Subaru Impreza 1.6i-S: Pomalá motorem, rychlá podvozkem

V době, kdy se marketingová oddělení automobilek ohání řečmi o sportovnosti a přeplňují malé tříválce do zblbnutí, slaboučká atmosférická šestnáctistovka v Impreze je součástí jediného správného receptu na zábavu za volantem.

Subaru Impreza pro mě vždycky bylo jednou z největších automobilových ikon, které se kdy vyráběly v zemi vycházejícího slunce. Poprvé jsem se o Imprezu začal zajímat v dobách, kdy se s bláznivě zbarvenými žluto-modrými závodními exempláři proháněl norský jezdec rally Petter Solberg na tratích rychlostních zkoušek. Za pomoci skvělé techniky a řidičského umění Solberga i jeho předchůdců v týmu SWRT (například Colin McRae a Richard Burns) se z Imprezy během pouhých několika roků stalo důležité auto historie motorsportu.

Na rozdíl od konkurenčního Mitsubishi Lancer, Impreza žije úspěšný život i dnes. Přestože se v současnosti neprodává její ostrá verze WRX STI, která musela být stažena z evropského trhu na začátku září 2018 kvůli nemožnosti splnit přísnou emisní normu Euro-6d TEMP, stále se Impreza zdá být vskutku povedeným autem. Impreza je však známá i tím, že nemusíte řídit její špičkovou verzi, abyste se za volantem pořádně bavili. Ale je to skutečně pravda?

Abych na takovou otázku našel odpověď, rozhodl jsem se spojit se Subaru a novou Imprezu si na týden vypůjčit. Slovo dalo slovo a Impreza na mne čekala v prostřední nabízené variantě 1.6i-S. Tou dobou jsem vůbec netušil, jak velkým způsobem mi tohle auto spadající do kategorie nižší střední třídy připomene zábavné obyčejné hatchbacky z konce minulého století. Nečekal jsem ani to, že v něm najdu tolik radosti za volantem a řidičského potěšení.

Současná generace Imprezy, v pořadí už pátá, se poprvé ukázala na mezinárodním autosalonu v New Yorku roku 2016. Přestože si ji ve světě můžete koupit i jako tradiční sedan, na evropském trhu je k dispozici pouze ve druhé karosářské variantě, jíž je pětidveřový hatchback. Základem vozu je zbrusu nová platforma, která je přibližně o 70% tužší oproti minulému modelu.

Karoserie je už na první pohled opticky široká a nízká, z čehož lze snadno vycítit sportovní sklony ukryté uvnitř Imprezy. Extrémně vypadající designová zvěrstva, jichž se v současnosti dopouští některé z japonských značek, se však u Subaru nevyskytují. Návrháři vsadili na jednoduché tvary, jimž dominuje hezká zakulacená příď, jejíž světlomety a maska chladiče taktéž dopomáhají sportovnímu vzhledu. Povedený je i nízký bok a výrazná záď.

Po otevření dveří se odhalí krásně navržený interiér, který je v případě testovaného exempláře čalouněný látkou a dekorovaný imitací uhlíkového vlákna. Zde si designéři opravdu vyhráli a musím uznat, že se mi velké množství různých tvarů vážně líbí. Součástí přístrojové desky je i malá kaplička s LCD displejem, na němž lze sledovat řadu parametrů, včetně údajů o teplotách náplní motoru. Interiér však nejen hezky vypadá, ale zároveň i dobře funguje. Příjemná ergonomie a velké možnosti nastavení sedadla i volantu zaručují, že se za volantem Imprezy uvelebí asi každý.

V sedadlech s přiměřeným bočním vedením se sedí pohodlně a volant se středně tlustým věncem doslova padne do ruky. Zapomenout nesmím ani na perfektní výhled z vozu, na němž si Subaru u svých současných modelů skutečně zakládá. Pro případ, že byste ale i přesto něco opravdu přehlédli, je k dispozici sofistikovaný asistenční systém EyeSight, který pomocí dvojice kamer umístěných okolo vnitřního zpětného zrcátka sleduje situaci před vozidlem. I přes vcelku bohatou výbavu balíčku Comfort v infotainmentu chybí navigace, jíž ale snadno zastoupí možnost propojení s mobilním telefonem skrze služby Apple CarPlay nebo Android Auto.

Ježdění s nejnovějšími testovacími auty mě zhýčkalo natolik, že při prvním startování marně hledám startovací tlačítko. Jenže tahle Impreza ho nemá a podporuje mou vzpomínku na staré hatchbacky klasickým klíčkem zasouvaným do spínací skříňky na sloupku volantu. Motor se tedy startuje pěkně postaru.

Pod kapotou Imprezy 1.6i-S je atmosférický čtyřválcový boxer o nejvyšším výkonu 114 koní při 6 200 otáčkách za minutu a maximálním točivém momentu 150 newtonmetrů při 3 600 ot./min. Hnací síla je z klikové hřídele motoru posílána skrze převodovku s plynule měnitelným převodem Lineartronic (CVT) na všechna kola pohonu SymmetricalAWD, jehož součástí je funkce aktivního rozdělování točivého momentu mezi nápravy na základě jízdních podmínek. Zanechme však přílišného technického školení a pojďme se rovnou podívat, jak Impreza vlastně jezdí.

Už při nahlédnutí do technických parametrů je zřejmé, že Impreza s pohotovostní hmotností až 1 496 kilogramů není závratně rychlé auto. A rychlá opravdu není. Výkonu by jistě zasloužila o něco více a velké dynamice brání i zvolená převodovka CVT, která nenechává motor žít vlastním životem. Už od prvních kilometrů si myslím, že kdyby tahle Impreza měla manuál, nebyla by jen celkem dobrým autem, ale byla by naprosto skvělým autem.

Je totiž jedním z těch aut, jež jsou podvozkově rychlejší než motorově. Podvozek se totiž Subaru povedl natolik, že by měl sloužit jako vzorový příklad velkému množství konkurenčních výrobců. I slabá Impreza je řidičsky až návykově zábavná. Podvozek jemně žehlí nerovnosti, kola neodskakují, a navíc poskytuje dostatek jistoty v zatáčkách. Není třeba se bát vrhnout do zatáček pěkně po hlavě. Impreza to totiž dělá ráda a s nadšením.

Lehkonohý pocit při projíždění technických oblouků je do značné míry ovlivněný i výborným rychlým řízením. Není ani podivně volné, ani přehnaně tuhé. Příjemné nastavení řízení „tak akorát“ je navíc okořeněné absencí středové vůle, takže lze vůz ovládat s citem. Brzdy jsou vzhledem k hmotnosti a dynamice dostatečně silné a s lineárním růstem účinku se bezproblémově dávkují.

Perfektním jízdním vlastnostem napomáhá i velká tuhost karoserie, o níž Subaru skutečně nelhalo. I na více rozbitých a zvlněných cestách se nekroutí, takže neotravuje posádku nepříjemným skřípáním či vrzáním. Karoserie se ani příliš nenaklání, což je do značné míry ovlivněno použitím boxeru s nízkým těžištěm.

Subaru Impreza je zkrátka auto, o němž lze tvrdit, že přesně takhle by měl vypadat a jezdit pětidveřový hatchback. Takhle dobře jsem se za volantem nebavil ani ve Volkswagenu Golf GTI. Podobný zážitek jako Impreza nabídne v téhle kategorii asi jen Mazda 3. Stejně jako Mazda, i Subaru totiž myslí hlavně na řidiče. Ačkoliv jsou v dnešní době výkonnější i přeplňované tříválce, tohle Subaru je jako ohlédnutí se za zábavnými japonskými hatchbacky z osmdesátých a devadesátých let minulého století. Tedy za auty, na která mnozí z nás rádi vzpomínají. A to už něco znamená.

Život s Mazdou RX-8: Vstup do neznámých vod

Moji praktičtí přátelé si myslí, že je Mazda RX-8 nepraktický krám s nespolehlivým motorem. Když jsem přemýšlel, jakým autem nahradit svou Hondu Civic, rozhodl jsem se vykročit do neznámých vod. Říkali mi, abych to nedělal.

Číst celé

Legendy s moderní technikou. 4 repliky lepší než originály

Čtveřice replik slavných vozů, které jsou lepší než originály. Podívejte se na modernizované legendy, po nichž budete toužit.

Číst celé

Mazda MX-5 NA: Za jednoduchým sporťákem stál novinář

Jen výjimečně se stane, automobilky poslechnou rady a názory motoristických novinářů. Mazda to však v minulosti udělala a na svět přišel jeden z nejlepších sportovních vozů všech dob. Znáte jeho příběh?

Číst celé

Maserati Birdcage: Složitá konstrukce rámu připomínala ptačí klec

Základem Maserati Birdcage byl unikátní prostorový rám, který mu dal jeho nesmazatelnou přezdívku „ptačí klec“.

Číst celé

Rodokmen motorů Volkswagen VR

Nezvykle navržené motory byly tím nejlepším, co Volkswagen v minulých dobách nabízel ve svých vozech.

Číst celé

Porsche 989: Panamera konce osmdesátých let

Čtyřdveřové luxusní Porsche se mělo stát zajímavou alternativou kupé 928. Razantní pokles zájmu o osmiválcové GT však předznamenal předčasné ukončení jeho vývoje.

Číst celé