec s ventilovým rozvodem OHC používal klikový hřídel nesený dvěma válečkovými ložisky a třemi kuličkovými ložisky, takže se mohl vytáčet až k 6 000 otáčkám za minutu. S dvojicí karburátorů dokázal vyvinout 90 koňských sil a rozhýbat lehké Bugatti na nejvyšší rychlost přesahující 190 kilometrů v hodině.

Vylepšená verze Type 35B s kompresorem přeplňovaným 2,3 litrovým motorem měla 135 koňských sil a maximální rychlost přesahovala 210 kilometrů v hodině. Závodní klenot Bugatti také přišel s dutou kovanou přední nápravou s utěsněnými konci, což spolu s inovativními hliníkovými koly a integrovanými brzdovými bubny snížilo pohotovostní hmotnost na 750 kilogramů.

Až do začátku třicátých let byla závodní Bugatti Type 35 naprosto nezastavitelná. Pokud přeskočíme čas blíže do současnosti, zjistíme, že posledním závodním Bugatti bylo EB110 LM, se kterým se Martino Finotto zúčastnil vytrvalostního závodu 24 Hours of Daytona. Poté závodní sláva vozů Bugatti zmizela. Bugatti se v roce 2019 rozhodlo ukončit soupeření o nejrychlejší produkční auto, ale i přesto pokračuje ve vývoji nejmodernějších technologií. Titanové brzdové třmeny vyrobené technologií 3D tisku by Ettore Bugatti určitě miloval.

Život s Mazdou RX-8: Vstup do neznámých vod

Moji praktičtí přátelé si myslí, že je Mazda RX-8 nepraktický krám s nespolehlivým motorem. Když jsem přemýšlel, jakým autem nahradit svou Hondu Civic, rozhodl jsem se vykročit do neznámých vod. Říkali mi, abych to nedělal.

Číst celé

Gordini: Rychlé Renaulty z rukou kouzelníka

Amédée Gordini byl nejen závodník původem z Itálie, ale také skvělý konstruktér, díky čemuž si vysloužil svou přezdívku le Sorcier.

Číst celé

Auto roku podle Honzy

Soudy petrolheada založené na selských datech a referencích ostatních. Hledám hodnotné nabídky z nových aut, která mi nejvíce utkvěly v hlavě. Dal sem si hranici 200 koní, takže na nominaci nedosáhl Duster.

Číst celé

Targa: Karoserie, která téměř vymřela

Odnímatelný střešní díl, ale přitom silueta kupé? To jsou karoserie typu targa.

Číst celé

Sedm povedených aut, která vznikla ve správný čas

Vybrali jsme sedm skvělých aut, která byla uvedena na trh v nejlepší možný čas. Vzhledem k jejich vlastnostem není divu, že se staly okamžitými prodejními trháky.

Číst celé

Youngtimer na obzoru: Audi R8 4.2 s manuálem

Tento článek bychom vlastně vůbec neměli vydat. Jakmile si totiž kultura automobilových nadšenců všimne zajímavého auta a udělá z něj legendu – nebo alespoň kult či youngtimera -, ceny začnou šplhat.

Číst celé